„Do Hradce Králové s odbočkou do Pardubic bychom chtěli jít vysokorychlostní tratí, dál bychom šli cestou modernizace konvenční tratě na Trutnov a z Trutnova dál na Polsko,“ uvedl nový šéf přípravy vysokorychlostních tratí na Správě železnic Jakub Bazgier. Původně měla Správa železnic podstatně ambicióznější plán, který by kromě spojení severovýchodním směrem dokázal konkurovat i automobilové dopravě při cestě do Krkonoš.
Na konci loňského roku ale Správa železnic uvedla, že takováto varianta nesplňuje evropská pravidla pro efektivní vynakládání peněz a začala zeštíhlovací kůra. Zda bude ekonomicky vycházet tato odlehčená varianta, bude známé do poloviny letošního roku. „Vypočítáváme dojezdové časy. Jakmile to budeme mít, získáme náklady a budeme moci vypočítat ekonomickou efektivitu,“ uvedl Bazgier.
Původní studie zmiňovaného spojení, které je oficiálně označované jako RS 5, se v polovině loňského roku rozrostla o prověřování dalších variant. Důvodem byla neochota Hradce Králové vést trať přes zastavěné území města. Prověřované varianty se tak rozrostly o zhruba 120 kilometrů.
Podobným způsobem ale bobtná i celý finanční dopad tohoto projektu, který v tuzemské výstavbě nemá obdoby. Původní vládní plán zpočátku předpokládal, že celková částka za pětici vysokorychlostních tratí dosáhne 650 miliard korun. Nyní se už ale kvůli rostoucím cenám prací a stavebního materiálu hovoří o jednom bilionu.
Podle generálního ředitele projekční kanceláře Sudop Praha Tomáše Slavíčka je příprava takovéhoto projektu mimo možnosti jediné státní organizace (Správy železnic) a měl by být vedený jako nadresortní projekt. Kromě ministerstva dopravy by se do něj měly aktivně zapojit i resorty životního prostředí, místního rozvoje nebo školství, dodal šéf jedné z největších kanceláří, která se podílí například na přípravě vysokorychlostní trati z Běchovic do Poříčan (VRT Polabí).
25. listopadu 2022 |
