PŘIBYL: Stáčená vína? Smutný fenomén České republiky

Ono to ale s tou kvalitou nebude tak zářivé, jak se může zdát. Možná se to dá pochopit v našich vinařských městech – i když v kulturních vinařských oblastech to zvykem nebývá. Ale rozhodně ve městech vzdálených 200 km od vinice. To je opravdu fenomén ČR. Pro kvalitu vína je klíčové prostředí, ve kterém se víno skladuje a zásadní bývá teplota.

Stáčené víno je pro nás tou nejhorší reklamou či pozvánkou do světa vína, jakou vám může vinotéka či restaurace nabídnout. Je to způsob, kdy vám kdokoliv může prodat cokoliv, aniž byste věděli, či vůbec nějak mohli zjistit, o jakou kvalitu jde nebo odkud víno je. Zkrátka absolutně netušíte, co se v sudu nachází. Jen věříte prodejci a jeho nápisům na tabulích, které hlásají „moravské víno“. Většina kupujících si přeje, aby bylo víno sladké a za dobrou cenu, tedy co nejlevnější. A jelikož poptávka určuje nabídku, tak dobrý obchodník vždy bude mít, co si zákazník žádá. Bohužel dobrý obchodník v tomto rozhodně neznamená dobrý vinař. Proč? Na začátek zkusím položit několik otázek:

Tak například: „Jak je možné, že u nás existuje tolik prodejních míst stáčeného vína, když vinic je to celkem poskrovnu?“ „Kde ty hrozny rostou a kde se zpracovávají?“ „Každý solidní vinař uchovává své víno v lahvích, které je opatřeno etiketou, jelikož onen vinař se chce zaručit za kvalitu, a jistě chce i svou značku prodávat, proč tedy existuje sudové víno, u kterého nikdo nezjistí odkud pochází?“ Další otázka by mohla být: „Jak se vlastně víno z vinic dostane až do vinoték, kde ho stáčejí?“ „Existuje vůbec nějaká kontrola na stáčená vína a lze vlastně zjistit, odkud víno pochází?“

Jelikož jsem již naznačil, že v našich zeměpisných podmínkách vlastně není příliš prostoru pro výrobu stáčených vín, pak mohu i naznačit, že ono víno od nás často vůbec nepochází. Stáčená vína mají za sebou hned několik cest, které jim na kvalitě určitě nepřidávají. Prvně jsou to hrozny – vůbec si neumím vysvětlit cenu 50 Kč/ litr vína pozdního sběru, když kilo dobrých hroznů stojí třeba 35 Kč/ kg (z kila se může, když se člověk hodně snaží, vyrobit tak 0,75 l vína). Znamená to tedy, že stáčená vína často pocházejí z hroznů opravdu nepěkné kvality. Buď se dováží jen hrozny nebo rovnou hotové víno. Ani jedno ovšem není dobré.

Víno - ilustrační foto

Každý dobrý vinař má prostory, kde se následně víno vyrábí, co nejblíže vinicím. A moc dobře ví proč. Hrozny se mohou často rychle kazit, ztrácí na kvalitě a jednoduše čím rychleji se začnou zpracovávat, tím lépe pro výsledný produkt. Několik hodin na trajektu či v nákladním autě nebude jistě to pravé. Pokud se ovšem dováží již hotové víno, žádná výhra to také není. Víno se totiž přepravuje v hliníkových nádobách a to co se s ním děje v průběhu cesty k výrobnímu procesu opravdu nepatří. Představte si takhle víno nevalné kvality, které si v hliníkové nádobě vesele „zraje“ v šestihodinové zácpě na D1 při třicetistupňovém vedru. Kvalitní víno by se asi zkazilo, ač je jeho doba zrání vždy

delší než u levných vín, a tudíž i jeho odolnost je vyšší. Toto víno se ale kazit nebude, je v něm totiž tolik chemie, zvýrazňovačů chutí a v neposlední řadě výborný stabilizátor cukr, že se jeho chuť sice asi změní, ale pitelné bude. Lahvovaná vína se vždy převáží v krabicích z kartónu, které jsou skvělým izolačním prvkem. Často si dovozce zaplatí i auta, která jsou chlazená pro uchování chutí. To u stáčeného vína nehrozí. Ve své podstatě je ale celkem jedno zda je víno dovezené z Moravy nebo z Chille, jelikož ani jedno nebude zárukou kvality. Dobrý vinař své víno zkrátka lahvuje.

To je jen několik málo důvodů, proč bych stáčené víno nepil. Nechci ranní bolehlav, nechci se otrávit a chci mít dobrý požitek z vína. Vždy chci vědět, kdo víno vyrobil, odkud pochází hrozny a kde se víno zpracovává. Věřím osvědčeným vinařům, věřím těm, kteří svou práci dělají poctivě, nesmířím se jen s nápisem na ceduli. Je velmi zvláštní, že my, Češi, kteří nad vším polemizujeme, ničemu nevěříme a vše zpochybňujeme, se najednou necháme opít rohlíkem. Snad se řídíme pořekadlem „Co je psáno, to je dáno“, ale věřte, v tomto případě to určitě neplatí.