Babiš kvůli zákonu vložil Agrofert do svěřenských fondů, podle auditní zprávy tím ale střet zájmů nevyřešil a holding nadále nepřímo ovládá. Text návrhu auditní zprávy zveřejnila česká média (zde).
Babiš ovládá fondy a přes ně i Agrofert, tvrdí zpráva. Vracet by se mohly stovky milionů |
Auditní zpráva se týká peněz vyplácených z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu. Podle zdrojů by do konce června měla dorazit ještě zpráva, která se týká zemědělských dotací. Pokud by i v této oblasti navrhovala jejich vracení, mohlo by to znamenat pro holding, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, významný hospodářský zásah.
Stará verze zákona o střetu zájmů zakazovala členům vlády podnikatelské aktivity, zároveň ale nebránila tomu, aby vlastnili většinový podíl v nějaké firmě. Vyžadovala však, aby prostřednictvím vlastnických práv nijak neovlivňovali chod firmy nebo její management. Auditorská zpráva uvádí, že Babiš, který se po volbách do Sněmovny v roce 2013 vzdal funkcí ve vedení Agrofertu, do chodu holdingu zasahoval. Jako příklad uvádí jeho rozhodnutí jako jediného akcionáře o rozdělení zisku za rok 2013, několik úprav stanov holdingu nebo rozhodnutí o propuštění jednoho ze členů představenstva.
Babiš: Neporušuji zákony, žádné dotace rozhodně nebude Česko muset vracet |
Podle auditní zprávy tyto kroky dokazují, že se Babiš podílel na řízení Agrofertu, což znamenalo porušení zákona o střetu zájmů. „Právní služba komise si nicméně uvědomuje, že příslušný paragraf zákona neobsahuje specifické ustanovení, které by zakazovalo poskytování veřejné podpory, včetně té z evropských fondů, firmám, v nichž působil veřejný činitel,“ uvádí zpráva.
Lex Babiš
Právní situace se podle dokumentu změnila, když 9. února 2017 vstoupil v platnost lex Babiš. Tato novela zakazuje společnostem, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Audit jasně potvrdil Babišův střet zájmů, Česko musí vrátit kolem půl miliardy korun, tvrdí TI |
Babiš kvůli novele vložil Agrofert do svěřenských fondů, holding se díky tomu nadále mohl ucházet o veřejnou podporu. Právní služba EK ale dospěla k závěru, že Babiš tímto krokem český zákon nenaplnil. Jako zakladatel a jediný beneficient svěřenských fondů má podle zprávy ekonomický zájem na úspěchu holdingu a nepřímo ho kontroluje. „Firmy v holdingu by proto neměly dostávat dotace a veškerá veřejná podpora, včetně prostředků z Evropského regionálního a rozvojového fondu, Evropského sociálního fondu a Kohezního fondu, poskytnutá od 9. února 2017 je porušením zákona o střetu zájmů,“ uvádí zpráva.
Peníze se vracet nebudou, řekl Babiš k dotacím pro Agrofert. Podle Evropské komise je ve střetu zájmu |
Zpráva navrhuje, aby Česko vrátilo 100 procent poskytnutých dotací z uvedených fondů pro holding Agrofert od 9. února 2017. Kromě toho audit odhalil velkou míru chybovosti při udělování dotací Agrofertu a zpráva navrhuje vrácení poměrné části peněz i z dalších projektů. Celkem by Česko podle materiálu mělo vracet 451 milionů korun. Ke zprávě se budou moci ještě vyjádřit české úřady, než EK rozhodne o konečném znění a zveřejní konečné rozhodnutí ohledně peněz z fondů.
Základní body návrhu auditní zprávy Evropské komise:
1) Zaměření auditu:
- Týkal se peněz vyplácených z ERDF, ESF a Kohezního fondu v programovacích obdobích 2007 - 2013 a 2014 - 2020.
- U peněz z ERDF a Kohezního fondu šlo v obou programovacích obdobích o dva operační programy, které řídily ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu.
- U peněz z ESF šlo v prvním období o dva operační programy, ve druhém o jeden; programy řídily ministerstvo práce a sociálních věcí a hlavní město Praha.
2) Průběh auditu:
- U podpory poskytnuté z ERDF a Kohezního fondu bylo vybráno 36 z 98 projektů, na které Agrofert získal dotace od roku 2012. Zkoumané projekty získaly celkem 1,3 miliardy korun na dotacích z EU, celková podpora pro všech 98 projektů byla 1,6 miliardy korun.
- Z ESF dostaly za celé období podporu tři projekty, činila 6,7 milionu korun. Auditoři se zabývali všemi třemi.
- Auditoři sbírali informace v Česku v lednu, v polovině února a na počátku března si od českých úřadů vyžádali doplňující informace. Kvůli doplněním byla prodloužena lhůta na zpracování auditu o 16 dní a vypršela 31. května.
3) Nálezy:
- Babiš po vstupu do vlády v roce 2014 podle návrhu zprávy porušoval český zákon o střetu zájmů. Sice odešel z vedení Agrofertu, jako jediný akcionář ale firmu ovlivňoval prostřednictvím hlasovacích práv. Zákon ale specificky nezakazoval veřejnou podporu firmám ovládaným politiky, tedy ani poskytování peněz z evropských fondů.
- V souvislosti s novelou zákona o střetu zájmů účinnou od 9. února 2017 Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů. Jako zakladatel a jediný beneficient svěřenských fondů má podle zprávy ekonomický zájem na úspěchu holdingu a nepřímo ho kontroluje. Zákon o střetu zájmu tak nenaplnil a Agrofert by proto neměl mít nárok na veřejnou podporu, a to včetně peněz z evropských fondů.
- Babiš měl jako ministr financí a později jako premiér a předseda vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) vliv na rozdělování peněz mezi operační programy a při stanovování řídících a kontrolních mechanismů těchto programů.
4) Závěry:
- Na dotace poskytnuté Agrofertu po 9. únoru 2017 by se měla vztahovat stoprocentní korekce, tedy vrácení všech peněz poskytnutých z evropských fondů. Týká se to 16 projektů podpořených z ERDF a z Kohezního fondu celkovou částkou 282,7 milionu korun a jednoho projektu podpořeného z ESF 950 000 korunami.
- U projektů poskytnutých Agrofertu byla zjištěna velká chybovost. EK proto navrhuje korekci 18,48 procenta na všechny poskytnuté dotace od roku 2012. Částka k vrácení by činila 303,7 milionu korun.
- Aby se zamezilo dvojímu trestání stejných projektů za stejné pochybení, je celková částka k uhrazení do Evropských fondů snížena na 451,2 milionu korun. Představuje to 27,46 procenta dotací poskytnutých Agrofertu z ERDF, ESF a Kohezního fondu od roku 2012.
