130 let
Český ministr obrany Martin Stropnický 26. února v Bruselu na jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Vlevo vzadu je náčelník generálního štábu Petr Pavel, vpravo český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.

Český ministr obrany Martin Stropnický 26. února v Bruselu na jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Vlevo vzadu je náčelník generálního štábu Petr Pavel, vpravo český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. | foto: ČTK

Dostavba Temelína od Rusů? Obtížná představa, říká Stropnický

Ekonomika
  •   16:00aktualizováno  17:55
KOMÁROV - Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) na konferenci o budoucnosti vojenského újezdu Brdy zapochyboval o spolupráci na dostavbě jaderné elektrárny Temelín s ruskými partnery. Důvodem je podle ministra ruská invaze na Krym, která velmoc vyřadila ze skupiny předvídatelných demokratických států.

Rusko-české konsorcium MIR.1200 soupeří o lukrativní zakázku s americko-japonským koncernem Westinghouse. Jak informovaly Lidové noviny, ruský Rosatom by mohl být také významný partner v oblasti financování nákladné dostavby.

Obchod nemůžeme zastavit

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nemůže Česko navzdory dění na Ukrajině zastavit své obchodní vztahy s Ruskem. Zásah vlády do tendru na dostavbu Temelína by byl podle něj komplikovaný, protože firma ČEZ, vlastník temelínské elektrárny, není plně ovládána státem. 

Ministr obrany se ale ve světle událostí na Ukrajině na možnost spolupráce s Rusy dívá skepticky. „Taky si to dovedu dost obtížně představit. Rusko zmizelo ze skupiny předvídatelných demokratických států, to, co dělá, to je nepřípustné,“ odpověděl Stropnický na otázku, zda by Temelín mohly dostavět ruské firmy.

O Brdech nediskutovat. Zrušit

Stropnický v pondělí jednal v Brdech se zástupci obcí a vedení Plzeňského a Středočeského kraje o budoucnosti vojenského újezdu. Sám se přitom vyslovil pro zrušení vojenského prostoru, které připravují ministerstva obrany, vnitra a životního prostředí už 2,5 roku.

Plzeňský kraj podporuje návrh ministerstev, tedy rozdělení katastrů mezi obce obou krajů, tedy návrat k historickým hranicím krajů i obcí před vznikem vojenského prostoru. Středočeský kraj chce naopak újezd zachovat a dále a o jeho transformaci dále jednat.

„Předpokládám, že ve Sněmovně k tomu bude bohatá diskuze. Důležitým krokem bude, že to půjde ještě před začátkem březnové schůze do příslušného výboru (pro obranu a bezpečnost),“ uvedl Stropnický. Diskuze na výboru podle něj řekne, kam se bude ubírat podpora politických stran.

„Ve hře je jedna zásadní změna a já bych velmi nerad, aby k ní došlo. Považoval bych to za chybu. Tedy to, co navrhují oponenti návrhu, abychom Brdy nechali, ještě o nich diskutovali a zmenšili hranice ostatních vojenských újezdů,“ uvedl ministr.

Zmenšení hranic ostatních újezdů je podle něj správný krok, ale vyjmutí Brd, jejich konzervaci a návrat k „široké nekonečné diskuzi“ by považoval za chybu.

Autoři: mev, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás