"Vláda bude prosazovat změnu sankční politiky vůči pachatelům méně závažných trestných činů, kteří by napříště měli být častěji než dosud postihováni tresty nespojenými s odnětím svobody, a dokončí dlouho plánovanou reformu vězeňství s cílem minimalizovat rizika recidivy po propuštění," uvádí nově pasáž věnovaná ministerstvu spravedlnosti. Změna iniciovaná hnutím ANO je logická, ministryně Helena Válková (za ANO) dlouhodobě propaguje alternativní tresty.
Poslanec ČSSD Richard Dolejš, který v minulém volebním období vedl sněmovní komisi pro kontrolu BIS, se pak zasadil za přísnější parlamentní kontrolu zpravodajských služeb. Pod dohled zákonodárců by se měl dostal i Úřad pro zahraniční styky a informace. Nově by měl být systém kontroly podle zákona dvoustupňový, kromě parlamentu by nad agenty bděl také expertní orgán "složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů".
ČTĚTE TAKÉ: |
Experti by na základě podnětu od poslanců měli provést kontrolu vnitřní činnosti zpravodajských služeb pro konkrétní případ. A následně parlamentu říct, jestli byl v konkrétním případě porušený zákon, respektive "zda zpravodajské služby konaly podle svého poslání a zákonného určení".
Pod speciální dohled by se pak měla dostat oblast vodovodů a kanalizací. Kabinet zvažuje zřízení centrálního regulátora, který by byl součástí Energetického regulačního úřadu.
Vláda se zavazuje předložit i ústavní zákon o obecném referendu. Jeho součástí má být referendum "na základě lidové iniciativy, které umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu". Tady se zájem koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL shoduje s plány hnutí Úsvit přímé demokracie a KSČM, které už vlastní návrhy na uzákonění obecného referenda předložily.
Velký prostor získala nově aktivní politika zaměstnanosti
Se zvláštním zřetelem se chce vládní tým věnovat ohroženým skupinám na pracovním trhu. Mezi ně řadí ženy s malými dětmi, mladé lidi do 30 let, lidi v předdůchodovém věku nebo ty s nízkou kvalifikací a dále lidi ohrožené sociálním vyloučením či se zdravotním postižením.
"Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát," slibuje programové prohlášení. Občan ohrožený na trhu práce bude podle něj definován "způsobem, který v maximální možné míře omezí možnosti zneužití tohoto opatření a bude zahrnovat absolventy vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní".
Podpora má být omezena ale jen na ty zaměstnavatele, kteří v rozhodném období nesníží své stavy. Navíc bude omezena výše této podpory u jednoho zaměstnavatele. "Podpora bude konstruována tak, aby byla v zásadě rozpočtově neutrální," uvádí vláda.
Cílem kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) má být také "efektivní využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a současně podpora internetové ekonomiky". V plánu je navíc urychlit zavádění vysokorychlostního internetu a přijetí Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kabinet má dále vytvořit "transparentní, efektivní a spravedlivý systém financování sociálních služeb, zejména v souvislosti s přechodem financování sociálních služeb na kraje od 1. ledna 2015". Peněz na sociální služby by mělo být na další roky minimálně tolik jako letos, výdaje navíc mají zohlednit míru inflace.
Vláda chce zavést také "institut státní expertizy pro celou oblast investiční výstavby u veřejných zakázek". Případný prodej státního majetku má pak probíhat nezpochybnitelným a transparentním způsobem.
Hned do úvodu přibyla zmínka o tom, že vláda povede aktivní dialog se sociálními partnery a bude se tak snažit o udržení sociálního smíru. Cílem má být nastavit "účinný systém výměny zkušeností mezi vládou a sociálními partnery".
Vláda schválila programové prohlášení na středečním mimořádném zasedání. V pátek chce jeho text poslat do sněmovny, aby byl k dispozici všem poslancům. Právě oni budou pak v úterý rozhodovat o vyslovení důvěry kabinetu. Koaliční strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL mají ve sněmovně 111 zákonodárců, podporu navíc zvažuje i KSČM a Úsvit, vláda by ji tak měla získat bez problémů.
