130 let

Berušky jako rukojmí parazitických vosiček

Česko

Kladení vajíček do těla jiných organismů je v říši hmyzu docela rozšířená strategie. Tělo brouka či housenky poskytuje vajíčkům optimální prostředí. V klidu, teple a relativním bezpečí se z vajíček vylíhnou larvy, které pak požírají tělo zevnitř, dokud hostitele nezahubí. Protože se však larvy často vyhýbají životně důležitým orgánům a dávají přednost „nedůležitým“ částem těla, přichází smrt po týdenním i delším utrpení.

Ne vždy musí mít vývoj parazita takový konec. Entomolog Jacques Brodeur z Montrealské univerzity zkoumá v Quebeku žijící vosičky druhu Dinocampus coccinellae, které si za hostitele svého potomstva vybírají slunéčka sedmitečná (Coccinella maculata).

„Je fascinující, že přestože je beruška parazitem částečně paralyzována, nakonec vyvázne nezraněna,“ popisuje svá pozorování Brodeur. „Jakmile se svého břemene zbaví, může znovu přijímat potravu a rozmnožovat se, jako by se vůbec nic nestalo.“

Larva se zavrtá mezi nohy berušky a svůj úkryt opustí, až když dospěje. Biologové koexistenci hmyzu zkoumají s cílem zjistit, jak dlouho soužití trvá či jaká je pravděpodobnost, že se larva zdárně vylíhne. Zajímá je, jaký je mezi cizopasníkem a hostitelem vztah, a chtějí získat odpovědi na další otázky.

„Může se slunéčko ,infikování‘ vajíčky bránit? To zatím nevíme. Máme v plánu v přírodě pozorovaný jev opakovaně napodobit v laboratorních podmínkách. Vytvoříme několik možných situací a budeme sledovat, které okolnosti jsou pro reprodukci nejpříhodnější,“ cituje Brodeurova slova server Science Daily.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás