Český loterijní gigant Sazka má problém. Firma stoprocentně ovládaná miliardářem Karlem Komárkem dostala citelnou ránu od poslanců, kteří ve středu 6. listopadu schválili výrazné zvýšení daně z loterií a losů. Zasažena je především loterie Sportka, nejrozšířenější a nejvýnosnější hazard u nás – a také hlavní zdroj příjmů Sazky. Ve sněmovně schválené zdanění hazardu jako součást celého daňového balíčku zřejmě narazí u senátorů, kteří balíček odmítnou a vrátí poslancům k novému hlasování. Ti ale díky většině koaličního ANO a ČSSD a s podporou komunistů mají sílu původní verzi potvrdit.
V takovém případě vzroste příští rok daň z loterií a losů o závratných 12 procent ze současných 23 procent z příjmů ze hry, tedy z inkasovaných peněz od hráčů po odečtení vyplacených výher. Na rozdíl od původního návrhu ministerstva financí a neúspěšného návrhu některých poslanců nevzroste daň z kurzových sázek ani z automatů. Nelze tedy vyloučit, že Sportka a další loterie, včetně stíracích losů, podraží.
Dominantní postavení
Když finančník Komárek letos v létě ovládl celou skupinu Sazka Group koupí čtvrtiny EMMA Capital Jiřího Šmejce, netušil, do nakolik komplikované situace poslanci několik měsíců poté loterijní byznys uvrhnou. Ministerstvo financí sice už dříve plánovalo určité zvýšení daně z hazardu a zejména loterií, které jsou základem byznysu Sazky, ale ve středu 6. listopadu to pro Komárka dopadlo ještě hůře.
Loni stát na dani z hazardu celkem vybral devět miliard korun. Ministerský odhad daňového nárůstu příjmů státu a obcí se oproti předchozí verzi příliš nemění – v příštím roce prý vzroste zhruba o 700 milionů korun, v roce 2021 o 900 milionů. To vše půjde především na úkor Sazky, která má u nás dominantní postavení na trhu číselných loterií.
Loni stát na dani z hazardu celkem vybral devět miliard korun. Ministerský odhad daňového nárůstu příjmů státu a obcí se oproti předchozí verzi příliš nemění – v příštím roce prý vzroste zhruba o 700 milionů korun, v roce 2021 o 900 milionů. To vše půjde především na úkor Sazky, která má u nás dominantní postavení na trhu číselných loterií. |
„Dostupnost loterií se sníží, lidé se organicky přesunou k tvrdému hazardu, který je dostupný na internetu. V této chvíli analyzujeme dopady razantního zvýšení loterní daně. Nevylučujeme, že budeme muset zvýšení daně přenést na zákazníky zvýšením cen jednotlivých produktů,“ tvrdí mluvčí Sazky Václav Friedmann. Sazka přitom není chudá. Loňský čistý zisk dosud nezveřejnila, předloni meziročně klesl o 27 milionů na 972 milionů korun.
Loni utržila od všech sázejících více než 13 miliard korun (z toho nejvíc, skoro šest miliard, připadlo na příjmy ze Sportky a téměř dvě miliardy z Eurojackpotu) a na výhrách celkově vyplatila zhruba 6,6 miliardy korun. Pro srovnání – z nabídky konkurence druhá loterie na trhu, Korunka od Tipsportu, utržila ze sázek asi 564 milionů korun.
Tipsport ale zdražovat zatím neplánuje. Loterie ani losy pro něj nepředstavují základ byznysu. Tím jsou – na rozdíl od Sazky – kurzové sázky. „Z vyjádření zástupců vlády i zákonodárců jsme vyrozuměli, že se na navýšení dívali z pohledu ziskovosti, která je u loterií mnohem vyšší než například u kurzového sázení. My jsme především sázkovka, a jsme proto rádi, že pro tento segment zůstala daň bez dalších změn,“ uvedl pro LN mluvčí Tipsportu Václav Sochor.
Nejnižší návratnost
Pokud Sazka nebude reagovat zdražením, přijde možná až o několik set milionů korun. Nebo může výrazně omezit peníze, které investuje do reklamy. Může podle odborníků na herní byznys ale také zdražit způsobem, který většina hráčů ani nemusí zaregistrovat. To znamená snížit takzvaný výherní podíl, tedy vyplácet na výhrách menší částky než dosud. Paradoxní je, že poslanci odhlasovali verzi zákona, která zdražuje z hlediska závislosti jen málo rizikové loterie a losy, ale nijak nemění daň u kurzového sázení ani u nejrizikovějšího hazardu, tedy automatů (technických her).
Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti se loni lidem z investovaných sázek vrátilo v kategorii loterií jen o něco více než polovina vložených peněz. To je nejméně z veškerého hazardu. Například u automatů, kde se ale protočí více sázek, se vrací hráčům kolem 90 procent. |
Podle adiktologů a dalších odborníků na oblast prevence, léčby a výzkumu závislostí jde od politiků, kteří se roky prezentují snahou o vymýcení nejrizikovějších forem hazardu, o nepochopitelný nonsens. „Společně s osobními tragédiemi lidí, kteří propadají patologickému hraní, je třeba zvažovat rizikovost jednotlivých her. Loterie na této situaci mají minimální podíl. Pokud tedy chce stát výrazně regulovat hazard kvůli jeho dopadům, daňové znevýhodnění by se mělo spíše logicky projevit jinde než u loterií,“ uvádí například doktor Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
Opačný přístup politiků vyvolává dojem, že poslanci, zejména autor návrhu Ondřej Veselý (ČSSD), šli na ruku provozovatelům hazardu – automatů a kurzových sázek. Nebo usoudili, že je bez ohledu na rizika závislosti třeba co nejvíc upřednostnit hledisko co největšího výdělku pro stát. Loterie a losy mají totiž ze všech druhů hazardu největší marži – vynášejí provozovatelům i víc než automaty.
Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti se loni lidem z investovaných sázek vrátilo v kategorii loterií jen o něco více než polovina vložených peněz. To je nejméně z veškerého hazardu. Například u automatů, kde se ale protočí více sázek, se vrací hráčům kolem 90 procent.
