„Přijala jsem uvědomělé a uvážené rozhodnutí: chci usilovat o druhý mandát,“ uvedla von der Leyenová podle agentury AFP. Mandát v čele Komise je pětiletý. Předsednictvo CDU o nominaci rozhodlo jednomyslně, řekl předseda strany Friedrich Merz. Je to podle něj právě zásluhou von der Leyenové, že Evropa zůstala v těžkých letech pandemie jednotná. Má vysokou reputaci v členských státech i daleko za hranicemi EU, řekl o ní podle DPA Merz.
Kandidáta na předsedu navrhuje Parlamentu Evropská rada. Vzhledem k tomu, že výběr kandidáta musí zohledňovat výsledky voleb do Evropského parlamentu, navržený kandidát obvykle pochází z největší politické skupiny v Evropském parlamentu.
Evropská lidová strana (EPP), pod kterou spadá i německá CDU, bude muset nominaci von der Leyenové potvrdit na stranickém sjezdu v Bukurešti 6. a 7. března, ačkoli se to vzhledem k politické váze CDU a absenci dalších kandidátů EPP považuje za formalitu. Lídři 27 členských zemí EU vyberou nového předsedu či předsedkyni Evropské komise po evropských volbách v červnu. Bývá zvykem, že post obsadí zástupce nejsilnější unijní frakce, kterou podle průzkumů i po letošních volbách patrně zůstane EPP, a to i navzdory nárůstu popularity nacionalistických stran v Evropě.
O von der Leyenové se v posledních dnech hovořilo rovněž jako o možné generální tajemnici Severoatlantické aliance. Do vlivné funkce ji podle listu Welt am Sonntag navrhl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
V reakci na to se údajně americký prezident Joe Biden obrátil na německého kancléře Olafa Scholze s nabídkou jejího možného jmenování. Ten to však překvapivě odmítl s odůvodněním, že je tento post příliš důležitý na to, „aby byl přenechán křesťanskému demokratovi z Německa“. Von der Leyenová je prý také v očích kancléře Scholze příliš kritická vůči Rusku. To by se podle něj mohlo „v dlouhodobém horizontu ukázat jako nevýhoda“.
 |
V čele NATO by von der Leyenovou, ale i jakoukoli jinou ženu, v případě své výhry v prezidentských volbách nestrpěl ani Donald Trump. O nástupci Jense Stoltenberga by mohlo být jasno „pravděpodobně v prvním čtvrtletí tohoto roku“, největším favoritem je nizozemský premiér Mark Rutte.
Od ministerských postů do Bruselu
Pětašedesátiletá von der Leyenová do vrcholné politiky poprvé nakoukla v roce 2009 na postu německé ministryně práce a sociálních věcí a později ministryně obrany pod kancléřkou Angelou Merkelovou. Od prosince 2019 je šéfkou Evropské komise.
Přesídlení do Bruselu pro ni bylo pomyslným návratem domů. Její otec Ernst Albrecht totiž svého času strávil mnoho let v bruselských politických kruzích. Prvních třináct let svého života Ursula žila na předměstí Ixelles. „Narodila jsem se v Bruselu, Evropu mám v srdci,“ opakuje ráda v rozhovorech.
Přeskočení do Bruselu pro ni navíc bylo určitým vysvobozením. Jako spolková ministryně obrany totiž příliš oblíbená nebyla. Čelila i kauze, ve které údajně vyplácela externím poradcům miliony eur, aniž by vypsala veřejnou soutěž.
Kritika s nástupem do nové funkce ustala. Von der Leyenová si rychle vybudovala pověst nejvlivnější hlavy Evropské komise od Jacquese Delorse. Během jeho úřadování Unie provedla důležité reformy rozpočtu a byly podepsány dokumenty, které umožnily vznik společného evropského trhu a zavedení jednotné měny.
