30. ledna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Bylo obětí 49, 71 nebo víc? Vraha od Zelené řeky chytli až po 19 letech díky DNA

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Gary Ridgway se rozplakal až poté, co mu otec jedné z dívek kterou zabil,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Gary Ridgway se rozplakal až poté, co mu otec jedné z dívek kterou zabil,... | foto: ČTK/AP

SEATTLE/PRAHA Léto 1982 v údolí Zelené řeky nedaleko Seattlu nebylo ze začátku ničím výjimečné. Ani nález dvou mrtvých prostitutek v rozmezí dvou měsíců detektivy nijak nerozhodil. Prostituce je nebezpečné řemeslo, říkali si vyšetřovatelé. Pak ale začalo těl přibývat...

Sérioví vrazi

Server Lidovky.cz vám od ledna každé pondělí přináší nový seriál - příběhy největších sériových vrahů světa. Sériovým vrahem je člověk, který zabije několik lidí v delším časovém období. Vrah, který zabije velké množství lidí najednou - například Nor Anders Behring Breivik, se nazývá masovým vrahem. Všechny příběhy najdete na www.lidovky.cz/vrazi.

Případ dvou nalezených žen dostal na starost 32letý detektiv oddělení vražd Dave Reichert. Tři dny po nálezu druhého těla prostitutky, 15. září 1982, seděl Reichert doma. Pak zazvonil telefon. „Nemohl jsem uvěřit tomu, co říkali. Domluvil jsem a položil sluchátko. Otočil jsem se k manželce a říkal jsem jí, že musím jít. V řece objevili další těla,“ popsal Reichert v dokumentu A&E.

Těla dvou Afroameričanek nalezl raftař, který po řece projížděl. Začala obvyklá policejní rutina, výslechy lidí v okolí a prohlídka místa činu. Reichert se vydal na obhlídku vysoké trávy na břehu. Téměř okamžitě málem šlápl na další mrtvé tělo, tentokrát bělošky s na rudo obarvenými vlasy. „Ihned mi došlo, že tu máme sériového vraha.“

Mladý policista Dave Reichert.

Mladý policista Dave Reichert.

Z těl dvou obětí se technikům podařilo získat sperma vraha. „Když našli ta první dvě těla, psalo se o tom v novinách. Ukazovala jsem je Opal a říkala jí, že se jí tohle může stát, pokud bude stopovat. Odpověděla mi: ale mami, to se mi nemůže stát,“ říkala Kathy Millsová. Opal byla její 16letá dcera. Právě na její tělo Reichert málem šlápl.

Noční taxikář

Pět žen pohozených během osmi týdnů v Zelené řece a jejím okolí? Policie okamžitě na případ nasadila 25 detektivů. Jenže dlouho neměli žádné stopy ani podezřelé. Tedy dokud nezavolal na policii Melvyn Foster, taxikář jezdící v noci po Seattlu. Prostitutky i jejich zákazníci byli jeho častými pasažéry. Foster detektivům řekl, že má tip na kolegu taxikáře, který by mohl být vrahem.

Melvyn Foster, taxikář jezdící v noci po Seattlu.

Melvyn Foster, taxikář jezdící v noci po Seattlu.

Jenže čím víc Foster povídal, tím víc rostlo v detektivech podezření proti muži, který se jim přihlásil. U výslechu se pak Foster přiznal, že znal většinu zavražděných žen. Některé u něj dokonce přespávaly. Okamžitě se stal podezřelým číslo 1, na paty se mu na 24 hodin „pověsili“ policisté. Jeho jméno bylo v titulcích snad všech novin ve státě Washington.

Ani přes měsíční „hon“ na cokoliv, co by Fostera s vraždami mohlo spojovat a řadu domovních prohlídek, policie nic nenašla. Poté, co ho přestali podezírat, nastalo doslova mrtvo. Vyšetřovatelé neměli nic dalšího, čeho by se mohli chytit, žádnou stopu.

Měsíce ubíhaly a na začátku roku 1983 se policie domnívala, že vrah zabíjet přestal, nebo odjel. Veřejnost začala na případ zapomínat. Jenže tohle bylo jen zbožné přání. Vrah nezpomalil, mrtvé ženy přibývaly. Jen jejich těla nebyla objevena...

Dave Reichert (vpravo) při exhumaci jedné oběti.

Dave Reichert (vpravo) při exhumaci jedné oběti.

Speciální tým, sestavený na chycení vraha od Zelené řeky, se rozpadl. Reichert měl k dispozici opět jen pár kolegů. V únoru poprosil o pomoc přítele ze Seattlu Boba Keppela - detektiva, který pracoval na případu postrachu dívek ze 70. let - usměvavého sympaťáka Teda Bundyho, který zavraždil více než 30 žen. Keppel zjistil, že speciální tým při vyšetřování nebyl důsledný.

Pryč od Zelené řeky

Keppel Reichertovi doporučil nový postup a oznámil mu, že podle něj vrah rozhodně nepřestal. Speciální tým se soustředil pouze na okolí Zelené řeky. Reichert a Keppel nyní začali prověřovat další případy uškrcených a na odlehlých místech pohozených žen za poslední rok a půl. Hned narazili na tři nevyřešené případy, které se podobaly těm od Zelené řeky.

Tělo Carol Christensenové bylo nalezeno v lese s láhví vína v ruce.

Tělo Carol Christensenové bylo nalezeno v lese s láhví vína v ruce.

Ve dvou případech šlo o prostitutky, třetí byla 21letá servírka Carol Ann Christensensová. Její tělo v lese 25 mil od Seattlu mělo navlečený na hlavě papírový pytlík, ruce zkřížené jak v rakvi a v nich držela láhev vína, na těle jí ležela klobása a dvě ryby. Keppel měl hned jasno: tohle je typické chování, jakýsi podpis trofeje, sériového vraha.

Do konce roku 1983 našli policisté těla celkem 14 obětí, dalších 23 žen bylo hlášených jako nezvěstné. Drtivá většina z nich byly prostitutky, nebo dívky žijící na ulici, uprchlice z domova. „Našli jsme tělo, vyšetřili ho a identifikovali. Jenže vrah měl před námi měsíce a roky náskoku,“ přiznal Reichert.

V roce 1984 případ opět vyšetřovala speciální jednotka, v jejímž čele stál Reichert. Jen za tenhle jediný rok přibylo dalších 14 mrtvol. Čtyři z nich v jedné části lesa, kterou vrah po určitou dobu používal jako svůj osobní hřbitov.

Místo pátrání odkrývali hroby

Na nástěnkách detektivů se hromadily fotky mladých, nyní mrtvých, žen a dívek. Nevyřešené případy se promítaly i do jejich osobních životů, frustrovaly je. Veřejnost je kritizovala a ženské organizace se ptaly, zda opravdu vyšetřovatelům na případu záleží, když jde o „jen“ o mrtvé prostitutky. „Jenže já i my všichni jsme věděli, že každá ta dívka byla něčí dcerou a její rodina trpí. Dělali jsme všechno proto, abychom vraha zastavili,“ říkal Reichert. Jenže mrtvol bylo tolik, že tým většinu času trávil prací v terénu po objevení těla. Na samotné pátrání nebylo tolik času.

Patnáctiletá Debra Estesová, devátá oběť vraha od Zelené řeky.

Patnáctiletá Debra Estesová, devátá oběť vraha od Zelené řeky.

Policistům se na konci roku 1984 dostalo pomoci z nečekané strany. V říjnu dorazil mezi tisíci dopisy s tipy, které tým dostával, i jeden zvláštní. Napsal ho Ted Bundy, který případ vraha od Zelené řeky sledoval v médiích ze své cely, kde čekal na popravu. „Nejlepší šanci, jak ho chytit, budete mít, když najdete čerstvou mrtvolu a bude u ní hlídat. Vrah se k nim vrací, možná s nimi znovu souloží,“ řekl Bundy. I on se tak totiž choval. Podle vyšetřovatelů chtěl Bundy policii pomoci z jednoho prozaického důvodu: na zabijáka od Zelené řeky žárlil...

Sériový vrah Ted Bundy.

Sériový vrah Ted Bundy.

Reichert a Keppel ve vězení na Floridě zpovídali Bundyho dva dny, pak se vrátili. Bundyho plán stál podle nich za vyzkoušení, problémem bylo, že většina těl, které objevili, byly už jen kosterní pozůstatky.

Do případu se vložila i FBI, která pomohla s psychologickým profilem vraha. Jenže průlom nastal až v srpnu 1986 díky návratu ke starým spisům. Objevili v nich jedno jméno, které se několikrát opakovalo. Gary Leon Ridgway byl místní muž, který se živil jako natěrač kamionů. „Znal několik obětí. A čím vím jsme ho zkoumali, tím víc spojení na oběti se objevovalo,“ řekl A&E detektiv Matt Haney.

30. dubna 1983 zmizela 18letá Marie Malvarová. Její přítel Bobby Woods ji viděl, jak nasedá do pickupu k neznámému muži. Rozjel se za nimi, ale na jedné z křižovatek mu zmizeli.

Marii Malvarovou viděl její přítel nasedat do pickupu. Do pickupu, který patřil Gary Ridgwayovi.

Marii Malvarovou viděl její přítel nasedat do pickupu. Do pickupu, který patřil Gary Ridgwayovi.

Po několika dnech začal Woods a rodina Malvarové prohledávat okolní čtvrti, věděli jak vypadal pickup, v kterém dívka zmizela. Pickup našli na příjezdové cestě u domu, který patřil jakémusi Gary Ridgwayovi. Policie ho vyslechla, ale poté propustila.

Identikit se podobal fotce

O tři roky později, V srpnu 1986, to už ale byl pro detektivy další střípek skládanky. Když viděli identikit podezřelého, který odvážel jednu z prostitutek, která beze stopy zmizela, nápadně se podobal Ridgwayově fotce.

Osmého dubna 1987 jim soudce povolil odběr Ridgwayových slin a domovní prohlídku. Jenže ani jeden z tisíce prověřovaných předmětů v jeho domě neměl žádnou spojitost s oběťmi. Ridgway nebyl z ničeho ani obviněn.

Detektivové exhumovali desítky těl obětí.

Roky dál ubíhaly. Objevila se sice další těla, ta ale byla několik let stará. Tentokrát to už opravdu vypadalo, že vrah přestal. Úřady postupně ubíraly peníze Reichertovu týmu s tím, jak případ upadal v zapomnění veřejnosti. V roce 1990 zbyl jen Reichert, který po povýšení na seržanta dostal příkaz případ vraha od Zelené řeky také opustit. „V tu chvíli jsem měl pocit, že jsem naprosto prohrál.“

Složky skončily v archivu nevyřešených případů. Dalších dlouhých 11 let na ně padal prach. V srpnu 2001 velel Reichert už celému okresu King County jako šerif - šéf všech místních policistů. Na případ starý téměř dvacet let ale nikdy nezapomněl. Stále se mu občas někdo ozval s tipem, který pečlivě prozkoumal. Věřil, že se dá vrah stále chytit. Šanci mu k tomu dala i věda a používání analýzy DNA.

Policisté v roce 1982 odnášejí tělo jedné z obětí.
31letá Marcia Chapmanová, Ridgwayova čtvrtá oběť.

V létě 2001 získal Reichert povolení využít kriminalistickou státní laboratoř v Seattlu na případ zabijáka od Zelené řeky. Problémem bylo, že téměř veškerý důkazní biologický materiál - sperma ze čtyř vražd - byl zničen analýzami během vyšetřování v 80. letech. Mezi důkazy bylo jen několik vatových tyčinek s miniaturním množstvím vrahova semene.

Forenzní specialistka Beverly Himicková ale využila úplně novou metodu analýzy a dokázala získat z téměř ničeho vrahovu DNA. Snažila se najít shodu v databázi trestaných osob, ale bezvýsledně. Mezi důkazy k případu však našla několik vzorků slin. „Po jejich analýze jsem dostala shodu. A pak tři další.“

Máme shodu DNA

Himicková s výsledky přišla do Reichertovi kanceláře. „Podávala mi obálku a říkala, že máme shodu. Odpověděl jsem jí, že to nepotřebuji ani otvírat. Je to Gary Ridgway!“ Reichert a další se rozhodli nespěchat a pokusit se nasbírat další důkazy.

Gary Ridgway  za mlada.

Gary Ridgway za mlada.

Ridgway působil jako obyčejný chlapík, navenek snad až příliš nudný. V roce 2001 mu bylo 52 let. Vyrostl v King County a po vojně se tam vrátil. Nastoupil jako natěrač kamionů a už tam zůstal. Třikrát se oženil a měl syna.

Detektivové Ridgwaye začali sledovat a zjistili, že se rád projíždí oblastmi, v kterých jsou prostitutky. Během sledování ho dokonce jiní policisté zadrželi, když se pokusil domluvit sex s policistkou vystupující jako prostitutka.

Reichert a spol. už nemohli dlouho dát riskovat. Ridgway mohl opět zabíjet, nemohli nechat sériového vraha vyjíždět si s prostitutkami. Zatímco se celá Amerika vzpamatovávala z šoku po útoku teroristů 11. září, Reichert musel jednat. 30. listopadu odpoledne vyšel Ridgway z lakovny a vydal se domů. Na ulici k němu přistoupili dva detektivové a zeptali se, zda je Gary Ridgway. Na jeho kladnou odpověď mu řekli, že je zadržen za vraždu čtyř žen spojovaných s případem zabijáka od Zelené řeky. Na to Ridgway řekl jen: „Oh, ok.“

Gary Ridgway po zadržení v roce 2001.

Forenzní experti našli na oblečení tří obětí i malé stopy barvy. Moderní mikroskopy v roce 2001 odhalily, že jde o vzácnou barvu. Používala se například při lakování aut a odpovídala barvě, s kterou denně pracoval Ridgway. To byl další důkaz, který ho spojoval s vraždami.

Ridgway se na sezení s právníkem, který mu vysvětlil, že to vypadá na trest smrti, rozplakal. Obhájce přišel s dohodou, že jeho klient se přizná a ukáže policii další neobjevené hroby výměnou za vyhnutí se popravě. Žalobce myšlenku zpočátku odmítl, ale v červnu 2003 dohodu přijal. Rodiny obětí si podle něj zasloužily najít pravdu a mít možnost pohřbít své milované.

Dostal jsem je do auta a pak zabil

Ridgway se 20. srpna přiznal k 48 vraždám a vyprávěl svůj příběh. „Ženy jsem lákal do auta na peníze. Pak jsme s nimi bavil o čem chtěly, musely si říkat, že jsem k nim pozorný. Jenže já jsem nebyl. Dostal jsem je do auta a později zabil,“ popisoval vyšetřovatelce.

Prostitutky lákal do auta i na fotku syna, kterou měl v peněžence. „Říkal jsem jim, že jsem rodinný typ a že by vrah od Zelené řeky fotku dítěte v peněžence neměl.“ Trik bohužel fungoval...

Ridgway Reichertovi také přiznal, že se Bundy se svou teorií nemýlil. S většinou obětí měl sex i po smrti, vracel se k hrobům. Nepamatoval si jména žen ani jejich obličeje. Kam jejich těla odhodil, však ano. Když se ho psychiatr zeptal, zda nepostrádá něco, co mají ostatní lidé, odpověděl, že „takové to, že vám na někom záleží.“

Gary Ridgway prochází s policisty místa, kde by mohla být těla dalších obětí.

Gary Ridgway prochází s policisty místa, kde by mohla být těla dalších obětí.

Na podzim 2003 vzali vyšetřovatelé vraha na místa, kde se zbavoval těl. „Zkoušel jsem si na všechno vzpomenout, abych co nejvíce pomohl nalézt ty dámy.“ Po Ridgwayově zatčení byly díky jeho popisu objeveno pět dalších těl (čtyři v roce 2003, jedno v roce 2010). Na mnoha místech, kam je Ridgway nasměroval, ale nic nenašli.

5. listopadu 2003 předstoupil Ridgway před soud. „Jak se cítíte v případě obvinění z vraždy prvního stupně Wendy Lee Coffieldové?“ ptal se soudce. „Vinen,“ odpověděl Ridgway. „Jak se cítíte v případě obvinění z vraždy prvního stupně Gisele Ann Lovvornové?“ následovala další otázka. „Vinen.“

Většina Ridgwayových obětí.

Většina Ridgwayových obětí.

„Soudce četl jména jedno po druhém. Cítíte se vinen? Vinen. Dostali jsme se k sedmnáctému jménu, pak dvacátému, pětadvacátému, třicátému, pětatřicátému, čtyřicátému... Uprostřed toho čtení mě opět zasáhlo, kolik ten člověk zabil lidí. Byla to genocida,“ popsal své pocity Reichert.

Muž, který u soudu rozplakal Ridgwaye.

Muž, který u soudu rozplakal Ridgwaye.

Šest týdnů poté přišel rozsudek. Příbuzní obětí dostali prostor promluvit k Ridgwayovi. „Jsou zde lidé, kteří vás nenávidí. Já k nim nepatřím. Udělal jste můj život složitý, je těžké žít s tím, v co věřím. A to je dělat to, v co Bůh věří. Tím myslím odpuštění. A Bůh neříká odpouštěj jen určitým lidem, ale všem. Takže vám pane odpouštím. A je mi vás líto.“

Otec jedné z dívek dokázal to, co žádný vyšetřovatel: „nabourat fasádu“ bezcitného Garyho Ridgwaye. Po těchto slovech si vyndal kapesník a utíral uslzené oči.

Gary Ridgway před soudem v roce 2003.

Ridgway byl odsouzen na 48 po sobě jdoucích doživotních trestů za 48 vražd. V současné době je mu oficiálně přiznáno 49 vražd, z toho bylo 46 žen identifikováno. Ridgway se později přiznal k celkem 71 vraždám, vyšetřovatelé nyní udávají, že podle jejich odhadů je počet obětí vraha od Zelené řeky nejméně 90 lidí.

Sedmašedesátiletý Ridgway tráví svůj doživotní trest bez možnosti propuštění ve věznici v Coloradu. O rok mladší Reichert už po vrazích nepátrá. Od roku 2005 je republikánským kongresmanem...

Kongresman Dave Reichert.

Kongresman Dave Reichert.

Seriál Sérioví vrazi

  • 8Diskuse


Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz