Podle agentury Reuters se tak regionální parlament pustil do velké bitvy s ústřední mocí. Podle agentuy AP je nicméně téměř stoprocentně jisté, že vládnoucí Lidová strana, která má v současnosti většinu poslanců, ale i opoziční socialisté, kteří už dlouhodobě záměry katalánských separatistů odsuzují, referendum neschválí.
Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy v minulosti již několikrát připomněl, že ústava nepředpokládá nic jiného než jednotný španělský stát a stanoví, že referenda, jež se mají dotýkat osudu země, se mohou konat jen na celostátní, nikoli regionální úrovni.
ČTĚTE TAKÉ: |
Napětí mezi Madridem a Barcelonou roste
Podle pozorovatelů citovaných AP čtvrteční hlasování přililo ještě více do ohně napětí, které dlouhodobě panuje mezi Madridem a Barcelonou, a povede k jejich "čelní srážce".
I v případě, že Madrid odmítne umožnit hlasování o nezávislosti, se mohou katalánští politici rozhodnout, že referendum navzdory tomu uspořádají. Dostanou se tím ale do nebezpečné právní situace, která už měla precedens v Baskicku. Když se tamní separatisté chystali uspořádat podobné referendum v roce 2005, španělské úřady pohrozili organizátorům hlasování vězením jako rozvracečům státu.
Katalánské separatistické strany se již dohodly na znění obou otázek, které mají být voličům položeny. Obyvatelé mají odpovědět na dotazy: "Chcete, aby se Katalánsko stalo státem?" a "Přejete si, aby byl tento stát nezávislý?"
Katalánci, kteří mají silné historické a kulturní kořeny a vlastní jazyk, chtějí více zasahovat do výběru daní a veřejných výdajů, protože se domnívají, že v rámci Španělska více odvádějí, než mají ze společného státu prospěch. Stále více lidí popřává těmto názorům sluchu při pokračující ekonomické krizi, která si vyžádala tvrdá úsporná opatření centrální vlády v Madridu. Region představuje 20 procent ekonomiky a jen 15 procent voličstva.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že asi polovina obyvatel Katalánska by hlasovala pro nezávislost.