Pokud se jí to podaří, stane se první galerií nejen v Praze, ale i v celé zemi, kde návštěvníci nebudou muset platit. Začít s tím už v příštím roce, jak NG původně plánovala, ale určitě nestihne.
Přesto NG příští rok návštěvníky překvapí. Po celý únor budou její výstavy volně přístupné. Zatím NG umožňovala volný vstup pouze jednou do měsíce.
Podle ministerstva kultury jde o pilotní projekt, který má předcházet záměru umožnit volný vstup trvale. „Únor jsme vybrali po zralé úvaze. Z hlediska návštěvnosti je to nejslabší měsíc. Chceme si na něm ověřit, zda se očekávání přílivu návštěvníků při bezplatném vstupu skutečně naplní,“ tlumočila názor ministerstva kultury jeho mluvčí Ludmila Kadrnková.
Ministerstvo si podle ní nechá zpracovat dlouhodobější analýzy a vytvoří tým odborníků. Znamená to však navýšit státní rozpočet o pokles tržeb ze vstupného do objektů NG, ale i o zvýšené náklady na ostrahu zpřístupněných objektů.
Národní galerie věří, že trvale uvolnit vstupné se jí v roce 2008 podaří. A připomíná v té souvislosti tradici anglosaských zemí, kde je taková vstřícnost státu vůči veřejnosti běžná už od 19. století. „Bylo by to krásné. Naším ideálem je, aby byla Národní galerie, když už to slovo národní má ve svém názvu, přístupná všem lidem, bez ohledu na majetkové poměry,“ řekl Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění NG.
Vzorem by mohla být londýnská galerie, kde se platit nemusí. Podle Vlnase je však možné, že na některé příležitostné výstavy by se platilo i v budoucnu. Pokud by NG uspořádala unikátní počiny, jako byla nedávná Brožíkova expozice nebo v současnosti vystavení Dürerovy Růžencové slavnosti, pak by bylo vstupné na místě.
„Za výstavy tohoto typu se i ve světě platí,“ dodal Vlnas. Podobně v Anežském klášteře je nyní vystaven nejnovější objev NG - velký deskový středověký obraz Madonna Ochranitelka od neznámého autora. Léta byl považován za bezcennou kopii z 19. století. „I za jeho zhlédnutí by si lidé měli zaplatit,“ míní Vlnas.
Národní galerii zatraktivní i fakt, že získá umělecká díla v hodnotě téměř dva miliony korun. Jsou součástí dědictví po lidech, kteří neměli dědice. Mezi díly jsou obrazy Antonína Slavíčka, Joži Uprky či Františka Kavána.
- 5. října 2006 8:51
