Uvedla to dnes agentura AP s odvoláním na studii, kterou SB zveřejní příští týden.
Oživení v těchto zemích je však podle SB stále slabé. Ekonomiky regionu se zřejmě vrátí na úroveň růstu před krizí nejdříve v příštím roce. Některým z nich bude návrat na úroveň z doby před krizí trvat ještě déle.
SB ale také dodává, že růst v zemích západních Evropy je slabší než u jejich východních kolegů. V západní Evropě ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla o 0,6 procenta. Za celý letošní rok má růst deseti novějších členských zemí EU činit 1,7 procenta a příští rok zrychlí na 3,6 procenta.
To je více než dvojnásobek ve srovnání s výhledem pro členy EU ze západní Evropy. Mezi deset nejnovějších členů EU se řadí Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Banka zveřejňuje zprávu monitorující ekonomický vývoj a analyzující důležité politické problémy těchto zemí třikrát ročně.
Výkon je nevyrovnaný
SB rovněž upozornila, že ekonomický výkon těchto zemí je nevyrovnaný. V prvním čtvrtletí nejsilněji rostly Slovensko a Polsko, o něco méně pak Maďarsko a Česká republika. Lotyšsko, Litva, Bulharsko, Rumunsko a Estonsko však zaznamenaly pokles. "Zásadní význam pro oživení regionu má i nadále zajištění stability finančního trhu a zvýšení fiskální efektivity," uvádí SB.
Světová ekonomika má podle SB po loňském propadu o 2,1 procenta letos oživit a vzrůst o 2,9 procenta až 3,3 procenta. Růst povedou ekonomiky rozvojového světa, hrozí však, že evropská dluhová krize by globální oživování mohla zpomalit.
