s prohlášením, že hráz byla v pořádku a za nic prý nemohou. Otázkou je, zda vůbec někdo ze správních orgánů vykonával nějaký dohled z hlediska životního prostředí a jestli třeba nepřimhouřil obě oči nad tím, co se v té fabrice všechno dělo. Z praxe je známo, že majitelé privatizovaných velkých fabrik neinvestovali zpravidla za dvacet let ani korunu do fabriky, kterou získali v privatizaci, protože na investice prostě neměli nebo jim banky nepůjčily kvůli jejich velkému zadlužení.
Ať mi nikdo neříká, že majitel hliníkárny nemohl např. žádat státní úřady, potažmo příslušné fondy EU o dotaci na pokrytí nákladů s ekologickou zátěží.