Dočkáme se po parlamentních volbách zlepšení dopravní infrastruktury? V dalším díle předvolebního seriálu ČESKÁ POZICE zjišťovala, kolik plánují jednotlivé strany investovat do výstavby silnic a dálnic, jaké jsou jejich dopravní priority a co považují v oblasti dopravy za největší problém. Barva stranického dresu tentokrát nehrála roli – prakticky všichni oslovení se shodli, že:
- stav dálniční sítě v Česku je téměř katastrofální, ať už jde o kvalitu či hustotu;
- do výstavby dopravní infrastruktury by mělo směřovat více peněz, přičemž suma, kterou si může stát dovolit investovat ani zdaleka neodpovídá částce, jež by byla optimální;
- kvalitní dopravní infrastruktura je předpokladem ekonomického rozvoje.
Po předchozím výčtu se vkrádá logická otázka: Pokud je dopravní síť pro všechny tak důležitá, proč tedy pohled na hustotu dálnic v Česku připomíná spíše obrázek z rozvojové země?
Z devíti oslovených stran, jejichž kandidáti mají podle průzkumů veřejného mínění nejvíce šancí obsadit poslanecké lavice, paradoxně neodpověděly SPOZ a Úsvit přímé demokracie. Přitom jedním z krajských lídrů zemanovců je současný ministr dopravy Zdeněk Žák a za Okamurův Úsvit kandiduje bývalý ministr dopravy Vít Bárta.
A jak štědře by k výstavbě silnic a dálnic přistupovali ostatní (řazeno abecedně)?
ANO
Z národních zdrojů by podle Babišova hnutí mělo jít do rozvoje dopravní infrastruktury kolem 50 miliard korun ročně. Suma určená na stavbu silnic a dálnic by se přitom měla navázat na HDP. Dnes vydávaná částka odpovídá zhruba procentu HDP a do budoucna by se měla zvýšit asi na 2,5 procenta. Toho chce strana dosáhnout mimo jiné větším podílem ze spotřební daně na pohonné hmoty. Dnes jde do výstavby infrastruktury zhruba devět procent ze spotřební daně, ANO navrhuje tento podíl zvýšit na dvacet až dvacet pět procent.
ČSSD
Dle sociální demokracie je zásadní udržet výdaje, které jsou určeny na stavbu silnic a dálnic, a nikoliv je snižovat. V tom je nutné dát ČSSD za pravdu. Dnes jde na tyto účely z národních zdrojů ročně kolem 45 miliard, před třemi lety byla tato částka více než dvojnásobná. Pokles se podle ČSSD tragicky podepsal na situaci ve stavebním průmyslu. Strana chce zákonem zafixovat národní zdroje určené na dopravní infrastrukturu na dvou procentech HDP, což představuje asi 80 miliard korun.
KDU-ČSL
Lidovci, kteří v posledních parlamentních volbách ze sněmovny vypadli, představu o konkrétní částce na výstavbu silnic a dálnic nemají. Prý by ji byli schopni sdělit až poté, co by se dostali do vlády, a měli tak k dispozici relevantní údaje. KDU-ČSL pro ČESKOU POZICI uvedla, že investice do dopravní infrastruktury sice považuje za důležité, pro zdravý vývoj ekonomiky jsou ale dle jejího názoru zásadní jiné tři věci – podpora drobných a středních podniků, nezvyšování daní a stabilita podnikatelského prostředí.
KSČM
Komunisté jsou přesvědčeni, že v optimálním případě by na výstavbu silnic a dálnic mělo jít ročně zhruba 160 miliard korun. Tuto částku ale zároveň považují za nereálnou. Dle volebního programu by se v prvních dvou letech měla suma pohybovat kolem 75 až 80 miliard korun. Navazovat výdaje na dopravní infrastrukturu na HDP komunisté nehodlají, podle nich by to mohlo způsobit problémy v době stagnace nebo poklesu ekonomiky.
ODS
Před parlamentními volbami občanští demokraté říkají, že v příštích čtyřech letech chtějí do dopravní infrastruktury investovat 75 miliard korun ročně. Tato suma je součtem národních a evropských zdrojů.
Strana zelených
Optimální částka určená na výstavbu a údržbu všech druhů dopravní infrastruktury by dle Strany zelených odpovídala ročně zhruba 200 miliardám korun, a to včetně evropských dotací. Z toho by nejméně polovina měla jít do železnice. Zelení jsou si však vědomi toho, že reálné možnosti státního rozpočtu jsou poloviční až třetinové.
TOP 09
Strana je přesvědčena, že by dopravní infrastruktura ročně potřebovala asi 100 miliard korun. Stát si však prý může dovolit maximálně 45 až 50 miliard, a to včetně evropských dotací. Pomoci navýšit tuto částku by měli silní soukromí investoři. Připomeňme, že dosavadní spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvané PPP projekty, na celostátní úrovni vyznívá žalostně. TOP 09 nezamýšlí navázat dotace na dopravní infrastrukturu na HDP, prý by to v takovém případě mohlo požadovat i školství, kultura nebo zdravotnictví a velké tlaky na zavedení takového modelu jsou údajně na obraně.
V roce 2010 činil rozpočet fondu dopravy včetně dotací z EU a úvěru od EIB přes 80 miliard, v roce 2012 přes 66 miliard a letos necelých 64,5 miliardy korunZ vyjádření jednotlivých stran je patrné jedno – ať už vyhraje kterákoliv z nich, dopravní infrastruktura si rozhodně nepohorší, v případě vítězství levicových stran ji čekají takřka „světlé zítřky“. Nezapomínejme ale, že slova se často od reality podstatně liší. Například Nečasova vláda v programovém prohlášení z roku 2010 mimo jiné slibovala, že zachová výši investic do dopravní infrastruktury a vedle peněz ze státního rozpočtu zapojí do financování také soukromý sektor. A skutečnost? V roce 2010 činil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury včetně dotací z EU a úvěru od Evropské investiční banky přes 80 miliard korun, v roce 2012 přes 66 miliard korun a letos necelých 64,5 miliardy korun.
Chybějící strategie
Zřejmě největší slabinou dopravní infrastruktury je chybějící strategie, nad kterou by panovala všeobecná shoda. Zkrátka staví se podle toho, na co jsou momentálně peníze, a když dojdou, projekt se stopne. Zpracovat koncepci, na níž by se shodli odborníci i politické strany – s jasnými cíli, prioritami a předpokládaným rozpočtem –, hodlá ANO. Na chybějící koncepci poukazuje také TOP 09 či Strana zelených.
ODS považuje za klíčový problém přípravu staveb. Navrhne proto zjednodušení stavebního zákona při povolování dopravních staveb, hodlá finančně podpořit jejich přípravu i personálně posílit investorské organizace státu.
O všech problémech jsme již mnohokrát slyšeli, stejně jako o „léčebných metodách“. Proč se tedy mění věci k lepšímu tak pomalu?Komunisté vidí hlavní problém v nedostatku peněz. Poukazují také na netransparentní výběrová řízení. Oba faktory prý vedly v konečném důsledku k tomu, že Česko není s to vyčerpat evropské dotace.
Sociální demokraté hovoří o chaosu a personální genocidě v celém resortu. Výsledkem je hrozba nedočerpání evropských dotací. ČSSD též kritizuje zanedbání přípravy nových projektů, takže v příštích dvou letech nemůže být zahájena žádná významnější dopravní stavba.
S výše zmíněnými problémy nelze než souhlasit. O všech jsme již mnohokrát slyšeli, stejně jako o nejrůznějších „léčebných metodách“. Proč se tedy mění věci k lepšímu tak pomalu?
A na které stavby by se měl stát zaměřit? ČESKÁ POZICE od politických stran získala následující přehled prioritních projektů:
- ANO – oprava D1, dostavba D8 a D3;
- ČSSD – prioritou pro Čechy a Moravu je komunikace R35 a dopravní napojení na jih Čech;
- KDU-ČSL – dobudování dálniční sítě;
- KSČM – urychlené dokončení rekonstrukce D1, dostavba R6 a R4, následně urychlená příprava a zahájení výstavby R35;
- ODS – stavba R35, silniční okruh kolem Prahy, pokračování D3;
- Strana zelených – úseky silnic a dálnic, které mají tvořit funkci obchvatů obcí tam, kde je vysoká intenzita dopravy (nejnaléhavěji tam, kde projede zhruba 12 tisíc vozidel denně a více), jde o desítky úseků silnic a několik úseků dálnic, například R35 od Hradce Králové po Litomyšl;
- TOP 09 – stavby pražského okruhu, rychlostní silnice R35, D8 a D3.
Přečtěte si také další volební inspirace:
