„Klesající trend počtu narozených dětí je patrný s výjimkou roku 2021 již od roku 2018. Meziroční úbytek narozených v loňském roce byl však výraznější než v předcházejících letech a 11% propad byl dokonce největší od poloviny 90. let 20. století,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Úbytek narozených podle statistiků částečně souvisí se změnami věkového složení žen reprodukčního věku. „V roce 2022 navíc klesl i průměrný počet dětí narozených jedné ženě, meziročně z 1,83 na 1,66. Obdobná úroveň plodnosti byla u nás také před šesti lety,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Průměrný věk matek vzrostl na 30,5 let. Počet potratů se meziročně mírně snížil na 27 600. Přibylo ale umělých přerušení těhotenství, a to o 900 na 16 400.
Populace v Česku dál stárne, obyvatel ve věku 65+ bylo na konci roku 2022 o 28 tisíc více než na jeho začátku a jejich podíl v populaci se zvýšil na 20,9 %.
Statistici už dříve uvedli, že úmrtnost se loni v Česku snížila ve všech věkových skupinách nad 35 let. Doba dožití se minulý rok znovu prodloužila. U mužů se protáhla o dva roky na 76,1 roku a u žen zhruba o 1,5 roku na 82 let. Po zkrácení za epidemie koronaviru se tak vrátila na délku z roku 2018.
Nejlidnatější jsou střední Čechy
Nejlidnatějším regionem Česka zůstává Středočeský kraj, kde na konci roku žilo skoro 1,4 milionu lidí. Následuje Praha s 1,29 milionu obyvatel. V hlavním městě nicméně trvale žije podle některých odhadů dalších 200 až 300 tisíc obyvatel bez nahlášeného trvalého bydliště a další desítky tisíc tam dojíždějí za prací či do školy.
Více než milion obyvatel mají ještě Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Naopak nejméně lidí je i nadále v kraji Karlovarském, ke konci roku 2022 tam žilo kolem 280 tisíc obyvatel.
Svateb přibylo, rozvodů je čím dál tím méně
Do manželství loni vstoupilo skoro 55 tisíc párů, což bylo o 17 procent více než o rok dříve. Je to zároveň jen o necelých 400 sňatků méně než v roce 2019, kdy vrcholil šestiletý růst počtu svateb.
Snoubence lákala k uzavření sňatku atraktivní data. Například 22. 02. 2022 do manželství vstoupilo přes 1 100 párů, což je 25 krát vice než za plynulé roky, ačkoliv se jednalo o úterý. Zhruba dvě třetiny svateb se konají v sobotu, další téměř jedna pětina v pátek. Nejoblíbenějším měsícem pro konání svateb byl červen.
Naopak počet rozvodů meziročně opět klesl. Rozvedlo se 19 300 manželství, o 1 800 méně než předešlý rok. Klesla také úroveň rozvodovosti, ta se za poslední tři roky snížila ze 44, 8 procent na 36,7 procent.
Populace roste díky migraci
Již čtvrtým rokem v řadě populace rostla pouze zahraniční migrací. Přírůstek obyvatel přirozeným způsobem zaznamenala v roce 2022 pouze Praha. Objem běžné zahraniční migrace meziročně poklesl.
Přistěhovaných na klasická dlouhodobá víza bylo v loňském roce o 12 tisíc méně. „Saldo zahraničního stěhování je v roce 2022 nejvyšší u občanů Ukrajiny a Slovenska, po dlouhé odmlce je na třetím místě Rusko. Migranti si pro svůj nový život nejčastěji vybírali Prahu a Středočeský kraj,“ sdělila Michaela Němečková.
Statistici upozorňují, že bilance celkového počtu obyvatel Česka nezahrnuje lidi, kteří získali dočasnou ochranu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Podle údajů Cizineckého informačního systému mělo ke konci loňského roku tento typ pobytového oprávnění 432 000 lidí.
ČSÚ nyní zpracovává data a posuzuje, kolik lidí s dočasnou ochranou se dá zařadit do statistiky obyvatelstva ČR. „Na základě dat v dalších dostupných administrativních zdrojích lze odhadnout jejich počet v ČR ke konci roku 2022 na 306 tisíc osob,“ uvedli statistici.
„Tento odhad bude podléhat dalšímu zpřesnění v souvislosti s aktualizací údajů v administrativních datech, zejména pak s prodlužováním dočasné ochrany,“ dodali. Nejvíce lidí s dočasnou ochranou je v Praze, Středočeském kraji a na jižní Moravě.
