1. června 2018 5:23 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Česko patří mezi architektonické velmoci. Především díky meziválečné éře

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Smutný palác. Stavba v pražské Štěpánské ulici 33, kterou navrhl Gočárův žák... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Smutný palác. Stavba v pražské Štěpánské ulici 33, kterou navrhl Gočárův žák... | foto:  Michal Šula, MAFRA

Ačkoli to tak dnes nemusí vypadat, je i Česko svého druhu evropskou architektonickou velmocí. Zejména díky meziválečné éře, během níž na našem území vznikla řada pozoruhodných staveb, jež k nám dnes jezdí obdivovat zájemci z celého světa. Dokážeme se ale o toto dědictví také náležitě postarat?

První republika byla zlatou érou československé architektury. Po krátké epizodě takzvaného národního stylu (velmi nepřesně někdy označovaného za rondokubismus, ač s předválečným kubismem neměl nic společného), jenž byl regionální variantou stylu art deco, se od poloviny dvacátých let vyprofilovaly dva paralelní proudy.

O tom konzervativnějším se dnes hovoří jako o neoklasicismu a reprezentují jej u nás Plečnik, Hübschmann, Roith nebo Engel. Druhý můžeme nazývat třeba avantgardou. Každopádně k nám purismus, konstruktivismus a funkcionalismus dorazily via Paříž (Le Corbusier), německý Bauhaus a v menší míře i SSSR (sovětský konstruktivismus) nebo Holandsko. Zejména funkcionalismu směl v demokratické republice skvělé podmínky, na rozdíl od dalších evropských zemí, jako bylo Polsko, Maďarsko, ale také Německo po nástupu Hitlera nebo Sovětský svaz po nástupu dalšího diktátora Stalina. Umělci a teoretici z celého světa proto jezdí obdivovat funkcionalistickou architekturu právě k nám. Žasnou zde, kolik staveb bylo v tomto stylu u nás postaveno: je jich řádově více než ve Francii, jež v té době byla – alespoň co se týče architektury – velmi konzervativní.

Vila na Hřebenkách

Jak s tímto dědictvím zacházíme? Různě. Řada staveb byla kvalitně opravena. A netýká se to jen těch tří celosvětově nejznámějších – vily Tugendhat v Brně, Müllerovy vily v Praze a Baťova mrakodrapu ve Zlíně. V jiných případech se na něco podobného stále ještě čeká. Jmenovat lze třeba holešovický Veletržní palác (první pokus z přelomu osmdesátých a devadesátých let se moc nepovedl), budovu pražských Elektrických podniků nebo „první pražský mrakodrap“ – palác VPÚ na Žižkově. Nebo stavby Bohuslava Fuchse, Josefa Kranze, Josefa Gočára a Pavla Janáka v Brně.

Dále jsou zde budovy, které se bohužel nalézají ve velmi neutěšeném stavu. A pak dokonce i takové, které už nikdo zachránit nedokáže, protože již přestaly existovat. Pojďme se dnes na některé pražské příklady podívat podrobněji. Najdeme mezi nimi chráněné objekty i ty, které se bohužel na seznam kulturního dědictví dostat nestačily.

Praha ohrožená, Praha zmizelá

Začněme třeba palácem Svazu československého díla (později též sídlo nakladatelství Odeon) na Národní třídě 36. Přímo v srdci metropole se nachází jedna z nejcennějších funkcionalistických staveb, jež už léta připomíná trosku.

Dům, v němž se kdysi předváděly dnes už ikonické výrobky českého designu, projektoval známý předseda S ČSD Oldřich Starý v roce 1934. V další etapě pak přibylo útlé křídlo do Charvátovy uličky 10, navržené Františkem Zelenkou. Tento Gočárův žák a hlavní scénograf Osvobozeného divadla (později zahynul v Osvětimi) byl také autorem jedné z nejhezčích pražských pasáží, jež domem prochází. Dům má svého majitele, ale ten nechává ikonickou stavbu avantgardy s okenními pásy a štíhlými parapety dále chátrat, což vyniká zvláště v kontextu opravených sousedních budov. Dům je nemovitou kulturní památkou.

Cihlová vila v Břevnově v ulici Na Petřinách
Domek na smíchovských Dívčích hradech

Palác Habich ve Štěpánské ulici 33 z let 1926–1928 byl jednou z prvních funkcionalistických staveb v Praze. Navrhl jej Josef Havlíček – takto Gočárův žák a zakládající člen Devětsilu – spolu s fenomenálním konstruktérem Jaroslavem J. Polívkou (ten se později se proslavil spoluprací s Frankem Lloydem Wrightem například na návrhu Guggenheimova muzea v New Yorku.) Rozlehlá budova vynikala osobitým členěním fasády. Paradoxně byla před deseti lety opravena a dnes je v ní hotel. Její majitel stavbu ale totálně zničil kamenným obkladem průčelí v pokleslém postmoderním stylu za tiché asistence památkářů.

Palác Svět na Elznicově náměstí 6 v Praze-Libni je rovněž nemovitou kulturní památkou. Tuto multifunkční budovu vystavěl v polovině třicátých let František Havlena. Bylo v ní nejen známé kino, ale také populární automat, dnes bychom řekli středisko rychlého občerstvení, jež proslavil Bohumil Hrabal ve svých povídkách. Ten dnes už bohužel nestojí – tato partie paláce byla již před lety odstraněna. Současný majitel rekonstrukci kultovní stavby neustále odkládá. Je ovšem třeba říci, že na vině je částečně také problém s poškozenými základy.

Habich v roce 1928

Rodinný dům redaktora Jíšeho v ulici UDívčích hradů 20 na pražském Smíchově z konce dvacátých let byl významnou ukázkou funkcionalismu a také – vedle paláce VPÚ a tří domů pro jeho zaměstnance na Pankráci – jedinou ukázkou společné tvorby Josefa Havlíčka a teoretika a architekta Karla Honzíka, dalšího člena avantgardního Devětsilu. Nejcennějším prvkem domu bylo elegantní vnější spirální schodiště. Podobný prvek najdeme dnes snad jen u Fuchsova pavilonu města Brna na tamním výstavišti. Minulý čas je tu namístě – stavba, která nebyla na seznamu památek, už neexistuje.

Podobně nedokázali památkáři včas zachránit ani cennou vilu v pražské ulici Na Petřinách 7 (katastr Břevnov) z konce třicátých let, navrženou ruskými emigranty Pavlem Simonovem a manželi Těrechovovými. Vila byla unikátní užitím neomítaného zdiva na průčelí. Tato kauza byla alespoň medializována. Týž osud ovšem v tichosti možná čeká i další rodinný dům v ulici Na Hřebenkách 41 na Smíchově z roku 1938, dílo světově proslulého Loosova žáka a olomouckého rodáka Jacques Groaga, jehož stavby najdeme také ve Vídni, Londýně nebo Izraeli.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Honda City 1,3 i,CZ,1Maj
Honda City 1,3 i,CZ,1Maj

r.v. 2009, naj. 161 000 km, benzín
54 900 Kč (s DPH)

Najdete na Lidovky.cz