130 let

| foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Škodí našemu exportu více dalajlámismus, nebo nefunkční stát?

Evropa
  •   8:08

Většina top manažerů nesouhlasí s premiérem Petrem Nečasem, že falešné adorování Pussy Riot a vzývání dalajlámy škodí českým vývozcům.

Premiér Petr Nečas v projevu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 10. září tvrdě zkritizoval politickou podporu uvězněných členek ruské skupiny Pussy Riot a tibetského exilového vůdce dalajlámy. „Musíme také zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně řečeno mají dopad do našeho exportu,“ prohlásil mimo jiné premiér Nečas.

„Zmínil bych dva. První je umělé a falešné adorování takových záležitostí, jako je ruská skupina Pussy Riot,“ řekl také premiér. A dodal: „Druhým konkrétním případem je moderní politická móda dalajlámismu, tzn. vzývání dalajlámy.“

ČESKÁ POZICE se Nečasovu projevu věnovala v článcích:

Dle nové exportní strategie České republiky se má snížit závislost českého vývozu na trzích Evropské unie. Strategie také definuje dvanáct prioritních zemí pro český export, například Brazílii, Čínu, Indii, Irák, Ukrajinu či USA.

S premiérem Nečasem však nesouhlasí 61,7 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ.

graf, Nečas a Pussy Riot

                              Odpovídalo 120 vrcholných manažerů firem.

Tvrdá kritika výroků premiéra Nečase zazněla v těchto pěti záporných odpovědích:

Takto se nemá premiér Petr Nečas vyjadřovat ani v hospodě. Od toho, zda vůbec a jak, je ministerstvo zahraničí.“

„Podobná podbízivá prohlášení vůči Číně a Rusku škodí české zemi a také karmě premiéra Nečase.“

Škodí-li něco českému exportu, pak především to, že kvůli dlouhodobé ekonomické politice českých vlád (včetně Nečasova kabinetu) už kromě výrobků nadnárodních společností, které využívají levnou českou pracovní sílu, v podstatě nemáme co exportovat.“

„Čeští politici ztratili schopnost rozeznávat, co je politika, co ekonomika, co oficiální pozice státu a co soukromý názor. Premiér Nečas by měl vědět, že je rozdíl pozvat dalajlámu na soukromou snídani a vyvěsit jeho fotografie na všechny budovy státních institucí. Podobně možná ztratil schopnost rozeznat, kdy může říkat, že parta policejních plukovníků mu nebude rozhodovat, kdo je členem vlády, a kdy má chtít od ministra vnitra zprávu o práci a výsledcích jednotky proti korupci.
Pokud vláda oficiálně vyhlašuje názory, které jsou proti politice vlády konkrétní země, musí počítat s diplomatickými, politickými a ekonomickými (potažmo exportně/importně) důsledky svých vyhlášení. Najde-li vhodnou cestu, jak upozornit, že má(me) na věc jiný názor, určitě to nemusí mít důsledky.“

Další ,perla‘ z úst ekonomicky negramotného premiéra Nečase, jejímž smyslem je odvést pozornost od reálných problémů České republiky. Obecně je systémová vládní podpora exportní výkonnosti naší ekonomiky správná, ale pokud má premiér Nečas potřebu podpořit český export, měl by místo politických blábolů řešit situaci v České exportní bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), Českomoravské záruční a rozvojové bance (ČMZRB) a v jiných podobných korupčních vehiklech místních mafií spojených s politiky.

Dlouhodobě vysoké přebytky obchodní bilance a masivní odliv finančních prostředků repatriací zisků do zahraničí vedou Česko a jeho obyvatele k postupné ztrátě ekonomické nezávislosti a časem povedou i k faktické ztrátě státní suverenity. Již dnes jsme považovaní v podstatě za další spolkovou zemi Německa, bohužel bez německých platů, dálnic, kvalitních potravin, nezávadného alkoholu a fungující státní správy. Podporu českého exportu by měla doprovázet podpora české ekonomiky.“

Vstřícnější jsou k předsedovi vlády následující tři kladné odpovědi:

„Premiér Nečas to sice řekl hloupě a nedostatečně, ale musím s ním souhlasit.“

„Tvrzení, že aktivity tohoto typu neovlivňují obchodní vztahy států, je falešné. Z tohoto, na první pohled neviditelného podhoubí totiž rostou buď jedlé, nebo jedovaté houby.“

Není však třeba si z toho dělat předvolební guláš. Petr Nečas totiž pro podnikatele a reálnou podporu exportu nic neudělá. A nejvíc exportu škodí jeho nekompetentní hospodářská politika a absence jakékoli exportní politiky. A v této souvislosti i jeho ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, na kterého Petr Nečas nemá a jenž si dělá, co chce. Tam by měl začít...“

Další dva respondenti se nedokážou rozhodnout kladně ani záporně:

Nejsem si jistý, je-li to hlavní příčinou, proč někde naše zboží neuspěje. Rozhodně to však exportu neprospívá. Pokud se totiž účelově hledá nějaká záminka, jak zdůvodnit, proč nás někde nemají obchodně rádi, stačí podobné téma podstrčit, třeba konkurencí, a už máme minimálně zhoršenou vyjednávací pozici.

Dost těžko si ale umím představit, že by někdo kategoricky vzkázal: trestem za přijetí dalajlámy je, že už nám nikdy nedodáte žádnou turbínu. To jen možná subalterní úředníci země, kam chceme exportovat, dělají ramena na české obchodníky. Možná aby řeč nestála nebo aby případně zvýšili svou cenu: ,Já jsem vám to i přesto zařídil.‘

Chtělo by to asi víc diplomatické šikovnosti – nezanedbávat podporu lidských práv ve světě, a přitom si nekomplikovat život obchodně. Měli bychom se učit od Němců nebo Francouzů.“

„Je to divná otázka. V případě Ruska a Číny jde o totalitní či skoro totalitní státy, a proto se dá očekávat, že budou ,trestat‘. Otázka by měla znít: Stojí svoboda slova za mírné konflikty s totalitním režimem? Na ni je má odpověď jednoznačně kladná. Bohužel české politické obludárium ve svém pragmatismu přišlo o všechny zásady evropské civilizace, což premiér Nečas opět prokázal.“

Nekompromisní odsudek premiéra Nečase se objevuje i v dalších pěti záporných odpovědích:  

Jediný, kdo škodí ČR, a tedy i jejímu exportu, je premiér Nečas a jeho rektální alpinismus ke kmotrům. Místo sloučení ministerstev a snížení počtu krajů a daňové zátěže pro podnikatele vymýšlí zástupné problémy k odvedení pozornosti.“

To, co říká Petr Nečas, je zhruba stejně důležité jako povídání babek na pavlači. Jako premiér by měl být nejsilnější politickou osobností této země, přičemž zatím pouze odečítá z úst našeho antievropského prezidenta Václava Klause. Jako kdyby nevěděl, že nikdy neodpouští...“

Je to velká ostuda a další důkaz morálního úpadku naší společnosti. Premiéra Nečase primárně neovlivnil prezident Klaus, ale především generální ředitel Vítkovic Jan Světlík, který tyto protidalajlámovské glosy již dlouho vykřikuje a v Brně na veletrhu leštil boty jak Klausovi, tak Nečasovi. Chybí mu sebevědomí a schopnosti prosadit se na vyspělých trzích a vůči sebevědomější západní konkurenci, a proto hledá cesty u diktátorů – i za cenu vtažení našich politiků do ještě hlubšího nemorálního bahna.“

Byl to blábol hodný bezpáteřníka a mravního ubožáka. Je smutné, jak se z kdysi váženého pana Nečase stává opovrženíhodná osoba. Falešné adorování skupiny ruských punkerek by svědčilo maximálně o špatném hudebním vkusu, ale s naším exportem nemá nic společného. Pro ten je podstatná jak šíře a kvalita nabídky, tak kompetence a profesionalita nabízejících. A to může řada našich podnikatelů na rozdíl od státních úředníků směle nabídnout.

Nahlas vyřčený nesouhlas s jejich nepřiměřeným potrestáním místo pár facek od kostelníka by překážkou v jinak výhodném obchodu pro obě strany nebyl. To se jen vláda ústy pana Nečase snaží ulevit svému černému svědomí, protože kvůli nekonečným a ubohým šarvátkám ve vládě a vymýšlení vytáček pro svou kontraproduktivní politiku skutečnou pomoc českému exportu nikdy neposkytla.

Kromě citelného poklesku morálního je z toho žvástu také cítit, jak jsou politici vzdálení reálnému životu. V obchodním světě se výstřelky hudebníků probírají maximálně jako marginální téma pro zasmání při večerním rautu. Na obchod samotný nemají tyto lapálie absolutně žádný vliv.

Co se týče Nečasovy nestoudné pobídky začít lézt v předklonu do zadnice Pekingu, nestojí slušnému člověku ani za odplivnutí! Na to, aby se zlu dařilo, totiž stačí, aby slušní lidé nic nedělali. Přitakat mu může jen darebák.“

„Přijetí dalajlámy a tlak na Rusko kvůli rozsudku nad Pussy Riot však mohou být kontraproduktivní ve vztahu k exportu. Posouzení činu oněch děvčat nelze odbýt černobíle. Vyjádření premiéra Nečase k tomuto tématu je neadekvátní a pobuřující. Stydím se za něho. Chápu jeho ekonomický pragmatismus, ale takto řečeno, je to za únosnou hranicí morálky.

V následujících čtyřech kladných odpovědích je premiér obhajován:

„Není to však natolik jednoduché. Lidská práva musejí být připomínaná. Vztahy s dalajlámou odpovídají naší podpoře disentu. Je to tak správné. Nicméně ve vztazích s Čínou by měla převládat zajímavější a pro ni jasně pozitivní témata prohlubující všestranné kontakty. A musíme je umět nastolovat.

Že bláznivé Pussy Riot/Kundí nepokoj byly odsouzené příliš přísně, uznává i exprezident Dmitrij Medveděv. Dívky se lacině staly symbolem protiputinovské opozice v zemi, kde církev je chápaná svatě a konzervativně. Medializace případu je přehnaná. Je nutné posilovat tradiční obchodní vazby, které by měly být hlavním proudem ve vzájemných vztazích.“

Jsme svědky neuvěřitelné manipulace s veřejným míněním, v níž média předkládají obskurní individua Pussy Riot jako vzor svobodného chování a čeho bychom si měli vážit. Přitom jde přinejmenším o mentálně vyšinuté exhibicionistky s nihilistickým názorem na stát a společnost, které umějí jedině šokovat, předvádět se a dávat na odiv svůj nevkus ve vnímání hodnot. Kdyby tuhle cirkusovou show předvedly v USA, nikdo by se jich nezastal, protože to však je v Rusku, hned se to hodí ke kritice prezidenta Vladimira Putina a údajné ruské nesvobody.

Naši novináři jsou v mnohém jako kdysi Rudé právo. Cokoli se psalo o USA, bylo třeba kritizovat. Cokoli se psalo o SSSR, museli jsme povinně číst bláboly o úžasných výsledcích života v ,zemi, kde zítra již znamená včera‘ a všechno tam bylo tak skvělé. Někteří naši novináři to jen otočili a píšou jako komunistická práčata s fanatickým obdivem ke všemu západnímu a ještě větším despektem ke všemu ruskému.

To samé platí o hysterii okolo dalajlámy. Proč obdivovatelé Václava Havla, kteří tolik křičí, když jde o dalajlámu, nekřičí, když jde o vraždění Kurdů v Turecku nebo Srbů v Kosovu? Manipulace a opět manipulace. Jen pro upřesnění: dalajláma není žádný demokrat a rozhodně nemá zájem zavést ve svobodném Tibetu demokracii. Snad jen pod hrozbou humanitárního bombardování…“

„Je to jedna z mála tezí Petra Nečase, s níž souhlasím. Poukazováním na lidská práva, pravdoláskismem a rušením zbrojního průmyslu se nenajíme. Jedním z úkolů politiků musí být podpora exportu, a to nikoli německého či rakouského.“

Myšky nesmějí dráždit velké tygry bosými tlapkami. Tedy pokud chtějí s těmi tygry smysluplně obchodovat. ,Falešné adorování‘ i ,upřímné vyslovení podpory‘ škodí. ,Politika‘ a ,obchodní politika‘ jsou dvě různé věci. Česko je demokratická a nezávislá země a může si vybrat mezi hrdým čelem a poplužním dvorem. Otázkou je, jak dlouho se ještě budeme umět nasytit pravdou a láskou…“

Tito dva vrcholní manažeři souhlasí s výrokem premiéra Nečase o Pussy Riot, nikoli však o dalajlámovi:

„V prvním případě ano, ve druhém nikoli. Jsem zvědav, jak mou odpověď vyhodnotíte. Zkuste příště otázku, zda je pan Nečas hlupák, a má odpověď bude jednoznačná.

„S Petrem Nečasem je obvykle velmi obtížné souhlasit, neboť některá jeho vyjádření jsou až příliš často zcela ,mimo mísu‘. Za minulý rok je to však poprvé, kdy se s ním mohu alespoň částečně shodnout.
Falešné adorování hudební skupiny Pussy Riot poškozuje zájmy ČR v Ruské federaci, a nejen export. Tato podivná hudební skupina reprezentuje chaos, neúctu k autoritám, možná mladickou nerozvážnost a zmatek. Ty dívky do vězení určitě nepatří, zasloužily by spíš 25 na zadek.
Co se týká jeho excelence dalajlámy, v tom se s premiérem Nečasem neshoduji. USA oficiálně přijímají dalajlámu a na jejich export do Číny to nemá žádný zásadní vliv. Uznání osobnosti dalajlámy reprezentuje životní postoj, respekt k lidským právům, hodnotám, jako je čest, slušnost, úcta člověka k člověku a obecně k právům člověka na důstojný život. Dalajláma vlastně reprezentuje pravý opak toho, co nám předvádějí mnozí současní ministři včetně premiéra Nečase – například bezostyšné lhaní v přímém televizním přenosu.

Vlastně se ani nedivím, proč je Petru Nečasovi a jeho vládě právě jeho excelence dalajláma tak nesympatický. Vlastní bezpáteřnost se špatně zdůvodňuje, proč tedy alespoň dalajlámu neoznačit za ,veřejného nepřítele ČR‘, který škodí jejímu exportu? Petr Nečas zřejmě zase spoléhá na to, že tu fabulaci veřejnost okamžitě neprohlédne.“

Dalších pět záporných odpovědí opět premiéra nešetří:

Nemá to nic společného s exportem, ale spíš s vnitřní i vnější politikou našeho státu. Jde o míchání jablek s hruškami a svědčí to pouze o loajalitě, kterou se premiér Nečas snaží ,něco‘ realizovat.“

Tento postoj pana premiéra velmi dobře odráží jeho celkový osobnostní profil. Měl by si však především uvědomit, že jako předseda vlády (údajně) demokratické země zaručující každému právo na svobodný názor není od toho, aby určoval, co kdo má, nebo nemá říkat. Kromě toho by měl okruh škodlivých názorů výrazně rozšířit:

  • výroky proti komunistům určitě škodí našemu exportu na Kubu, do Venezuely a do KLDR;
  • podpora členství v NATO, kde jsme spojencem USA, nepochybně škodí našemu exportu do arabských zemí. Nemluvě o tom, že si dovolujeme veřejně obdivovat řadu osob židovského původu – od Alberta Einsteina přes Marka Chagalla až po Michaela Della či Steva Ballmera.

Pan Nečas svým výrokem zapadl do proudu, kterému se dříve říkalo ,appeasement‘ (česky též ,přizdisráčství‘) a definitivně se přeřadil ze skupiny českých politiků, ke kterým mám nechuť, do skupiny, z níž se mi chce zvracet. Zřejmě by uvítal, kdyby si po vzoru ruské demokracie mohl pravidelně s panem Klausem vyměňovat prezidentskou a premiérskou funkci a díky tomu ČR každý rok zastupovat na oslavách potlačení protestů na pekingském náměstí Nebeského klidu.“

Podpora Pussy Riot ani dalajlámy nepředpokládá ,adoraci‘ ani jednoho z nich. Jde naopak o kritiku těch, kdo s nimi zacházejí v rozporu s lidskými právy. Pro jejich respektování za jakýchkoli okolností ovšem jsem.“

Nejde o žádné ,falešné adorování‘, ale o základní principy demokratické společnosti. Neupírám nikomu vlastní názor na vkusnost punkového vystoupení v kostele a nenutím nikomu zamýšlet se nad hlubšími duchovními otázkami, do krve bych však bránil možnost svobodného vyjádření každého názoru, princip, který pod záminkou ochrany českého exportu předseda vlády Nečas popírá. Je to cesta, která vede přes alibismus k popření lidské důstojnosti a hodnot, na kterých je naše společnost založená.“

Nevšiml jsem si, že by někdo Pussy Riot adoroval. To pouze zdravý evropský rozum říká, že za výtržnost je vhodným trestem několik hodin veřejných prací, a ne dva roky vězení. Českým politikům se však v poslední době zdravého evropského rozumu nedostává. Českému exportu  mnohem víc škodí nefunkční český stát než několik lidí vzývajících dalajlámu.“

Autor: Luděk Bednář
  • Vybrali jsme pro Vás