Vítězství komsomolců se rodilo těžce. Městský soud napoprvé v březnu 2008 rozpuštění schválil. Nejvyšší správní soud měl ale loni v září názor opačný a věc vrátil do Prahy. Městskému soudu tak včera víceméně nezbylo než přání nadřízené instance chtě nechtě vyhovět.
Nejvyšší správní soud připustil, že k rozpuštění KSM došlo na základě zákona, a dokonce že na něm měl stát legitimní zájem. Komsomolci totiž ve svém programu prosazovali „odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků“, čímž měli ohrozit jeden z pilířů dnešního zřízení. Vnitro ani městský soud se ale podle něj vůbec nezabývaly tím, nakolik je hrozba od spolku několika desítek radikálů reálná.
Případ se tak znovu vrací na vnitro, které musí podle soudkyně městského soudu Naděždy Řehákové zjistit, „zda jsou natolik silní a natolik aktivní, že mohou být nebezpečím či rizikem pro tuto společnost“.
Pokračování na straně 2
Soud povolil komsomolce
Dokončení ze strany 1
Podle Řehákové bude také nutné posoudit, co je pro stát výhodnější, zda tolerovat radikální nedemokratický spolek, nebo omezit ústavou garantované shromažďovací právo: „Jestli je méně škodlivé hlásání těchto programových cílů sdružení, nebo je méně škodlivé učinit zásah do této svobody státní mocí.“
Jak zareaguje vnitro, je otázkou. Podle zástupce ředitele všeobecné správy ministerstva Myrona Zajonce není zatím jasné, jestli se právníci resortu pokusí shromáždit důkazy o nebezpečnosti KSM a pak ho zruší na základě soudem požadovaných důkazů.
Předseda KSM, který v minulých letech fungoval i přes oficiální zákaz, Milan Krajča verdikt soudu přivítal: „Jsme rádi, že Městský soud v Praze vyhověl naší stížnosti a že po více než třech letech došlo k rozsudku, který dal za pravdu KSM a který se postavil proti podle našeho názoru antikomunistickému rozhodnutí ministra vnitra.“
Krajča chce KSM obnovit v jeho předchozí síle. Mezitím od něj ovšem odpadla řada bývalých nejaktivnějších komsomolců. Krajča tvrdí, že bude spolupracovat s každým. Minimálně brněnští stalinisté ze Svazu mladých komunistů Československa mu ale na ruku nepůjdou a tvrdí, že Krajča nemá v čele spolku co pohledávat. „Z funkce předsedy KSM byl řádně odvolán a o dalším postupu rozhodnou orgány KSM,“ napsal včera LN šéf odštěpenců Lukáš Kollarčík. KSM není první organizací, kterou vnitro rozpustilo na základě ideologie, již hlásala. Už v 90. letech stejně dopadly ultrapravicové spolky – Národní aliance nebo Republikánská mládež. Na rozdíl od KSM tehdy soudy jejich zákaz potvrdily. Roli v tom zřejmě sehrál fakt, že Nejvyšší správní soud tehdy ještě neexistoval, a odvolání proto řešil Nejvyšší soud.
Podle politologa Miroslava Mareše mohou za nejasnosti hlavně špatné zákony: „Je to velká výzva k upravení zákonů. Jak zákona o politických stranách, tak zákona o sdružování občanů.“
