* LN Maloobchodní řetězce bývají dobrým indikátorem ekonomického zdraví společnosti. Platí to i pro Českou republiku? Co vám vaše prodeje říkaly loni a co vám říkají letos?
Myslím, že to platí pro Českou republiku stejně jako pro ostatní země. Loňský rok byl velmi obtížný, zvláště jeho první polovina. Závěr roku 2009 se však povedl lépe, měli jsme dobrou vánoční sezonu a v lednu a únoru letošního roku toto zlepšení pokračovalo. Nyní jsme v dobré kondici, myslím, že obchod jde lépe, lidé se cítí jistěji, bezpečněji. Obavy, které je trápily před 18 měsíci, se již rozplynuly. Jejich nákupní zvyky se však změnily a v nové podobě mohou vydržet dlouhou dobu, možná navždy.
* LN Jakým způsobem se změnilo chování nakupujících?
Lidé začali ještě mnohem více vyhledávat výhodné koupě. Nevyhledávají tedy nutně to nejlevnější zboží, ale výhodné koupě, tedy zboží dobré kvality za odpovídající cenu. Zaznamenali jsme, že objem zboží, které prodáme, se zvýšil, ale průměrná cena tohoto zboží se trochu snížila. Zákazníci jsou stále velmi opatrní v tom, jak utrácejí své peníze, ale situace se již stabilizovala.
* LN Vidíte ve vašich obchodech stejný trend, který v období hospodářského útlumu zaznamenali prodejci elektroniky, tedy že zákazníci začali nakupovat buď velmi levné, nebo naopak drahé zboží a střední třída prakticky zmizela?
Neřekl bych, že je to stejné. Na základě informací, které získáváme od zákazníků, stále vidíme standardní skladbu zboží. Prodávají se tedy stále jak produkty v kategorii střední cenové třídy, tak dražší zboží a výrobky pro zákazníky citlivé na cenu. Myslím ale, že na všech těchto trzích hledají zákazníci výhodnější nabídky. Nezáleží na tom, v jaké cenové kategorii nakupují, když mají utratit korunu, chtějí za ni dostat kvalitní zboží.
* LN Říkal jste, že letos již vidíte známky zlepšení, myslíte, že jsme tedy z nejhoršího venku? Vždyť nezaměstnanost zůstává na vysoké úrovni a podle analytiků může ještě růst.
Opravdu nevím, zda se současný stav udrží. Nevím, jak moc a zda vůbec se v České republice zvýší nezaměstnanost, ale zatím to vypadá, že se nyní dostává na svůj vrchol. Doufám, že to tak je. Ekonomické indikátory a ukazatele důvěry v ekonomiku jsou sice stále negativní, ale již ani zdaleka nejsou tak negativní jako dříve. To je znamení zlepšení, i když zotavení bude zřejmě velmi pomalé.
* LN Před třemi lety jste se rozhodli svoji síť obchodů rozšířit o nový formát malých prodejen Tesco Expres. Proč jste se do toho pustili?
Jednou z klíčových, strategických ambicí Teska je být dostupný. Ve Velké Británii jsme začali s malými obchody a teprve později jsme přidali hypermarkety. Když jsme expandovali do kontinentální Evropy a později do České republiky, dělali jsme to obráceně. Zde jsme začali s těmi největšími obchody s prodejní plochou přesahující osm tisíc metrů čtverečních. Pak jsme si řekli, že musíme být flexibilnější, a proto jsme začali otevírat obchody o rozloze tři až pět tisíc metrů čtverečních. Později, v roce 2006 jsme otevřeli první obchod s rozlohou tisíc metrů čtverečních a pak jsme přišli s obchody Tesco Expres. Jde nám o to, abychom byli tam, kde jsou lidé, kde žijí, kde pracují, kde chtějí nakupovat.
* LN Kolik prodejen Tesco Expres nyní provozujete a kolik jich plánujete otevřít do konce roku?
Nyní máme 25 prodejen, do konce roku bychom jich měli mít zhruba 30. Je obtížné najít to správné místo. Potřebujeme určitou plochu, zhruba 200 až 300 metrů čtverečních, a to je ve městech - a zejména v Praze - obtížné sehnat. Když máte příliš malý prostor, tak sice můžete být na výhodném místě, ale pokud nenabízíte to, co lidé potřebují, nejste výhodný obchod. Takže si raději počkáme na správnou velikost obchodu na správné adrese, než abychom to uspěchali a dělali kompromisy.
* LN Z nedávného průzkumu společnosti Incoma GfK vyplývá, že oblíbenost malých samoobsluh se stále snižuje. V roce 1997 jim dávalo přednost 62 procent nakupujících, loni to již bylo jen 15 procent. Neděsí vás tato čísla?
Nepřekvapuje mě, že lidé říkají, že v těchto obchodech již nechtějí nakupovat, protože jim toho moc nenabízejí. Většinou se nenacházejí v příjemných prostorech a jejich zboží je většinou docela dost drahé. Prostě nepředstavují moderní maloobchod. A právě v tom vidím velkou příležitost pro obchody Tesco Expres, které i do malých obchodů přinesou moderní způsoby prodeje.
* LN Budete tedy držet ceny zboží v obchodech Tesco Expres na stejné úrovni jako v supermarketech a hypermarketech Tesco?
Bude to kombinace. U některých druhů zboží garantujeme stejnou cenu ve všech formátech obchodů. Zároveň některé akční nabídky platí ve všech druzích našich obchodů. Ale v malých obchodech ve městech budeme nabízet některé druhy zboží s přirážkou, protože je dražší je provozovat. Zhruba 40 procent nabídky Tesco Expres je za stejnou cenu jako ve větších formátech obchodů, zbytek je o něco dražší. Přesto jsme přibližně o 12 až 25 procent levnější než naše konkurence.
* LN Malometrážní obchody plánuje v září otevřít i obchodní řetězec Billa. Bojíte se další konkurence, nebo se na ni těšíte?
Neřekl bych, že se na ni těšíme, ale ani se jí nebojíme. Myslím si, že obchody malých formátů jsou dobrou obchodní příležitostí. Proto mě nepřekvapuje, že i Billa chce otevřít několik menších prodejen. Dívají se na nás a říkají si: Tesco otvírá další malé obchody, zřejmě to funguje, možná bychom je měli taky otevřít. Nemám z toho strach. Je důležité sledovat konkurenci, jedním okem ji hlídat tak, jak jsem si jistý, že ona hlídá nás. Někdy se od rivalů můžete něco naučit, ukrást dobrý nápad. Myslím, že na trhu je místo pro další dobré malometrážní obchody, ale nemyslím, že otevření pár dvousetmetrových obchodů Billou nějakým způsobem zchladí naše ambice.
* LN Je něco, co jste viděl u konkurence a chtěl byste jim to „ukrást“?
Ani ne. Ne v poslední době. Ale kdybych něco takového viděl, nebylo by mi trapné to použít. Zdejších rivalů si vážím zejména proto, že český maloobchodní trh je mnohem více konkurenční než většina ostatních. Dokladem toho je i fakt, že v posledních letech z něj odešla řada řetězců jako Delvita, Julius Meinl nebo Carrefour.
* LN Letos začal platit nový zákon regulující vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Myslíte, že byl potřeba a zlepšil vztahy na trhu?
Nemyslím si, že realita byla taková, jak byla často popisována. Navíc změna zákona ve skutečnosti nezměnila způsob, jakým podnikáme. Obchodní řetězce jsou jako velké firmy snadným cílem. V očích některých lidí je velká společnost vždy špatná. Ale velké firmy mohou dělat i mnoho dobrého - dokážou zboží sehnat levněji, mohou na trhu přinést lepší a nové produkty, nabídnou zaměstnancům fantastické kariéry.
* LN Není tedy pravdou, že obchodní řetězce z pozice velkých firem vyvíjejí enormní tlak na cenu?
Nemyslím si, že je mnoho pekařů, kteří nám prodali pečivo pod jeho výrobní cenou a tratili na tom, Protože kdyby se to dělo, sám bych jim řekl: Proč jste to udělali? Proč jste mi prostě neřekli, děkuji, za těchto podmínek vám své zboží neprodám. To prostě nedává smysl. Je samozřejmě pravda, že vyjednávání o ceně jsou tvrdá, a to se všemi. Je jedno, zda jste malá, či velká firma. To je prostě náš byznys -handrkujeme se o ceně, a to není nikdy snadné. Přesto jsem přesvědčen o tom, že lidé nejsou nuceni prodávat nám zboží pod jeho výrobní cenou.
* LN Jaké reálné dopady na trh tedy nový zákon měl?
Změna zákona nám způsobila další administrativní náklady a chtěl bych podotknout, že zcela zbytečně. Český maloobchodní trh je vysoce konkurenční a zákazníci na tom posledních pět šest let vydělávají. Dobré vztahy s dodavateli jsou i v našem zájmu a pracujeme na nich stejně, i bez zákona. Nechceme dodavatele zneužívat, protože pak by nám nikdo nechtěl dodávat zboží. Nechceme ani každý měsíc měnit dodavatele, protože to by znamenalo jen další ztížení naší práce. Myslím, že změna zákona nebyla příliš nutná a způsobila jen zvýšené nároky na administrativu, bez které bychom se mohli obejít, protože se velmi snažíme snížit administrativní náklady a zvýšit produktivitu.
* LN Říkal jste, že změna zákona vám zvýšila administrativní náklady. V jakém smyslu?
Například musíme zbytečně přepisovat smlouvy. Navíc již několik měsíců spolupracujeme s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a snažíme se určit, co přesně a jak nový zákon upravuje. To nás stojí čas a peníze. Bere to čas mně a dalším zkušeným zaměstnancům v této budově. Pak utrácíme peníze i za právníky, aby nám ujasnili sporná ustanovení. Přitom je to zbytečné. Zbytečné. Je to zbytečná zátěž, protože v konečném důsledku toho tato úprava zákona moc nezmění.
* LN Jaké druhy poplatků, typu „regálovné“, od vašich dodavatelů vybíráte a proč?
Nevím o tom, že bychom vybírali regálovné. Je ale hned několik důvodů, proč s dodavateli jednáme o krátkodobé změně dohodnutých podmínek. Například když chystáme různé akční slevy, jednáme s dodavatelem, zda se na snížení ceny chce podílet. Pokud nechce přispět, pak je to konečné rozhodnutí, zda se nám vyplatí do toho investovat, na nás. Ale na akčních nabídkách většinou vydělají všichni, protože nižší cena zvýší objem prodaného zboží.
* LN Jaké jsou další důvody pro vybírání poplatků či žádání slev od dodavatelů?
Podmínky se mohou měnit i kvůli propagačním aktivitám. Někdy to znamená rozhodnutí, zda zboží umístíme na titulní straně reklamního letáku, nebo až na straně tři. Je jasné, že produkty ze strany jedna se budou prodávat lépe než ty ze zadních stran. Dodavatelům také účtujeme poplatky za účast v naší centrální distribuční síti. Naše nákladní auta každý den vyjíždějí z centrálního skladu a objíždějí naše prodejny s potřebnou skladbou zboží. Proto jsme schopni zásobovat levněji, než by to dokázali individuální dodavatelé. Ti by totiž museli mít svou vlastní flotilu vozidel a každý den objíždět všech 139 našich obchodů a do každého dovézt jen několik plat zboží. U nás je to tak vyjde levněji. Účtujeme tedy logistický poplatek za používaní našeho skladu, které však není povinné. Navíc žádný z těchto poplatků nepožadujeme zpětně, vše je dohodnuto předem.
* LN Odborové organizace jsou v obchodních řetězcích velice aktivní, viditelné a nespokojené. Čím si to vysvětlujete?
Myslím, že je to v zásadě jejich práce. Mají být hlučné a nespokojené. V tomto jejich jednání rozumím. Ale je také pravda, že maloobchod má historicky špatnou pověst. Je to těžká práce. V minulosti byla vždy špatně placená, nemyslím, že je tomu tak nyní, ale dříve to tak bývalo. A lidé nerozuměli tomu, že i maloobchod vyžaduje profesionály, kvalifikované lidi. Lidé byli přesvědčeni o tom, že každý může být prodavačem. Ale pravda je, že moderní maloobchod je vysoce náročný a komplexní byznys. Nyní si to ale lidé již začínají uvědomovat.
* LN Loni probíhala velká diskuse s odbory o tom, jaká bude otevírací doba Teska o Vánocích. Je tato záležitost pro letošek již vyřešena, nebo se situace bude opakovat?
Váhal bych užít slova vyřešena, protože i loni jsme si mysleli, že je vše dohodnuto. Ale myslíme si, že je to vyřešeno a otevírací doba bude víceméně kopírovat tu loňskou.
***
Je také pravda, že maloobchod má historicky špatnou pověst. Je to těžká práce. V minulosti byla vždy špatně placená, nemyslím, že je tomu tak nyní.
PHILIP JAMES CLARKE * V srpnu roku 2005 byl dnes již dvaapadesátiletý Brit jmenován generálním ředitelem společnosti Tesco Stores Česká republika. * Clarke sám sebe nazývá „Tesco veteránem“, protože pro obchodní řetězec Tesco pracuje již šestatřicet let. * Do práce nastoupil v roce 1974. Do Teska přišel přímo ze střední školy v 16 letech. Převážnou část své dlouholeté kariéry strávil na obchodech. * Postupně se vypracoval na manažera obchodu, oblastního ředitele a provozního ředitele společnosti. * Zkušenosti získával nejen přímo v provozu obchodního řetězce, ale také v oblasti strategického vedení firmy. * Clarke je ženatý a má dvě dcery.
