„Investoři se budou v budoucnu zřejmě dívat dále na východ,“ myslí si analytik České spořitelny David Navrátil. To se však podle ekonomů bude týkat především technicky nenáročných investic, kupříkladu montáží výrobků, které nevyžadují větší množství kvalifikovaných pracovníků anebo rozvinutou síť subdodavatelů.
„Naší prioritou je lákat kvalitní projekty, u kterých cena práce není zásadním faktorem. Snažíme se zvyšovat konkurenceschopnost České republiky, abychom si vysoké mzdy mohli dovolit,“ říká šéf agentury pro podporu a rozvoj investic Czechinvest Tomáš Hruda.
Náklady na hodinovou mzdu a nemzdové náklady práce (povinné odvody státu na sociální a zdravotní pojištění a příplatky zaměstnancům na stravu nebo vybavení) jednoho českého zaměstnance vzrostly ve druhém čtvrtletí meziročně o 10,1 procenta.
Tento růst je výrazně vyšší než v Polsku nebo na Slovensku. Za Českou republikou se umístilo i Maďarsko. Právě tyto země byly přitom dosud co do investiční atraktivity Česku nejblíže.
Produktivita práce pokulhává za mzdami
V České republice tak podle Eurostatu mzda roste jedním z nejrychlejších temp v Evropě, když ji předstihly pouze pobaltské země. V Estonsku mzdové a jiné náklady stouply o 16 procent, v Litvě a Lotyšsku dokonce překonaly rekordní pětinové hodnoty nárůstu.
Ekonom David Marek z Patria Finance ale připomíná, že neméně důležitým ukazatelem jsou jednotkové náklady na zaměstnance, což je poměr vyplácených mezd k produktivitě práce. Tento ukazatel má přitom podle něj Česko velmi příznivý. Relativní hodnota práce se tak podle něj vyvíjí pozitivně.
„Produktivita práce v Česku sice roste, ale rozhodně nikoli o deset procent za rok. Tempo růstu mezd tak lze považovat za příliš vysoké,“ oponuje ale ředitel české pobočky personální a poradenské agentury Mercer Martin Mácha.
Zvyšování nákladů na zaměstnance ale může mít podle ekonomů na zahraniční investice paradoxně i pozitivní dopady. „Česká republika se totiž musí přestat spoléhat na levnou pracovní sílu jako na jedno z hlavních lákadel pro investory. Je nutné zvyšovat kvalifikaci zaměstnanců a vytvářet investice s vyšší přidanou hodnotou,“ domnívá se Navrátil.
Prudký růst mzdových nákladů analytici přičítají také faktu, že státy střední a východní Evropy začínaly na mnohem nižší úrovni mezd než ty západoevropské. Země Evropské unie tak celkově zaznamenaly jen tříprocentní růst hodinových nákladů na zaměstnance. Ještě nižší jsou tato čísla u zemí eurozóny, tedy takzvaných starých zemí Evropské unie, kde mzdy vzrostly o pouhá 2,4 procenta.
