Srdcí na transplantace pro nemocné lidi není dost. Vypěstovat tento orgán uměle není jednoduché, protože srdce má složitou vnitřní strukturu. Vedle svalových buněk je nutná i hustá síť tepen, žil a krevních kapilár. Svalové buňky musí být schopny koordinované akce při pravidelném tepu.
Tým amerických vědců vedený Doris Taylorovou z University of Minnesota v Minneapolisu vloni vypěstoval v laboratoři srdce potkana. Vědci nejprve zbavili srdce všech buněk. Zbyla jen síť bílkovinných vláken, které drží buňky orgánu pohromadě. Na toto „lešení“ pak vědci nasadili buňky ze srdce potkaního zárodku. Vypěstovali tak zcela nové srdce, které napojili na umělý krevní oběh a donutili je tepat v laboratorních podmínkách.
Doris Taylorová pokročila ve výzkumech dál. Potkaní srdce podrobila zkoušce v potkaním těle. Vědci voperovali laboratorně vypěstovaný orgán na tepny a cévy v břiše potkana a nechali jej pracovat vedle vlastního srdce zvířete. Umělé srdce vydrželo a potkan je dobře snášel. Zkoušku ohněm představuje plánovaná náhrada srdce potkana laboratorně vypěstovaným orgánem.
Pro potřeby humánní medicíny je potkaní srdce příliš malé. Proto vědci připravují podstatně rozměrnější orgán. Jako „lešení“ chtějí využít síť bílkovinných vláken ze srdce prasete. První pokusy Doris Taylorové naznačují, že lidské buňky nejsou vybíravé a jsou s to narůst i na prasečích bílkovinách.
Pěstování orgánů na bílkovinném „lešení“ se neomezuje jen na srdce. Vědci to zkoušejí i s játry, která mají rovněž komplikovanou vnitřní strukturu a jsou tvořena mnoha různými typy buněk. Každá buňka má v játrech určené nejen místo, ale i úkoly. Vytvořit játra z buněk pěstovaných v laboratoři se zdálo nemožné. Když však vědci z jater potkanů či myší odstranili buňky a na vzniklé bílkovinné „lešení“ nasadili nové buňky, měl vznikající orgán potřebnou strukturu. Ukázalo se, že na vláknech „lešení“ zůstávají navázány bílkovinné molekuly, které slouží buňkám jako „ukazatele“ a určí jim místo, kam se mají usadit.
Vědci jsou přesvědčeni, že si uměle pěstovaná játra najdou cestu na operační sály dříve než srdce. Pacientům by mohl přinést úlevu i poměrně malý kousek tkáně. Jeho vypěstování by mělo být snazší než vytvoření plně funkčního srdce.
