Čína zřejmě finančně pomůže další zadlužené členské zemi eurozóny. Po Španělsku, Řecku a Portugalsku je to Itálie. V pondělí totiž dva deníky – americký Wall Street Journal a britský Financial Times – zveřejnily, že se na začátku tohoto měsíce italský ministr financí Giulio Tremonti sešel v Římě s čínskými představiteli. A údajně se snažil přesvědčit, Peking, aby nakoupil velké množství italských dluhopisů.
Mluvčí italského ministra financí Filippo Pepe však odmítl sdělit, kdy přesně se rozhovory konaly, a čeho se týkaly. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ťiang Ju pak na dotaz o nákupu italských aktiv odpověděl, že Evropa je jedním z hlavních míst pro investice jeho země, aniž by však konkrétně uvedl Itálii.
Zlepšení pověsti
Rozhovory se uskutečnily v době, kdy je Itálie pod velkým tlakem, protože musí schválit úsporná opatření ve výši 54 miliard eur, aby v roce 2013 dosáhla vyrovnaného rozpočtu. Itálie má veřejný dluh 1,9 bilionu eur a mnoho analytiků ji považuje za příliš velkou, aby jí mohly ostatní členské státy eurozóny poskytnout finanční pomoc. Navíc investoři začali zpochybňovat dlouhodobou schopnost Itálie splácet své dluhy. V důsledku těchto obav se náklady na italské půjčky dostaly na historické maximum.
Čínští politici přemýšlejí v globálních souvislostech a chtějí zabránit dominovému efektu v důsledku evropské dluhové krize
Pomoc Číny zadluženým členským státům eurozóny souvisí se strategickými zájmy Pekingu v Evropě a s jeho prozíravou podporou investic v eurech. „Čína má evidentní zájem stabilizovat eurozónu,“ prohlásil v Šanghaji Nicholas Zhu, bývalý ekonom Světové banky a dnes šéf oddělení komoditního výzkumu pro Asii čtvrté největší australské banky Australia & New Zealand. A dodal: „Tato finanční pomoc zlepší pověst Číny u mnoha zemí, protože ji budou považovat za zodpovědného člena světového společenství.“
Diverzifikace měnových rezerv
Čínští politici přemýšlejí v globálních souvislostech a chtějí zabránit dominovému efektu v důsledku evropské dluhové krize. Čínský premiér Wen Ťia-pao proto v červnu řekl, že Čína nabídne pomoc Evropě nákupem omezeného množství státních dluhopisů. V tomto měsíci pak slíbila Maďarsku, že nakoupí jeho dluhopisy, a navíc mu schválila půjčku ve výši miliardy eur. Během návštěvy Pekingu v dubnu se španělskému premiérovi José Luisi Rodriguezovi Zapaterovi podařilo vyjednat příslib čínských investic do ochabujícího kapitálu španělských bank a státního dluhu své země.
Loni v říjnu premiér Wen Ťia-pao oznámil, že Čína nakoupí řecké dluhopisy, aby podpořila řecké loďařství, a čínské státní banky schválily půjčku 267,8 milionů dolarů třem řeckým loďařským společnostem. V listopadu pak navštívil čínský prezident Chu Ťin-tchao Portugalsko a prohlásil, že Čína „podpoří konkrétními opatřeními portugalské úsilí vyrovnat se s dopady finanční krize“.
Každý čínský nákup dluhu v eurech pomáhá Číně diverzifikovat její 3,2bilionové rezervy v dolarech. Navíc si pomocí Evropě snaží získat přízeň jejích států, abych mohla nakupovat citlivá aktiva – například technologických společností. V Evropské unii totiž stále platí embargo na vývoz zbraní do Číny, které EU zavedla po událostech na náměstí Tchien-an-men v roce 1989.
