Štěstí přeje připraveným – tak by se dala popsat rychlá reakce Švédska na ruské vojenské aktivity v Baltském moři. V pátek a sobotu přistálo na švédském ostrově Gotland několik stovek švédských vojáků. Jejich úkolem je posílit stálé hlídky na strategickém ostrově a odradit tak případný pokus o invazi či vojenskou provokaci.
Mapa.
„Je zřejmé, že je tu riziko. Útok proti Švédsku nelze vyloučit,“ řekl v sobotu švédský ministr obrany Peter Hultqvist místnímu rádiu Ekot. „Je důležité ukázat, že nejsme naivní. Švédsko nebude přistiženo ve spánku, pakliže k něčemu dojde.“
Podivná trasa na radarech rozvířila spekulace. Britská letadla s raketami pro Ukrajinu oblétala oklikou Německo |
Gotland má v rámci regionu velmi výhodnou pozici – leží totiž téměř přesně napůl cesty mezi Stockholmem a ruskou enklávou Kaliningrad. Podle deníku Financial Times je někdy přirovnáván k „letadlové lodi uprostřed Baltského moře“. Švédsko ho po staletí využívalo jako opěrný bod a stálou posádku na něm vydržovalo až do roku 2005.
První jednotky Švédi poslali zpátky v důsledku Putinovy invaze Krymu a východní části Ukrajiny – v dubnu 2015 vláda rozhodla o vytvoření stálé bojové skupiny Gotland o síle 300 mužů. Ta bude nyní posílena o stálý kontingent, jehož přesná síla nebyla dosud zveřejněna. Rázný krok přichází poté, co Rusové v Baltu mimo jiné cvičili s vyloďovacími čluny.
Stockholm zároveň začal vypouštět vlaštovky ohledně svého možného vstupu do NATO. Ministryně zahraničí Ann Lindeová zdůraznila pro časopis Foreign Policy, že o případném vstupu Švédska do Severoatlantické aliance nebude rozhodovat Rusko, nýbrž sami Švédové. Obecně platí, že ve švédském parlamentu je pro vstup do Aliance potřebná většina. Jsou to paradoxně právě vládnoucí sociální demokraté, za které ve vládě sedí i Lindeová, kdo tento krok dosud blokoval.
To, že Stockholm nynější situaci nebere na lehkou váhu, potvrdila nedávnými výroky i šéfka tamní vojenské rozvědky Lena Hallinová: „Již nějakou dobu vývoj směřuje k vážné bezpečnostní krizi v Evropě a tento trend se v posledních měsících dále vystupňoval.“ Domnění, že by se mohlo jednat jen o přechodný jev, je podle Hallinové iluzí.
Švédsko zachovávalo oficiálně neutralitu právě po posledním konfliktu s Ruskem v roce 1809. Tehdy Stockholm přišel mimo jiné o Finsko, což tehdejší vláda považovala za fatální ránu. Během druhé světové války se Stockholm nominálně nepřidal ani k jedné z bojujících stran, Německu však ve velkém dodával železnou rudu, jež byla klíčová pro válečný průmysl.
