Podle českého ministerstva zahraničních věcí mají tito lidé nyní počkat, až rakouské úřady zveřejní patřičné instrukce. „Rakouské instituce žádají osoby, kterých se indexace v období od 1. ledna 2019 dotkla, aby zatím nekontaktovaly finanční ani jiné rakouské úřady. Vyzvaly rovněž k tomu, aby jim nezasílaly žádosti o vyplacení částky, o které byly jejich přídavky zkráceny,“ uvedla pro MF DNES Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva zahraničních věcí.
Příslušná rakouská ministerstva by měla na svých webových stránkách v dohledné době zveřejnit, jak o dávky zpětně požádat. „Náš zastupitelský úřad ve Vídni situaci bedlivě sleduje a v případě jakýchkoliv nových informací bude aktualizovat své webové stránky,“ ujistila Wernerová.
Rakousko bude muset doplatit peníze desítkám tisíc rodin z unijních států a několika tisícovkám rodin z Česka. V souhrnu všem vyplatí více než pět miliard korun.
Děti dvou kategorií
Indexací přídavků na děti zavedlo Rakousko princip, podle něhož vyplácí cizincům pracujícím v zemi přídavky na děti ve výši vypočítané na základě životních nákladů jejich domovského státu.
Lidé z jižní Moravy nebo jižních Čech tak dostávají měsíčně až o čtyřicet procent méně peněz na děti než jejich pracovní kolegové, kteří do Rakouska nedojíždějí. A to přesto, že řádně platí daně a pojištění rakouskému státu v plné výši. U čtyřčlenné rodiny může rozdíl dělat i několik desítek tisíc korun.
Přídavky na děti jsou totiž u našeho jižního souseda výrazně vyšší a podmínky nároku na ně mírnější než v Česku.
Jak dříve pro redakci uvedla na příkladu znojemská firma Zahraniční služby, rodina se dvěma dětmi v předškolním věku mohla před rokem 2019 obdržet od rakouských úřadů, pokud tam řádně platila daně a pojištění, přídavky na děti se sourozeneckým příplatkem a odečitatelnou položkou ve výši 9 200 korun měsíčně. V roce 2019 však příspěvek klesl na 5 700 korun. Za rok přišly děti o 40 tisíc.
Evropská komise se hned na začátku českých, ale také třeba slovenských nebo maďarských dětí zastala a uvedla, že je norma diskriminační a v rozporu s unijními předpisy o volném pohybu pracovníků.
Indexací se zabýval i Evropský parlament. „Omezování přídavků na děti žijící v cizině, které v Rakousku postihlo tisíce českých rodin, bylo od začátku špatné,“ uvedla Martina Dlabajová, česká poslankyně Evropského parlamentu (nezávislá za ANO), která se problematice věnuje dlouhodobě. Podle ní to nemůže takto v moderní Evropě fungovat.
„Čeští občané pracující v Rakousku musejí mít stejná práva jako rakouští zaměstnanci. Rozhodnutí Soudního dvora EU, že Vídeň porušuje unijní právo, je krok správným směrem, který jasně říká, že není možné dělit občany do dvou kategorií,“ dodala.
Komise podala žalobu v květnu roku 2020. Soud minulý týden konstatoval, že se jedná o neodůvodněnou nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti migrujících pracovníků. Rakouský zákon podle něj porušuje nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Tato unijní norma slaďující pravidla sociálních systémů vychází z toho, že pokud cizinci v některé členské zemi platí daně a sociální příspěvky, mají nárok na podpůrné dávky ve stejné výši jako místní občané.
