130 let

Vstup do podzemí nevřeňského dolu. | foto: Tomáš Málek, Lidové noviny

Opomíjené skvosty: Do kaolínového dolu v Nevřeni léta lidé lezli na černo. Teď to jde legálně

Cestování
  •   6:41
Jen pár minut jízdy od severního okraje Plzně leží v malá vesnice Nevřeň. Na konci 19. století tady horníci vytvořili nevšední dílo: hlubinný kaolinový důl. Stačilo jim na to pouhých třicet let, po něž byl podnik v provozu. Nevřeň s dolem zařadil Czechtourism na seznam 42 opomíjených skvostů Česka.

Na asfaltu u hřiště kdosi nastříkal bílou šipku a hornickým symbolem. Takové značení dovede návštěvníka k lesu na okraji západočeské Nevřeně. Pak pěšinka zahne do kopce kolem dřevěného čerta, aby po pár stech metrech turisté skončili před vchodovým portálem zaniklého kaolínového dolu.

Navigační šipky dovedou návštěvníka až ke vstupu do podzemí.
Podzemní prostory - kaolinový důl fungoval jen 30 let, ale dílo je to...

„Ve skutečnosti se tady těžila kaolinická arkóza. Kaolín se z ní získával vymýváním, předtím byla arkóza ještě rozdrcena,“ vypráví průvodkyně Barbora Hailová poté, co všichni návštěvníci vyfasovali bílé bezpečnostní přilby a sestoupili do podzemí. Samotné slovo „kaolín“ pochází podle ní čínštiny a látka byla základní surovinou při výrobě slavného čínského porcelánu. „Nevřeňský kaolín nebyl ale tak kvalitní, takže sloužil při výrobě sanitární keramiky,“ dodává průvodkyně.

Domov na kolech

K ceste po opomíjených skvostech Česka jsme využili obytnou dodávku Carado Vlow 600 Unlimited

  • vestavba na podvozku Fiat
  • motor 2,3 l (130 PS)
  • délka vozu: 6 metrů
  • 4 místa na jízdu
  • 3 místa na spaní
  • vybavení: kuchyňka, sprcha, WC, nezávislé topení
  • více najdete ZDE
Parkování v Nevřeni

Dolování v Nevřeni netrvalo ani třicet let (1870 - 1897), podnik totiž nevynikal ekonomickou rentabilitou a majitelé se rychlé střídali. Horníci používali hlavně lidskou sílu. Důl v měkké hornině, ne nepodobné pískovci, vykopali pomocí ručních nástrojů podobných motykám. Říkalo se jim prajzáky. Jejich stopy - hustě kladené rýhy - jsou na všech stěnách.

Zatímco jiná podzemní díla, ať už vytvořená člověkem či přírodou, většinou působí potemněle a sevřeně, tady má člověk pocit jako v románském kostele. Stěny jsou světle šedé a zaklenuté do oblouku. Nikde v podzemí není žádná výdřeva, důlní dílo je „samonosné“ a svým způsobem elegantní.

Prostory neunikly ani pozornosti filmařů. Natáčela se zde pohádka Čertí brko, která měla premiéru v roce 2018. V dole sídlilo peklo v čele s Ondřejem Vetchým. Filmaři se do podzemí při průzkumu lokace dostali pomocí ocelové roury. Místo je nadchlo, ale všem bylo jasné, že přístup „na plac“ otvorem širokým 80 centimetrů není možný. Takže obec vybudovala nový vstup, kterým od roku 2019 do dolu proudí turisté.

Centrum Caolinum Nevřeň

Neméně elegantní jako podzemní chodby a sály i je místo, kde se do podzemí kupují vstupenky. Je to Centrum Caolinum Nevřeň. Architekti pro stavbu u hřiště zvolili světle šedý beton. Budova, za níž studio Chvojka/architekt získalo v roce 2016 Českou cenu za architekturu, slouží jako prodejna vstupenek, hospoda, hasičárna i společenské centrum obce zároveň. 

Neobjevené skvosty v Plzeňském kraji

Místní drží služby ve výčepu, takže v hlavní sezoně je otevřeno každý den kromě pondělí. U elegantní budovy je kryté posezení a také dětské hřiště, což ocení výletem zmožení rodiče. Pokud do Nevřeně zamíříte autem, místní mysleli i na parkování: zpevněná plocha je dost velká i pro dodávku či obytný vůz.

Než se vypravíte do podzemí, obzvlášť v létě, myslete na vhodné oblečení. Dole je stabilních deset stupňů Celsia. Proto si lokalitu vybrali jako zimoviště i netopýři. Na prohlídku je třeba se registrovat na internetových stránkách a vstupenku je nutné si Centru Caolinum Nevřeň vyzvednout nejpozději půl hodiny před začátkem prohlídky, jinak rezervace propadá. Od centra ke vstupu do dolu to pěšky zvládnete po již zmiňovaných značkách za 20 minut.

Autor: Tomáš Málek