Minulý měsíc byl pro rumunskou veřejnost tématem číslo jedna Ion Mihai Pacepa, nejvýše postavený agent nejen v Rumunsku za režimu Nicolae Ceauşesca, prezidenta a generálního tajemníka komunistické strany této země od poloviny šedesátých let do roku 1989, ale v celém bývalém východním bloku, který kdy přeběhl na Západ. Pacepa o sobě dal vědět poprvé od roku 1993 – po dvacetileté odmlce.
Někdejší generál a šéf rumunské tajné služby Securitate poskytl u příležitosti 35. výročí svého přestupu do služeb západních mocností rozhovor rumunské televizní stanici B1. Miliony Rumunů seděly napjatě před televizními obrazovkami, když všemocný špionážní šéf, jenž jak se soudí, zná všechna tajemství, ohlásil v přímém přenosu: Haló, tady Pacepa!
ČESKÁ POZICE se domnívá, že s Pacepovými odhaleními by se měla seznámit i naše veřejnost, protože Česko má mnoho podobných problémů jako jeho rodná země Rumunsko. Proto jsme se rozhodli převzít článek z pravicového maďarského deníku Magyar Nemzet, jenž se případem Pacepa zabývá a detailně popisuje jeho příběh.
Důvodem současné Pacepovy zpovědi je také jeho kniha Disinformation: Former Spy Chief Reveals Secret Strategy for Undermining Freedom, Attacking Religion, and Promoting Terrorism (Dezinformace. Bývalý šéf špionáže odhaluje tajnou strategii k potlačování svobody, útoku na náboženství a k podpoře terorismu), jež byla zveřejněná letos v létě.
Jejím spoluautorem je profesor práv Ronald J. Rychlak a dostala se do čela všech amerických žebříčků nejprodávanějších knih. Přílohou k ní pak je na jejím základě natočený dokumentární film Disinformation: The Secret Strategy to Destroy the West (Dezinformace. Tajná strategie ke zničení Západu).
Nemůže být pochyb, že se bývalá rumunská nomenklatura třese hrůzou, co všechno ve své knize tento někdejší přeběhlík odhaluje. Pacepa totiž má co říct nejen o Ceauşescově režimu, ale i o všech, kdo byli v čele tajných služeb od východního Německa, přes Československo až po Sovětský svaz.
Odstraněný dokumentární film
Kniha nezůstává u prostého popisu, co všechno Sovětský svaz a jeho satelity prováděly v zájmu potlačení svobody, jaké tajné strategie a konspirace používaly či jakým způsobem útočily na náboženství a katolickou církev, ale přináší i nové informace o spolupráci mocností východního bloku a teroristických organizací v době studené války.
Dokumentární film, jenž je součástí knihy, rumunská televize B1 sice také odvysílala, ale vzápětí jej nebylo možné nalézt nikde na internetu a televizní stanice jej odstranila i z volně přístupného archivu svých pořadů. Mnohým se pravděpodobně nelíbilo, o čem v něm byla řeč.
Vedle Pacepy v něm vystupuje mimo jiné někdejší šéf CIA James Woolsey, kongresman Frank Wolf, který dostal Pacepovu dceru do USA, bývalý tajemník ministra obrany Richard Perle, Wayne Barnes, jeden z vedoucích představitelů FBI odpovědný za záležitosti Rumunska, nebo Arnaud de Borchgrave, expert deníku Washington Times a týdeníku Newsweek.
Veřejný nepřítel
Počínaje 28. červencem, datem živého Pacepova rozhovoru, se v Rumunsku opět oživila debata, kým ve skutečnosti je: největším dezertérem (nebo disidentem) východního bloku, který se podílel na pádu komunismu a Ceauşescova režimu, anebo trojským koněm, jejž Sovětský svaz vyslal do USA jako špiona?
V přímém přenosu se Pacepa nesnažil vyhnout choulostivějším otázkám na svoji osobu. A také několikrát konkrétně jmenoval některé bývalé představitele tajných služeb, ze kterých jsou dnes strážci demokracie či milionáři díky moci a jmění, jež se jim podařilo uchránit z dob Ceauşescova režimu. Podle Pacepy právě to je příčinou toho, že pokud by překročil hranice, pak by ho s obviněním z velezrady zadržely ty samé síly, které o jeho život usilovaly v době Ceauşescova režimu.
Pacepa v rozhovoru několikrát konkrétně jmenoval některé bývalé představitele tajných služeb, ze kterých jsou dnes strážci demokracie či milionářiOd roku 1978 je Pacepa v Rumunsku a ve východním bloku veřejným nepřítelem. Od šedesátých let přitom postupně stoupal ve vedení tajných služeb, později se stal Ceauşescovým osobním poradcem a tajemníkem ministra vnitra. Byl považován za jednoho z největších Ceauşescových důvěrníků a bylo obecně známé, že je oblíben i v jeho rodině. Jeho posledním postem byl šéf Zahraniční zpravodajské službě (DIE), díky čemuž byl v úzkém kontaktu s KGB, a proto věděl téměř vše o funkcionářích tajných služeb zemí celého socialistického tábora.
Dopady útěku
Dne 24. června 1978 byl Pacepa z osobního pověření Conducatora – přezdívka rumunského komunistického vůdce – vyslán doručit vzkaz tehdejšímu německému kancléři Helmutu Schmidtovi. Po jeho příjezdu se však noční můra Ceauşesca i ostatních vůdců zemí Varšavské smlouvy proměnila ve skutečnost: šéf rumunského zpravodajství požádal v Německu o azyl – ovšem v USA. O čtyři dny později mu byl udělen a v té době pro něho prezident USA Jimmy Carter poslal prezidentský speciál. Dne 28. července přistál Pacepa jako jediný cestující na palubě letounu Herkules na americké vojenské základně Andrews Air.
Ceauşescu běsnil. Pacepův útěk znamenal zhroucení celé tajné služby Securitate a způsobil obrovský chaos nejen v Rumunsku, ale i ve všech socialistických zemích. Conducator si uvědomoval, že Pacepa ví o všech všechno, dokonce více než on sám. Následně bylo nutné podrobit reorganizaci celou zpravodajskou službu, vyměnit téměř všechny spolupracovníky působící na Západě, což nebylo vůbec jednoduché, a vytvořit z velkého oblíbence symbol podlého zrádce, a to nikoliv Ceauşesca, ale celého Rumunska.
Svým rozhodnutím se Pacepa stal hlavním informátorem západních mocností, později i odborným poradcem všech amerických prezidentů a současně s tím i prvořadým cílem Ceauşesca a jeho socialistických partnerů určeným k bezodkladné likvidaci. Pacepova první kniha Red Horizons: Chronicles of a Communist Spy Chief (Rudé obzory. Zápisky komunistického šéfa špionáže) z roku 1987 byla oblíbenou četbou jak Ronalda Reagana, tak George Bushe. Ten ji měl jako příručku na psacím stole po celou dobu svého prezidentství.
Obavy zpravodajských služeb
Není proto divu, že rumunský diktátor odsoudil někdejšího generála v nepřítomnosti k dvojímu trestu smrti, zbavil ho občanství i veškerých hodností, jeho dceru dal do domácího vězení a na jeho hlavu vypsal odměnu ve výši dvou milionů dolarů. Ceauşescovi soudruzi za hranicemi východního bloku, někdejší vůdčí osobnost Palestinců Jásir Arafat a bývalý libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, kteří měli rovněž co skrývat, k odměně každý přidali milion dolarů.
Celá osmdesátá léta všichni hledali Pacepu. V USA musel v rámci ochrany svědků dvakrát změnit identitu. Jeho hlavním pronásledovatelem byl Ramirez Sánchez, alias Carlos či Šakal, jenž si dnes odpykává trest odnětí svobody ve Francii. Toho Securitate s příslibem milionu dolarů přímo pověřila Pacepu za jakoukoli cenu odstranit.
Pacepa se stal pro představitele komunistických zpravodajských služeb nejvíce nenáviděnou postavouMezitím se Pacepa stal pro představitele komunistických zpravodajských služeb nejvíce nenáviděnou postavou. Mnohým z nich se totiž postaral o konec kariéry a právě kvůli němu se začal každý agent obávat, že bude zlikvidován, v důsledku čehož se stala vnitřní zpravodajská služba ještě více paranoidní a krutější. Stejně se Pacepy všichni báli v době změny režimu, jelikož mohl kdykoliv poodhalit jejich minulost a předstoupit na veřejnost se špinavým prádlem, čímž by zmařil jejich kariéru i v nastalé demokracii.
Znovu rozvířená diskuse
Není proto divu, že 85letý Pacepa, který denně plave a hraje tenis, svým rozhovorem opět rozvířil diskuse nejen o Ceauşescově diktatuře, ale i o rumunské změně režimu. A ani se nelze divit, že se mnohým dodnes sevře žaludek, jakmile se dozvědí, že se Pacepa chystá opět promluvit.
Jeho osoba, činnost i minulost rozdělují nejen rumunské, ale i mezinárodní veřejné mínění. Jedním z jeho nejhlasitějších kritiků je americký historik Larry L. Watts, který strávil za Ceauşesca dlouhou dobu v Bukurešti – v době rumunského přátelení s USA –, jeho žena je Rumunka, v letech 2001 až 2004 byl poradcem třikrát zvoleného rumunského exprezidenta Iona Iliesca pro národní bezpečnost a podílí se na reorganizaci rumunské zpravodajské služby.
Podle Pacepy jsou komunisticko-socialistické diverzní a dezinformační metody dodnes živé, a to díky těm samým lidem jako kdysi, jen pod rouškou demokracieTento historik představuje Ceauşesca jako protisovětského vůdce s dobrými úmysly, jen se špatnými prostředky, a má evidentně jiný názor také na Pacepu. Ve své nejnovější knize The First Shall Be Last (První bude poslední) zveřejněné letos 24. dubna prezentuje Watts Pacepu jako spolupracovníka KGB. Podle jeho tvrzení byl generál člověkem Sovětů a přímo jejího tehdejšího šéfa a později generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Jurije Andropova, kteří měli zabránit Ceauşescovu bratříčkování se Západem a odtržení Rumunska od Moskvy.
Dodnes živé metody
Podle Wattse byl Ceauşescu správným vlastencem, zatímco jeho žena Elena spíše internacionalistka, jejich práci se však snažili démonizovat, oslabovat a zmařit lidé, jako je Ion Mihai Pacepa. Jeho úkolem totiž bylo svými informacemi přerušit rumunsko-americké sblížení a izolovat Ceauşesca od Západu, čímž ho měl udržet a navrátit do východního bloku, neboť jeho samostatné kroky značně iritovaly Moskvu.
Pacepa se v rozhovoru vyjádřil i k Wattsovým tvrzením. Uvedl Jamese Woolseyho, když poukázal na to, že pokud by byl agentem KGB, proč by ho pak někdejší šéf CIA považoval za největšího dezertéra ze zemí za železnou oponou? Generál prohlásil, že tyto nepravdy a dezinformace jsou stejného druhu jako ty, které o něm nechával prostřednictvím Securitate vytvářet a šířit Ceauşescu.
Přestože pouze odcizoval a nechával odcizovat technické vymoženosti, šířili o něm, že se dopouštěl krutostí u dunajských Železných vrat, a přestože vystupoval proti diktatuře, byl prohlášen za zrádce národa. Podle Pacepy jsou tyto komunisticko-socialistické diverzní a dezinformační metody dodnes živé, a to díky těm samým lidem jako kdysi, jen pod rouškou demokracie.
Rehabilitace?
Ve chvíli, kdy přišla řeč na Pacepovu rehabilitaci, podělil se generál o naprosto zarážející fakta, proč si dodnes netroufá navštívit rodnou vlast. Rozsudkem Rumunského nejvyššího soudu byly v roce 1999 zrušeny oba Pacepovi vyměřené tresty smrti. Zpravodajské agentuře UPI a investigativním reportérům deníku Washington Times se však podařilo dokázat, že pět let po rozhodnutí soudu, kterým byl rehabilitován, byl stále platný příkaz k jeho zadržení, jakmile by vstoupil na rumunské území. Režim nezapomíná!
Samotný Iliescu, o kterém toho někdejší generál plukovník také mnoho ví, zaslal již jako prezident, poté, co Arnaud de Borchgrave zveřejnil ve Washington Times článek o Pacepově rehabilitaci, stále platném trestu smrti a o opětovném udělení rumunského občanství, tomuto deníku rozhořčený dopis s návrhem, že by bylo nejlepší, kdyby Pacepa požádal o rehabilitaci samotného Ceauşesca.
Měl to být vtip, či varování? Ať tak či onak, v každém případě tento drsný vzkaz jasně ukazuje, že Pacepa je pro dnešní i bývalé funkcionáře v Rumunsku nežádoucí osobou. Pro někdejší příslušníky Státní bezpečnosti, reformní komunisty, nejvyšší velitele armády a levicové politiky je Pacepa nadále největším bídákem. Je mu totiž jasné, že na těchto lidech byl postaven nejen Ceauşescův režim, ale že nesmírně otravují i ten současný.
