PASKOV Ze dna šachty dolu Paskov stoupali včera dva z horníků po žebřících. Amatérští horolezci Milan Pěgřímek a Věslav Chrzaszcz zdolali 1156 metrů a zahájili tak dobývání Mount Everestu z netradiční hloubky.
Cesta po žebřících jim zabrala přesně dvě hodiny a dvacet minut. „A teď bych si dal pivo,“ prohlásil upřímně Milan Pěgřímek, když zdolal poslední z řady žebříků. Oba zaměstnanci OKD za sedm dní vyrazí zdolat nejvyšší horu světa Mount Everest. Kromě české vlajky vezou s sebou právě vlajku Ostravskokarvinských dolů. Pokud se plány obou mužů naplní, poprvé zavlaje na nejvyšším vrcholu světa vlajka této černouhelné společnosti, jejíž aktivity jsou zaměřeny přesně opačným směrem, než kterým se muži vydají.
Výšlap po žebřících šachtou je zcela mimořádný. „Dělám dvaatřicet roků na šachtě a ještě jsem po žebříku nelez,“ konstatoval pětapadesátiletý Pěgřímek. Muži přiznali, že měli před výstupem po žebřících trému. Kdyby selhali, byla by z toho nejspíš ostuda. Na pátém, nejhlubším patře dolu, kde svůj výstup horolezci začínali, visel obrovský transparent s nápisem Fárání na Everest.
Pravým horníkem je z horolezecké dvojice pouze pětapadesátiletý Pěgřímek, který prakticky denně fárá na Dole ČSM na Karvinsku – jeho sedmačtyřicetiletý kolega Chrzaszcz pracuje také „na šachtě“, ale jako technik na povrchu Dolu Karviná.
Muži přiznávají, že nápad překonat desetikilometrový výškový rozdíl, pokud se tedy sečte více než kilometrové šachta a téměř devět kilometrů vysoký Mount Everest, vznikl u piva. A nadřízení jim na jejich nápad kývli. Ostravsko-karvinské doly částečně jejich expedici sponzorují. Podle mluvčího společnosti Vladislava Sobola jde o historicky první případ, kdy horníci sponzorují horolezce.
Ti museli včera na Dole Paskov zdolat přesně 142 osmimetrových žebříků a další stoupání. Žebříky vedou kolmo vzhůru a jsou umístěny mezi dvěma šachtami, kudy sjíždějí a vyjíždějí klece s havíři. Účel žebříků je jediný – kdyby klece z nějakého důvodu přestaly fungovat, havíři musí mít šanci dostat se nahoru. Podle pamětníků museli někteří havíři na Paskově použít žebříky kvůli technickým potížím naposledy před deseti lety. Ale to jsou prý zcela výjimečné situace. Co půl roku pak ještě žebříky používají při kontrolách muži, kteří jsou v dole vyčleněni jen na to, aby se starali přímo o stav šachetních jam.
Jak se oběma mužům po žebřících lezlo, naznačil těsně po výstupu Věslav Chrzaszcz. „Tak tři sta metrů pod ohlubní mně začaly tuhnut klepeta, ale pak jsem to nějak vyšlapal. Další dojmy říct nemůžu. Byly by totiž v havířském slovníku a ten teď pochopitelně používat nemůžu,“ usmíval se Chrzaszcz. Ohlubeň, kterou horolezec zmiňuje, je právě místem, kudy se z těžní jámy vychází.
S horským výstupem se prý nedá výstup šachtou srovnat. „To je rozdíl asi jako mercedes a trabant bez dvou kol,“ poměřoval rozdíl mezi horou a důlní jámou Chrzazcz.
Za týden má horolezecká dvojice odletět z Vídně do Indie, pak je čeká přesun do Tibetu a tam nezbytná aklimatizace. Na Mount Everestu by mohli stanout někdy kolem 20. května. Zatím nemají obavy, že by se vůbec nemuseli na čínské území kvůli politické situaci v Tibetu dostat. „Podle našich zpráv by měly být hranice v Tibetu nejpozději 3. dubna otevřeny,“ uvedl Chrzazcz. V následujícím týdnu však ještě oba muže čekají i pracovní povinnosti. Včera si po výstupu spočítali, že Chrzaszcz musí ještě odpracovat jedinou šichtu, zatímco Pěgřímek hned tři.
Oba muži jsou zkušenými horolezci. Zdolávali spolu velehory v Himálaji, na Aljašce nebo v Americe. Mezi horníky jsou však se svou zálibou spíše raritou. Na Karvinsku jsou podle Pěgřímka prakticky jediní.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
