130 let

Skotští vojáci odebírají vzorky na testování koronaviru na letišti v Glasgow. | foto: Reuters

Vir štve v Británii sever proti jihu. Skotům se nelíbí příval ‚jižanů‘ ani opatření centrální vlády

Svět
  •   19:00
/OD DOPISOVATELE LN V BRITÁNII/ Ve Spojeném království rostl počet obětí koronaviru počátkem dubna vyšším tempem než v Itálii či Španělsku. Rozpustilé časy „skupinové imunity“ se v zemi s více než 11 tisíci oběťmi zdají jako dávná minulost, jakkoli se od výroku vláda distancovala sotva před měsícem. Ne všechny části ostrovního království jsou však postiženy stejně.

Naprostá většina úmrtí se soustředí do Anglie a metropolitní Londýn má několikanásobně více potvrzených případů než celé Skotsko, jakkoli má jen jedenapůlkrát více obyvatel. Dlouho patrný rozdíl mezi jihem a severem země se tak projevuje i v době koronavirové, a zdá se, že krize veřejného zdraví by mohla mít i politické dopady.

Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová
Skotští vojáci odebírají vzorky na testování koronaviru na letišti v Glasgow.

Sever proti jihu nemusí v britském případě znamenat nutně Skotsko proti Anglii. Naopak. V případě brexitu se hovořilo o „pomstě“ chudého anglického severu na bohatém jihu, zatímco Skotsko volilo v referendu v roce 2016 podobným poměrem jako „jižanský“ Londýn – cca 60 ku 40 pro setrvání v Evropské unii. Ze stejného regionu – londýnským slovníkem „up north“ – se rovněž rekrutuje takzvané nové voličstvo Konzervativní strany – pracující třída, která po dekádách podpory labouristů dala přednost toryům premiéra Borise Johnsona.

Naproti tomu napětí mezi Skotskem a Anglií je více historické a národnostní spíše než sociální. Průměrný Skot vydělává jen o málo méně než průměrný Angličan. Ekonomické hledisko však do řevnivosti vstupuje skrze politiku vládnoucí Skotské národní strany (SNP), která si dlouhodobě stěžuje, že Skoti odvádějí vyšší daně než ostatní Britové. Šéf jejího poslaneckého klubu Ian Blackford například před volbami v prosinci 2019 prohlásil, že „údaje vlády Spojeného království naprosto jasně prokazují, že Skotsko dotovalo zbytek země po většinu posledních 40 let“.

... a zase ten brexit

Skotsko mělo zpočátku epidemie koronaviru méně případů. Vysoce nakažlivá nemoc se šířila především v metropolitním Londýně. Mnoho „jižanů“ tak ze strachu před karanténou raději volilo „útěk“ na vysočinu nebo na ostrovy. Záplava karavanů valící se do Skotska následně přiměla skotskou první ministryni Nicolu Sturgeonovou, aby vydala doporučení nevpouštět podobné cestovatele na trajekty a do kempů. 

Británie hlásí za den méně mrtvých než v uplynulých dnech, zemřelo 717 pacientů

Ministryně rovněž ohlásila, že zformovala vlastní poradní tým expertů, nezávislý na tom britském, a v budoucnu by mohlo být žádoucí sledovat jiná opatření než ta, která vydává Johnsonova vláda. Celá situace se ovšem neobešla bez skandálu, když šéfka onoho poradního týmu doktorka Catherine Calderwoodová byla opakovaně vyfotografována, jak porušuje nařízení, jež sama vyhlásila.

Zejména z konzervativního tábora se ozývají kritické hlasy. Obviňují Sturgeonovou z toho, že politikaří v době národního ohrožení. A je pravdou, že v době, kdy většina politických sporů v zemi utichla a spekuluje se o vládě národní jednoty, SNP se nechává slyšet ze všech nejvíc. Skotští národovci si neopomněli přisadit ani na téma nyní poněkud pozapomenutého brexitu, když vyzvali vládu k okamžitému přerušení vyjednávání o obchodní dohodě s EU. Ta totiž oficiálně stále probíhají i přes pandemii, byť je otázkou, s jakou intenzitou. Pakliže by vláda výzvu SNP vyslyšela (což se zdá nepravděpodobné), nutně by to znamenalo zažádání o odklad přechodného období, které má skončit 31. prosince 2020.

Autor: Štěpán Hobza
  • Vybrali jsme pro Vás