ODMÍTNUTÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKU VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ NA POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO RADU ČT
I. VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA PRÁVNÍHO PORADCE RADY ČT
Dne 22. 4. 2021 bylo Českou televizí, zastoupenou Petrem Dvořákem, generálním ředitelem (dále jen „Zadavatel“), vyhlášeno výběrové řízení na veřejnou zakázku na služby malého rozsahu (dále jen „Výběrové řízení“ nebo „Veřejná zakázka“), podle ustanovení § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Zákon“), s využitím výjimky podle § 31 Zákona, pro zakázku malého rozsahu.
Výběrové řízení bylo vyhlášeno na základě usnesení Rady ČT, č. 43/03/21, ze dne 10. 2. 2021 (dále jen „Usnesení Rady ČT), s předpokládanou hodnotou této Veřejné zakázky 1 500 000 Kč bez DPH. Výběrové řízení bylo vypsáno generálním ředitelem ČT, Petrem Dvořákem, a předmětem Výběrového řízení bylo poskytování právních služeb a právního poradenství pro Českou televizi, konkrétně právě pro Radu České televize, včetně zastupování před soudy, vypracování smluv, smluvních vzorů, stanovisek a doporučení v oblasti správního a občanského práva, po dobu 48 měsíců, nebo do vyčerpání částky 1 500 000 Kč bez DPH, jakožto hodnoty této Veřejné zakázky v rámci Výběrového řízení. Jak uvádí kapitola 8 Zadávací dokumentace k Veřejné zakázce malého rozsahu (dále jen „Zadávací dokumentace“), bude vyhodnocení předložených nabídek založeno na dvou kritériích (obě kritéria s vahou 50 %):
- cena za 1 hodinu poskytování právních služeb bez DPH,
- složení testu z odborných znalostí.
II. ZÁSADNÍ NEDOSTATKY ORGANIZACE VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ
Celkové nastavení parametrů soutěže, zejména pravidel výběru právního poradce pro Radu ČT, byla zcela nevhodně nastavena s ohledem na požadovaný účel Výběrového řízení a nemohla tím pádem vést k výběru vhodného poskytovatele právních služeb pro Radu ČT.
Ad 1. Nabídková cena
Nabídková cena byla stanovena na minimální hodnotu 1 500 Kč bez DPH za 1 hodinu poskytování právních služeb. Jakákoli nabídka s nižší hodnotou, než zmíněných 1 500 Kč bude dle Zadávací dokumentace vyřazena.
Obdobné limity v rámci zadávacích (či výběrových) řízení zpravidla vyloučí jakoukoli skutečnou soutěž o cenu. Vedou k tomu, že jednotlivé nabídky potenciální poskytovatelů (dodavatelů) jsou stanoveny v této minimální hodnotě. Proto všichni potenciální dodavatelé, kteří předloží nabídku na poskytování právních služeb právě na částku přesně 1 500 Kč, de facto automaticky splní kritérium č. 1, a postoupí k vyhodnocení kritéria č. 2.
Skutečnost, že většina cenových nabídek podaných v rámci Výběrového řízení cílila právě na minimální hodnotu 1 500 Kč bez DPH, je dle našich informací i potvrzena a většina nabídek skutečně cílila právě na tuto hodnotu.
Zároveň, je-li takto stanovena minimální hodnota cenové nabídky, dochází nejenom již zmíněnému znehodnocení soutěže o cenu, ale tato konstrukce Výběrového řízení je zcela nevhodná s ohledem na výběr co nejkvalitnějšího poskytovatele právních služeb pro Radu ČT.
Cílem Výběrového řízení je vybrat co nejkvalitnějšího poskytovatele daných služeb, který musí splňovat vysoce odborné znalosti a schopnosti s ohledem na agendu České televize. U případného poskytovatele, který je ochoten poskytovat tyto služby za cenu 1 500 Kč / 1 hodinu práce, existuje oprávněné podezření o nedostatku těchto odborných znalostí, právě s ohledem na to, že je ochoten poskytovat tyto služby za cenu téměř až pod hranicí samotných nákladů, což nesvědčí o kvalitách dané advokátní kanceláře. Reálná hodinová sazba odborně i personálně zajištěných advokátních kanceláří schopných poskytovat kvalitní právní služby v této oblasti, se běžně pohybuje kolem sazby 2 500 Kč a výše / 1 hodinu práce poskytování právních služeb v takto specifické agendě, jakou má právě Česká televize.
Česká televize se autoritativně rozhodla vyloučit jakéhokoli dodavatele, který nabídne cenovou nabídku nižší, než již zmíněných 1 500 Kč za 1 hodinu práce. Tím se nabídková cena Výběrového řízení stala zcela obsoletní, a jediným kritériem celého Výběrového řízení se stal tzv. test z odborných znalostí, tedy kritérium č. 2.
Ad 2. Znalostní test
Druhé kritérium představuje absolvování testu z odborných znalostí z oblastí veřejných zakázek, resp. občanského a správního práva, se zaměřením na problematiku agendy České televize. Test byl koncipován jako písemný test složený ze 40 otázek, na něž existovala jediná správná odpověď z několika možností na výběr.
Aby zadavatel veřejné zakázky požadoval osobně po zástupci dodavatele složení testu formou kroužkovacích testů s (potenciálně předem známou) jedinou správnou odpovědí představuje v oblasti veřejných zakázek velmi neobvyklou a až zarážející praktiku.
Zdání rovného zacházení a transparentnosti měl zřejmě zajistit požadavek složení testu osobně zástupcem dodavatele v sídle České televize. Volba znalostního testu o pouhých 40 otázkách, na něž existuje jedna konkrétní správná předem známá odpověď, nicméně představuje velmi snadno zneužitelné kritérium. Existuje důvodné riziko, že lze jednoduše správné odpovědi předem poskytnout jednomu (či více uchazečům), a zajistit tak, aby jejich zástupci měli plný úspěch v tomto kritériu.
Znalostní test v podobě nastavené Českou televizí tak neposkytuje jakoukoli garanci, že některý z uchazečů nemohl disponovat správnými odpověďmi přednostně.
Vysokou zneužitelnost této podoby kvalitativního kritéria výběru poradce pro Radu ČT ukazuje skutečnost, že obdobně byly testy koncipovány také v nechvalně známých kauzách tzv. Plzeňských práv. Právě přednostní znalost odpovědí zajistila plzeňským studentům práv úspěšné absolvování daného testu, navzdory jejich nedostatečným právním znalostem.
Pokud tedy cenovou nabídku nelze považovat za řádné kritérium vzhledem k výše uvedenému, a stejně tak test odborných znalostí jakožto druhé kritérium, má Rada ČT závažné podezření, že Zadavatel dostatečně nenaplnil ustanovení § 6 odst. 1 a 2 Zákona, které mu ukládá dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, kde tyto zásady nemohly být vzhledem k nastaveným kritériím jednoduše naplněny.
III. DŮLEŽITOST NEZÁVISLOSTI VÍTĚZE VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ RADY ČT
Rada ČT je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, jak to Radě ČT ukládá zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi. Rada ČT je proto orgánem s velkou mírou odpovědnosti, jelikož dohlíží na řadu stěžejních a klíčových procesů v rámci České televize, jako je kontrola účelného a hospodárného využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu, sleduje naplňování požadavků práva Evropských společenství na transparentnost finančních vztahů v České televizi nebo rozhoduje o stížnostech týkajících se generálního ředitele České televize.
Rada České televize se v poslední době potýká s řadou komplikovaných, problematických a vysoce odborných otázek týkajících se nejenom samotného hospodaření České televize, ale zejména i otázek, zda Česká televize v čele s generálním ředitelem České televize postupuje v souladu se zákonem v rámci provozování veřejnoprávního vysílání, a zároveň řeší otázky, zda sám generální ředitel České televize postupuje v souladu se zákonem.
Pro zodpovězení těchto otázek je potřeba velmi odborná a hluboká právní analýza uvedených problematik, která je nutná proto, aby Rada ČT mohla zaujmout nezávislý a objektivní postoj, a přijmout případná usnesení v souladu se zjištěnými skutečnostmi, aby tak mohla naplnit své poslání. Proto je nad míru nutné, aby konečně vybraný dodavatel poskytování právních služeb byl nejenom vysoce erudovaným a odborně i profesně způsobilým subjektem, ale také důkladně chápal poslání Rady ČT jako takové, a splňoval zejména kritéria objektivnosti a nezávislosti s úctou k uplatňování práva veřejnosti na kontrolu činnosti České televize právě prostřednictvím Rady ČT.
IV. OKOLNOSTI ZPOCHYBŇUJÍCÍ NEZÁVISLOST, NESTRANNOST A DŮVĚRYHODNOST PORADENSKÝCH SLUŽEB BECKER & POLIAKOFF
Výhrady k Becker & Poliakoff
Dne 14. 6. 2021 byla Českou televizí, jakožto Zadavatelem této Veřejné zakázky vyhlášena jako vítěz advokátní kancelář Becker & Poliakoff. Česká televize a advokátní kancelář Becker & Poliakoff spolu následně i dne 17. 6. 2021 uzavřeli příkazní smlouvu, jejímž předmětem je právě poskytování právních služeb i Radě ČT. Společníkem a řídícím partnerem této kanceláře je JUDr. Martin Klimpl.
Martin Klimpl je velmi úzce napojen na Zdeňka Bakalu a jeho aktivity. To potvrzují následující skutečnosti:
- Řídící partner advokátní kanceláře Becker & Poliakoff, Martin Klimpl, byl od února 2008 do srpna 2011 členem dozorčí rady společnosti Economia a.s., vlastněné miliardářem spojeným s nevýhodnou privatizací společnosti OKD, Zdeňkem Bakalou.
- Česká televize se společností Economia udržuje velmi intenzivní obchodní vztah.
Podle Registru smluv uzavřena ČT se společností Economia 31 smluv, a to v období od roku 2016. Vždy byla objednatelem právě ČT. Jedná se primárně o inzerci, vysílání obchodních sdělení nebo o dodávky licencí k počítačovým programům, které si zcela nepochopitelně kupuje ČT od mediálního vydavatelství, a ne od výrobce / distributora programu. Tak tomu bylo např. v případě programu IrfanView, kde ČT poptala program u společnosti Economia, a ne u výrobce, resp. vydavatele programu.
- Do skupiny vydavatelství Economia přitom patří též týdeník Respekt. Ten velmi nevyváženě informuje o dění na půdě ČT a zejména v Radě ČT.
Zatímco o generálním řediteli ČT informuje týdeník Respekt jen sporadicky, a zejména v článcích vyzdvihujících jeho schopnosti nebo o tlacích na jeho osobu, o Radě ČT, a zejména o některých členech informuje v opačném duchu.
- Když se prezident republiky Miloš Zeman v roce 2014 negativně vyjádřil na adresu Zdeňka Bakaly, ČT to zcela vystřihla z dané reportáže.
Ačkoli se podle ČT jednalo o chybu editora, a ČT se za tuto skutečnost omluvila, lze si jen těžko představit, že se jednalo o svévolný zásah editora. Je nutné podotknout, že v té době byl již generálním ředitelem Petr Dvořák.
- Společné osobní a obchodní oblasti zájmu Zdeňka Balaky a Martina Klimpla jsou provázané i prostřednictvím osoby Pavla Teličky.
Jak sám Martin Klimpl uvádí, spolu s dalšími partnery, včetně JUDr. Pavlem Teličkou, založili dnes již neexistující společnost BXL Consulting s.r.o., která od také již neexistující společnosti NWR inkasovala celkem 1 975 000 EUR. BXL Consulting byla de facto především lobbistická skupina pro korporátní klientelu na unijní úrovni. Spolupráce Teličkovy firmy s NWR začala v říjnu 2006, kdy BXL Consulting poskytovala oficiálně NWR poradenství v oblasti právních předpisů Evropské unie. Konečně, Telička byl členem dozorčí rady již neexistující společnosti RPG Byty s.r.o., vlastněné Zdeňkem Bakalou, a stejně tak právě společnosti NWR.
Shrnutí
Výsledek výběrového řízení (výběr AK Becker & Poliakoff a zde působících právníků) společně s vymezením jeho podmínek (viz výše kap. II) i předmětu (poskytování právních služeb Radě ČT) vede důvodně k závěru, že proces výběru právního poradce Rady ČT byl s vysokou mírou pravděpodobnosti účelově zkreslen a jeho cílem bylo nikoli nalezení spolehlivého a erudovaného experta – poradce, ale ztížení řádného výkonu kontrolní funkce veřejností skrze Radu ČT podle příslušného zákona.
Je zřejmé, že Rada ČT musela s ohledem na výše uvedené zcela ztratit důvěru v advokátní kancelář Becker & Poliakoff, a jejího řídícího partnera, Martina Klimpla, a nestrannost a objektivnost případných právních stanovisek vydaných touto advokátní kanceláří v souvislosti s agendou České televize.
S odkazem na vysoce důvěrnou povahu vztahu mezi klientem a jeho právním poradcem (zejména § 19 a 20 zákona o advokacii, ale dále též na Etický kodex České advokátní komory) není možno, aby AK Becker & Poliakoff poskytovala své právní služby Radě ČT. Vzhledem k neexistenci důvěry Rady ČT k vybrané AK není možné efektivní a smysluplné naplnění předmětu smlouvy. Uzavřená smlouva mezi Českou televizí a AK Becker & Poliakoff představuje nehospodárné vynakládání veřejných prostředků (příspěvků koncesionářů), proto je nutné tuto smlouvu rozvázat.
V. USNESENÍ RADY ČT
Na základě výše uvedeného se proto Rada ČT rozhodla přijmout následující usnesení:
- Rada ČT nesouhlasí se způsobem organizace ani konečným výběrem poskytovatele právních služeb pro Radu ČT, a žádá generálního ředitele, aby rozhodnutí o výběru zrušil, a již uzavřenou příkazní smlouvu v nejkratším možném termínu rozvázal.
- Rada ČT zároveň požaduje, aby generální ředitel České televize vypracoval nový způsob výběru a zadání výběrového řízení v rámci veřejné zakázky na poskytovatele právních služeb a stanovil k tomu řádná kritéria výběru a hodnocení.
- Rada ČT požaduje, aby generální ředitel Radu ČT s novým návrhem seznámil před jeho veřejným vyhlášením.
Rada ČT
