Aktualizováno. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl se pustil do ochrany hradního teritoria vehementně. Svědčí o tom jeho poslední článek z rubriky Hrubá záplata, který publikoval na svém osobním webu, Zaorálek není jen lhář a hulvát, je ještě k tomu trdlo.
Jakl se vrací k žádosti místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka, aby Hrad zveřejnil, kdo konkrétně připravoval kontroverzní novoroční amnestii. Zaorálek tuto žádost poslal 18. ledna prezidentovi Václavu Klausovi, a to s odvoláním na zákon 106 o svobodném přístupu k informacím.
„Pirátský spam“
Žádost, jak na svém blogu Jakl upozornil, Zaorálek zkopíroval od místopředsedy České pirátské strany Jakuba Michálka, který stejný dopis poslal e-mailem o devět dní dříve. Tuto skutečnost místopředseda ČSSD v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ přiznal: „Ano, měl jsem ji (žádost pirátů) k dispozici. Pokládal jsem ji za dobře sepsanou a pokládal jsem za správné, abych o tuto informaci požádal také.“
Jenže Jakl tvrdí, že Zaorálkova žádost neobsahuje, co má, a jeho dopis tudíž nelze považovat za žádost podle zákona 106. Co přesně by takový dopis měl konkrétně obsahovat, už ale Jakl ve svém textu neobjasňuje. Nicméně podotkl, že se zdá, že místopředseda Sněmovny nemůže najít normální lidský rozum a proto mu nezbývá nic jiného, než do úředních listin kopírovat pirátské spamy.
Zaorálek však trvá na tom, aby Hrad příslušné informace poskytl. „Všechny ty komentáře pana Jakla jsou jen obstrukce, které svědčí o tom, že Hrad se bojí prozradit pravdu. Byl jsem kanceláří dotázán, zda žádám jako fyzická osoba nebo instituce. Dotaz je nesmyslný. Každý ví, že žádné usnesení sněmovny k téhle věci neexistuje. Jde o pouhé zdržování. Čekám, co přijde dále,“ sdělil v pondělí ČESKÉ POZICI Zaorálek.
Odborník: Žádosti jsou v pořádku
Konzultovali jsme spor se spoluautorem současného znění zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřichem Kužílkem. Ten po kontrole Zaorálkovy žádosti konstatoval: „Jedná se o řádně podanou žádost a Kancelář prezidenta republiky je povinna ji vyřídit. Pokud by chtěli odepřít část požadovaných informací, musela by si kancelář od pana Zaorálka vyžádat ještě datum narození a místo trvalého pobytu, protože tyto údaje potřebuje k řádnému vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Tuto výzvu by byla povinna odeslat do sedmi dnů od doručení žádosti (tedy asi do 25. ledna), což, jak se zdá, neučinila.“
K tomu vysvětlení: V případě, že by Hrad chtěl žádané údaje poskytnout, zmíněné údaje o datu narození a místu trvalého pobytu nepotřebuje, vystačí si například s e-mailovou adresou žadatele. Zákon o svobodném přístupu k informacím je totiž postaven asymetricky, aby v ideálním případě umožnil co nejjednodušší komunikaci mezi jednotlivými subjekty. Teprve pokud chce úřad rozhodnout o odmítnutí žádosti, potřebuje osobní údaje.
Kužílek nevidí problém ani ve skutečnosti, že je Zaorálkova žádost sepsána na hlavičkovém papíru. „Je alespoň hned jasné, od koho žádost pochází. V některých zemích Evropské unie jsou úřady dokonce povinny odpovídat i na anonymní žádosti. Občan má na tyto informace jednoduše právo a oni mu je musí poskytnout,“ říká rozhodně.
Další hypotetická úvaha, proč by Zaorálkova žádost nemusela být platná, by mohla spočívat v adresátovi. Politik v kolonce povinný subjek udává přímo prezidenta Václava Klause, nikoli jeho kancelář. Ani v tomto případě však dle Kužílka nepochybil: „I když Zaorálek adresoval žádost na ,prezidenta´, je žádost platná. Prezident republiky je povinným subjektem sui generis, za kterého agendu přístupu k informacím řeší jeho servisní organizace – tedy Kancelář prezidenta republiky.“
Kancelář prezidenta republiky porušila zákon, proto jsem se rozhodl podat stížnost, říká Jakub Michálek
Na svou odpověď má Hrad 15 dnů. V případě žádosti Lubomíra Zaorálka lhůta vyprší až 2. února a existuje tedy ještě možnost, že kancelář místopředsedovi sněmovny odpoví, i když je pravděpodobnost vzhledem k výrokům Jakla relativně nízká. Zato žádost místopředsedy pirátů Michálka, měla být zodpovězena již ve čtvrtek 24. ledna.
„Prezidentská kancelář neposkytla požadované informace o přípravě novoroční amnestie v předem předepsané lhůtě. Vlastně s námi nekomunikovala vůbec a porušila tím zákon o svobodném přístupu k informacím. Proto jsem se v neděli 27. ledna rozhodl na Hrad poslat stížnost pro nečinnost,“ potvrdil ČESKÉ POZICI Michálek.
Rovněž onen, jak Jakl píše, „pirátský spam“ podle Kužílka obsahuje vše, co řádně podaná žádost obsahovat má. Hradu může hrozit řada nepříjemností. „Pokud se povinný subjekt nachází v nečinnosti, což znamená zmíněnou situaci, žadatel může proti takovému chování podat stížnost. Pakliže tato stížnost nebude respektována, následuje žaloba ke správnímu soudu. Ten nemůže udělat nic jiného, než že přikáže tuto věc během například tří dnů vyřešit. A pokud nebude respektována ani soudem stanovená lhůta, proběhne exekuce,“ vysvětluje ve zkratce Kužílek. Přičemž by se v tomto případě jednalo o pokutu, která by vzrostla pokaždé, kdy by danný subjekt nedodržel stanovený termín.
Zneužití pravomoci?
Kauzou by se v nejbližší době mohl začít zabývat rovněž Úřad pro ochranu osobních údajů
Spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Kužílek nevidí důvod, proč by Kancelář prezidenta republiky neměla na žádost odpovědět. Dle jeho úsudku se jedná o informace, na které veřejnost právo rozhodně má. Problém by mohl nastat pouze v případě, že „došlo k takové anomálii, že prezident koná své kroky, aniž by o tom jeho aparát vůbec věděl,“ míní Kužílek. I tehdy by však měl vnést světlo do celé záležitosti soud. Kužílek však věří, že není možné, aby v Kanceláři prezidenta republiky nebylo zaznamenáno, kdo, kdy a s kým co konzultoval.
Kauzou se v úterý začal na popud ČESKÉ POZICE zabývat rovněž Úřad pro ochranu osobních údajů. Ladislav Jakl totiž na svém blogu několikrát zveřejnil obě žádosti včetně jmen, tu Michálkovu dokonce i s adresou a datem narození. Tyto informace však spadají pod zákon o ochraně osobních údajů. „Zveřejnění není v pořádku, úřad celou záležitost začal řešit v rámci správního řízení,“ sdělila ČESKÉ POZICI mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková.
„V podobných případech Úřad pro ochranu osobních údajů běžně rozdává pokuty,“ konstatuje místopředseda pirátské strany Michálek, s tím že inkriminované dokumenty jsou součástí správního řízení a lze je zveřejnit výhradně se svolením toho, o jehož práva a povinnosti jde.
Dle právního experta, který nechtěl být jmenován, by se mohlo jednat dokonce o trestný čin, jelikož v tomto případě úřední osoba zneužila své pravomoci. „Z hlediska ochrany osobních údajů je to naprostá katastrofa,“ řekl nejmenovaný právník.
ČESKÁ POZICE se zeptala také ředitele tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Radima Ochvata, z jakého důvodu zůstala žádost Jakuba Michálka nezodpovězena. Po několika dnech jsme obdrželi reakci: „Moc se omlouvám, ale KPR nesděluje třetím osobám věci související s naší korespondencí.“
