Titulní strana čtvrtečního Prává hlásá, že ministr financí Miroslav Kalousek vydá unikátní dluhopisy. Jejich zvláštnost spočívá jednak v délce splatnosti, která má být sedmi- až osmiletá, ale především v úročení odpovídajícímu inflaci. „Chci nabídnout ochranu úspor pro odpovědnou střední třídu,“ cituje deník ministra.
Nechme stranou Kalouskovo poněkud nepochopitelné tvrzení, že investice do zadlužení vlastní země je odpovědná, a podívejme se na chystané bondy z trochu jiného hlediska. Dluhopisy sice budoucím majitelům nenabízejí žádný reálný zisk, ale ani prodělek. Zaručený výnos ve výši inflace je tedy zbavuje nálepky klasické investice, jako jsou akcie, nemovitosti či právě dluhopisy, a dělá z nich uchovatele hodnoty, tedy něco jako běžné peníze.
Za typického reprezentanta uchovatele hodnoty je považováno zlato. Historické údaje ukazují, že jeho cena je úzce spjata s vývojem reálných úrokových sazeb. Zjednodušeně řečeno, za kilogram zlata je možné kdykoli nakoupit stejný objem ropy, kukuřice či mědi, ať je to nyní, před třiceti lety nebo za dalších deset let. Zlato tedy sice nevydělává, ale aspoň uchovává svoji hodnotu ve vztahu k ostatním statkům. Chystané české státní dluhopisy mají ve srovnání se žlutým kovem jeden příjemný bonus – státní garanci.
Lze proto očekávat, že nová tranše bondů „pro domácnosti“ (tedy nikoli jako obvykle pro institucionální investory) vzbudí velký zájem podobně jako předchozí emise z října loňského roku. (Tehdy stát upsal jednoleté dluhopisy s výnosem dvou procent a dva typy dluhopisů s pětiletou splatností a výnosem 3,1 procenta celkem za více než dvacet miliard korun.)
Je otázkou, kdy ministr financí dostane odvahu a nabídne občanům i dluhopisy, které již nevyrovnají ani ztrátu hodnoty způsobenou inflací, a již v okamžiku jejich vydání bude jasné, že reálný výnos bude záporný. Podle dosavadního vývoje není taková možnost vyloučena – zatímco v roce 1997 vydal stát takzvané povodňové dluhopisy, jejichž úrok byl ve výši inflace plus dva procentní body, nyní již se chystá emisi s prostým pokrytím růstu spotřebitelských cen.
Situace, kdy se investoři spokojí i s reálným prodělkem a důležitá je pro ně bezpečnost vložených peněz, nastala počátkem letošního roku v Německu. Má ale Česká republika stejnou reputaci?
