PŘIBYL: Náhražky, umělé taniny a arabská guma. Víte, co pijete za víno?

Nejinak je tomu u vína, bohužel ale stále chybí jednoduchý návod, jak na to. Ani já nemohu říct, jak vlastně poznat dobré víno, pokud nejste odborník. Vždy, když někdo takovou otázku položí, jsem tak trochu v úzkých. Mohu vykládat o tom, co má být v jaké odrůdě cítit, jaký tón by mělo to či ono víno mít. Vinná tématika je ale tak obsáhlá, že bych pravděpodobně vychoval nového sommeliéra, pokud bych měl toto všechno vysvětlit. Zkusme se tedy podívat alespoň na několik základních vodítek k tomu, aby víno lahodilo čichu i chuťovým pohárkům.

Hrozny

Zásadní je, aby bylo víno vyrobeno z hroznů. Je to možná hloupá připomínka, ale občas se člověk setká i s vínem, ve kterém ta podstata zkrátka chybí. Do nekvalitních vín se často přidávají náhražky jako stabilizátory, umělé taniny či arabská guma ve velikém množství tak, aby bylo víno co nejlevnější. A pak už je to jednoduché: vezmete mnoho levných kvasinek, ty necháte nakrmit, přidáte hrozny nevábné kvality a „víno“ je na světě. Vezměte si, že kilo hroznů stojí cca 25 Kč a dá se z něj vyrobit (při velkém snažení) jedna lahev vína. Co to pak vypovídá o víně za šedesát korun?

Druhou důležitou věcí u kvalitního vína jsou hrozny samotné. Kvalitní hrozny sice ještě neznamenají skvělé víno, ale nekvalitní hrozny rozhodně špatné víno znamenají. Vždy je dobré, když hrozny pocházejí ze stejné země, ve které se víno vyrábí. Pokud hrozny dovážíte, vždy je tu veliké riziko, že jejich kvalita klesne. Nikdo vám nezaručí, že dorazí tak, jak je pěstitel naložil. Ne nadarmo se vinaři snaží mít vinice co nejblíže místu, kde se víno vyrábí. Zkrátka víno, které pochází z Moravy, ale jehož hrozny si dovezete z Moldávie, dobré nebude.

Uměle navýšená cena vína

Třetí věc jsou ony krásné medaile a pečetě na lahvích vína. Marketingové lákadlo, které pouze uměle navyšuje cenu vína. Soutěží je mnoho a cenu získá snad každé víno. Dívejte se tedy na to, kolik medailí dané víno má. Pokud je jich více než tři a ještě třeba ze stejné soutěže několika ročníků, pak půjde opravdu jen o návnadu. Dobří vinaři posílají své víno do soutěže jednou, maximálně dvakrát. Vždy se přece chtějí předvést se svým novým ročníkem, ne s tím, který už nějakou cenu dostal. Pokud tedy víno připomíná spíš carský důstojník než lahev, raději se mu vyhněte.

Poslední věcí bude uzávěr. Zapomeňte na to, že šroubovací uzávěr je špatný, naopak, často je lepší než lepený korek, který je nejlevnější a ve kterém je cítit lepidlo a navíc propouští vzduch.

A jak poznat víno, které raději nepít? U kvalitního vína cítíte plnou chuť a dlouhou dochuť, to ve špatném víně nenajdete. Dejte také pozor na barvu. Zoxidované bílé víno chytá jantarové odstíny, které v mladém víně (dva, tři roky) nemají co dělat, naopak červené víno světlá a nemá typickou sytou barvu. Takové víno pak chutná, ale i voní spíš jako ocet než víno. A ta bolest hlavy ráno, tak tu bych vám opravdu nepřál.