130 let

Následky ruského útoku dronů na Kyjev (28. května 2023) | foto: Reuters

Místo oslav výbuchy. Na Den Kyjeva město čelilo masivnímu útoku dronů

Svět
  •   8:02aktualizováno  22:28
Při rozsáhlém nočním útoku na Kyjev zemřel nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění. Podle vojenské správy města šlo o nejrozsáhlejší útok drony na Kyjev od začátku ruské agrese. Ukrajinská armáda sestřelila 58 z 59 z Ruska vyslaných bezpilotních letounů, není však jasné, zda všechny mířily na metropoli, poznamenala agentura Reuters.

Kyjevská vojenská správa už dříve hovořila o nejméně 40 dronech útočících na město. Letecký poplach platil v noci i v dalších regionech Ukrajiny.

Prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál a poděkoval protivzdušné obraně. „Pokaždé, když sestřelujete nepřátelské drony a střely, zachraňujete životy. Jste naši hrdinové,“ zdůraznil šéf státu. Také prohlásil, že Ukrajina skoncuje s tyranií Moskvy, která dlouho zotročovala jiné národy.

„Nespasí ji íránské drony šáhedy, ani jakékoliv jiné nástroje, které hledají po celém světě. Před porážkou ji nezachrání ani stovky šáhedů, jen zvětší ostudu Ruska,“ prohlásil podle listu Ukrajinska pravda.

V Kyjevě trval noční letecký poplach podle ruskojazyčné verze BBC přes pět hodin. Tamní úřady opakovaně vyzývaly obyvatele, aby zůstali v krytech, ve městě bylo slyšet výbuchy, pracovala protivzdušná obrana.

„Předběžně šlo o nejmasivnější útok bezpilotních letounů na hlavní město od začátku plnohodnotné invaze,“ uvedl šéf zdejší vojenské správy Serhij Popko, podle něhož Rusko v několika vlnách nasadilo bezpilotní letouny íránské výroby. Protivzdušná obrana jich podle Popka sestřelila přes 40. Zelenskyj později počet sestřelených dronů snížil na 36.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že v důsledku útoků i sestřelení dronů vypukl požár na střeše devítipatrové budovy, byla poškozena sedmipatrová budova a začal hořet sklad. Obětí útoků se stal 41letý muž. Dva ranění, muž a žena, museli být hospitalizovaní, žena je na jednotce intenzivní péče, dodal starosta.

Za květen byl útok na Kyjev z noci na neděli už čtrnáctý, podle Reuters ale první květnový, při němž zemřel člověk.

Ukrajinská metropole v neděli slaví 1541. výročí svého založení, které připadá vždy na poslední neděli v květnu. Obvykle v tento den lidé v Kyjevě chodí slavit do ulic, konají se koncerty a různé další akce. I letos podle Reuters město plánovalo oslavy, i když v menším rozsahu. „Nepřítel poslal lidem ‚gratulaci‘ ke Dni Kyjeva s pomocí dronů,“ napsal na síti Telegram Popko.

Výbuchy byly v noci na dnešek hlášeny také ze Sumské a Žytomyrské oblasti. V samém Žytomyru nálet podle místních úřadů poškodil nejméně 26 domů, uvedl list Ukrajinska pravda.

Rusko posiluje obranu hranic

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílit ostrahu hranic, aby byl zajištěn „rychlý“ pohyb ruských vojáků a civilistů do ukrajinských regionů, které jsou nyní pod kontrolou Moskvy. Informovala o tom agentura Reuters, která připomíná, že v posledních týdnech sílí útoky uvnitř Ruska.

Putin se k ochraně hranic vyjádřil ve vzkazu pohraniční stráži, která je součástí tajné služby FSB, a to u příležitosti jejího svátku. Zdůraznil, že jejím úkolem je „spolehlivě krýt“ linie v blízkosti bojové zóny. „Je nutné zajistit rychlý pohyb vojenských i civilních vozidel a nákladů, včetně potravin, humanitární pomoci a stavebních materiálů, které jsou zasílány novým subjektům (Ruské) federace,“ uvedl Putin ve zprávě zveřejněné na Telegramu Kremlu.

Za nové subjekty Moskva označuje čtyři ukrajinské oblasti - Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou - které zčásti okupuje a které se loni v záři pokusila anektovat. Pokusu o zábor území předcházela Kremlem zinscenovaná hlasování o připojení regionů k Rusku. Většina zemí světa i OSN tento pokus odsoudily jako nelegální, hlasování se podle nich konala pod hlavněmi zbraní. Už v roce 2014 Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo také ukrajinský poloostrov Krym.

Začátkem týdne se ruská Belgorodská oblast na hranicích s Ukrajinou stala dějištěm ozbrojených střetů. Ke vpádu se později přihlásily skupiny Legie Svoboda Rusku (LSR) a Ruský dobrovolnický sbor (RDK), ve kterých působí ruští občané bojující na straně Ukrajiny. Moskva útok připisuje sabotážním skupinám z Ukrajiny. Kyjev odmítá, že by měl s událostmi v Belgorodské oblasti něco společného. Podle něj šlo o operaci ruských partyzánů.

Autoři: tma, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás