Vydat se na recenzi do restaurace, která má otevřeno ani ne měsíc, nebývá zrovna dobrý nápad. Mnohem lepší je naplánovat návštěvu až o dva tři měsíce později, na dobu, kdy už se celý provoz zaběhne a podaří se vyřešit případné počáteční nedostatky.
Jenže někdy je velmi těžké vydržet to dlouhé čekání, když tušíte, co – dobrého – vás nejspíš čeká. Když víte, že se kuchařský velikán po tříleté přestávce chystá opět postavit ke sporáku.
Z Alcronu do Čakoviček
Mezi skutečné velikány Václava Friče zařadíte, jakmile ho poprvé spatříte. Usměvavý obr a živoucí prototyp bodrého řemeslníka si automaticky získává respekt. Za odměnu dává pocit jistoty, že má vše pevně v rukou.
Jaké to je, být v kuchyni, které velí Václav Frič, si vyzkoušely stovky studentů v Pražském kulinářském institutu, kde svoje kurzy zaměřené hlavně na maso a českou kuchyni vede již třetím rokem.
Restauraci Na Pekárně poznáte i podle velkého kaštanu
Jako nejvýraznější položka v jeho profesním životopise však působí devítiletá praxe v hotelu Alcron, v jednom z mála českých podniků, který dlouhodobě nabízí špičkovou gastronomii bez kvalitativních propadů.
Návštěvu restaurace Na Pekárně v malé obci Čakovičky zhruba 20 kilometrů od Prahy doporučuji předem naplánovat. V první řadě je velmi vhodné zařídit si rezervaci. Čtyřicet míst je v některých podnicích nezaplnitelná kapacita, zatímco tady se, zejména o víkendu, bez rezervace ke stolu neposadíte.
Další důležitou věcí je finanční hotovost, protože kartou tam nezaplatíte a k nejbližšímu bankomatu do Neratovic je to pět kilometrů.
Naštěstí není potřeba s sebou vozit velké sumy, nejdražší položkou na stručném jídelním lístku je tatarák za 160 korun. Jako poslední zásadní část plánu bych doporučil nebrat si s sebou psa.
Skvěle ochucená játrová paštika
Václav Frič je ohledně vstupu čtyřnohých přátel člověka do restaurace nekompromisní a naši čtyřčlennou skupinu doprovázenou psem zachránilo jen krásné babí léto, díky kterému jsme si mohli sednout ke stolu na dvoře. Ovšem pozor, na dvoře je také dětský koutek, a pokud tu zrovna obědvá rodina s dětmi, psům je zakázán vstup i sem.
Nápojová nabídka fádní...
Nedávno otevřený podnik září novotou a v malé vesnici ho najdete snadno i díky vzrostlému kaštanu, ze kterého na dvůr padaly první připomínky podzimu. Návštěvní řád nám osobně přísně přednesl i nás na dvoře usadil sám Václav Frič.
To nám obratem přineslo dva bonusy. Objednali jsme si rovnou u šéfkuchaře a měli jsme nádherný výhled přímo do kuchyně, kam ostatní hosté nahlédnou jen cestou na toaletu.
Stručný jídelní lístek je doplněn ještě stručnější aktuální nabídkou a suroviny drží deklarovanou regionálnost a jednoduchost. Mezi řádky lze vyčíst, že vegetariány šéfkuchař ve svém podniku vidí pravděpodobně jen o trochu raději než psy – salát jako předkrm a salát jako hlavní jídlo příliš lákavě nepůsobí.
Michal Sänger hodnotí restauraci Na Pekárně
Naprosto průměrný je nápojový lístek. Potěší plzeň za 28 korun, ale snad se časem v nabídce objeví i zajímavá piva z okolních malých pivovarů a globalizovanou nabídku kola-tonikfanta-sprite třeba v budoucnu nahradí nebo alespoň doplní sezonní limonády.
Nápojový lístek jsme s příchodem prvního chodu odložili, a tím započali fázi návštěvy, která k popisu vyžaduje pouze superlativy. Skvěle ochucená játrová paštika s brusinkovou omáčkou a domácí houskou za 78 korun byla přesně tím jídlem, které vzpomínky vyvolává a zároveň nové přidává.
Stejně jako kulajda za 27 korun z aktuální denní nabídky nebo třeba tatarský biftek za 160 korun, který šéfkuchař zásadně podává už namíchaný a pouze množství česneku na topince je svěřeno do rukou hostům.
... jídlo jedním slovem dokonalé
Z hlavních chodů byla v podstatě povinnost ochutnat svíčkovou s karlovarským knedlíkem. Stála 125 korun a konečně ji někde servírují bez absurdního plátku citronu ukrytého pod šlehačkou!
Chuťově se výrazně projevoval zeleninový základ a sladkost, pro mě skoro na hraně snesitelnosti. Řemeslné provedení ovšem bylo ukázkové, a pokud si ji dáte, zkuste uhodnout, jaký druh hovězího masa Václav Frič používá.
Chcete-li ochutnat dokonalou bramborovou kaši, je v menu spolu s vepřovým řízkem za 115 korun, ale klidně by ji mohli podávat samotnou. Pečená vepřová krkovice se zelím a houskovým knedlíkem za 110 korun z aktuální nabídky měla být v první řadě podmíněna zákazem konzumace předkrmu, protože se jednalo o obrovskou porci.
Navíc při kombinaci suchých knedlíků a nedostatku šťávy byla nutná vydatná pivní závlaha – a bohužel jinak pozorný a sympatický číšník zde poněkud nestíhal.
Poctivý štrúdl, který samozřejmě není z listového těsta
Kdo by čekal odfláknutí dezertu fádní palačinkou, unifikovaným medovníkem, nebo dokonce absurdním zmrzlinovým pohárem, ten si ještě stále neuvědomil, kdo je v restauraci Na Pekárně šéfkuchařem.
Václav Frič nabízí jablečný štrúdl, který je pro mě králem českých dezertů (za královnu považuji třenou bábovku). Rozhodně doporučuji nechat si místo na tuto ukázku pracné české klasiky, protože jinde velmi pravděpodobně dostanete jen ošizenou atrapu z listového těsta.
Bude zajímavé sledovat, kam se restaurace Na Pekárně v následujících měsících posune a zdali za ní budou hosté hledající poctivou českou klasiku ochotni jezdit. Je to totiž podnik, o kterém snil nejen jeho šéfkuchař!
