Česká republika ani Czech Coal Services miliardáře Pavla Tykače (nástupnická společnost Mostecké uhelné) nemají nárok na peníze zablokované ve Švýcarsku při vyšetřování kauzy Mostecké uhelné společnosti (MUS). V pátek odpoledne tak rozhodl soud v Bellinzoně. Dle ČT24, která zprávu přinesla jako první, to vyplývá ze zdůvodnění verdiktu. Nárok na část z asi 661 milionů švýcarských franků (přibližně 14 miliard korun), které při vyšetřování kauzy Mostecké uhelné společnosti zablokovaly švýcarské úřady, mají uplatnit v občanskoprávním řízení.
Již v první polovině října tentýž soud uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého. V pátek soud navíc rozhodl, že odsouzení – včetně zesnulého Luboše Měkoty – mají švýcarskému státu zaplatit přes 700 milionů švýcarských franků odškodného. Verdikt z října i dnešní rozsudek musí ještě nabýt právní moci. Po dnešku musí soud vyhotovit a advokátům odsouzených doručit rozsudek písemně. Teprve poté budou mít odsouzení třicet dní na to, aby podali dovolání k nejvyšší instanci, federálnímu soudu v Lausanne.
Jaké tresty padly v říjnu:
- Antonín Koláček: 4 roky a 4 měsíce vězení, pokuta 250 tisíc korun
- Marek Čmejla: 4 roky, pokuta 838 tisíc korun
- Jiří Diviš: 3 roky a 10 měsíců, pokuta 1,318 milionu korun
- Oldřich Klimecký: 3 roky a 1 měsíc, pokuta 212 tisíc korun
- Petr Kraus: 1 rok a 4 měsíce, pokuta 178 tisíc korun
- (Obžalován byl i Luboš Měkota, ten však letos zemřel.)
Po české stopě
O písemné vyhotovení rozsudku se bude zajímat také Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, konkrétně žalobce Petr Šereda, který má tuzemskou linii vyšetřování případu na starosti. Doposud totiž není jasné, do jaké míry bellinzonský rozsudek ovlivní tuzemské trestní stíhání. „Člověk totiž nemůže být souzený dvakrát za stejnou věc,“ připomněl Šereda pro ČESKOU POZICI.
„Vzhledem ke švýcarským předpisům lze očekávat, že získání rozsudku bude velmi komplikovaná procedura. Zásadní bude samozřejmě také rozhodnutí odvolacího soudu. Do té doby ve věci Mostecké uhelné společnosti beztak nebude moci padnout žádné definitivní rozhodnutí,“ míní Šereda.
Kauza však v Česku přesto nestojí. „Velmi int:enzivně pracujeme na řadě věcí. Rozhodně se nespoléháme, že za nás vše vyřeší Švýcaři. Nevím, jaké jsou možnosti u tamního odvolávacího soudu, zda má možnost zrušit toto rozhodnutí,“ přiznává žalobce s tím, že část řízení bude pokračovat i v případě, že by švýcarský rozsudek nabyl právní moci a trestní stíhání ohledně některých osob a některých skutků bylo zastaveno. Šereda ve stručnosti uvedl, že se jedná zejména o zajištěný majetek a skutek, jenž se týká zbrojaře Pavla Musely a tehdejšího náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkory (ministrem byl tehdy Miroslav Grégr, předsedou vlády Miloš Zeman).
Jak Koláček (ne)promluvil
Více světla do případu mohl vnést Antonín Koláček. Ten se totiž ke slovu přihlásil krátce poté, co soud v Bellinzoně v říjnu odsoudil k nepodmíněným trestům vězení bývalé manažery MUS. „Teď budu mluvit nahlas,“ vzkázal prostřednictvím médií. Mluvit ho chtěl slyšet především žalobce Šereda. Ten ihned vydal pokyn, aby policie vyzvala Koláčka k podání výpovědi, případně k zaslání svého vyjádření. Velké odhalení se ale nakonec nekonalo.
„Ve světle prohlášení pana Koláčka v médiích jsme mu dali možnost znovu vypovídat. Tento úkon proběhl, nicméně pan Koláček přišel pouze se stručným prohlášením a k samotné věci nevypovídal. Nic nového jsme se tedy nedozvěděli,“ řekl ČESKÉ POZICI žalobce Šereda. Koláčkova „zpověď“ prý nezabrala ani pět minut.
Kdo, co, proč a na čí rozkaz?
Velmi důkladně páteční rozhodnutí sledovala rovněž právnička a někdejší místopředsedkyně poslanecké sněmovny Hana Marvanová. Ta je přesvědčena, že v důsledku nečinnosti ministra financí a vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly byla České republice zmařena možnost přihlásit se do trestního řízení jako poškozená strana a bude teď muset vynakládat značné finanční prostředky na civilní žalobu. Proto již během října prostřednictvím organizace Veřejnost proti korupci vyzvala Policii ČR a státní zastupitelství, aby neprodleně zahájily šetření v této věci a sdělily veřejnosti jeho výsledek.
Odpověď? Zatím žádná. „Bohužel jsme obdrželi pouze formální psaní Vrchního státního zastupitelství v Olomouci s tím, že je to celé stále ještě předmětem prověřování,“ řekla ČESKÉ POZICI právnička, jež rozhodně není připravena rezignovat. Během příštího týdne chce Marvanová oslovit vládu v demisi, konkrétně ministra financí Jana Fischera a ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. „Oni musí vědět, kdo co dostal na stůl, proč to nevyřídil a na čí rozkaz tak konal,“ je přesvědčena Marvanová.
Rozuzlení již počátkem 2014
Totéž se snaží zjistit i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. „Mohu jen potvrdit, že aktuálně prověřujeme okolnosti, proč se Česká republika nepřipojila k tomu trestnímu řízení ve Švýcarsku. Prověřuje se odpovědnost nejen ministerstva financí, ale i dalších subjektů včetně Vrchního státního zastupitelství v Praze,“ řekl ČESKÉ POZICI žalobce Šereda s tím, že dokazování, které bylo možné provést v České republice, je hotové a aktuálně se čeká na vyřízení právní pomoci, o kterou česká strana požádala Švýcarsko.
„Část důkazů, o které jsme žádali, došla během listopadu a na část ještě čekáme. Měla by dorazit do konce roku, dokumenty bude následně zapotřebí ještě oficiálně přeložit. Očekávám, že jasný postoj zaujmeme počátkem příštího roku, tedy během ledna či února,“ věří Šereda.
