LEUVEN, Belgie Podrobné snímkování jablek a hrušek přineslo patrně odpověď na otázku, proč se hrušky hůře skladují. Jejich buňky umírají na nedostatek kyslíku, tvrdí Pieter Verboven z Katolické univerzity v Leuvenu s kolegy ze synchrotronu ESRF (synchrotron je výkonný zdroj rentgenového záření).
V časopise Plant Physiology ukázali, že jen 5,1 procenta objemu dužiny hrušek je vyplněno vzduchem, zatímco u jablek je to 23 procent. Vědci sice nevědí, jak vzduchové kanálky v ovoci vznikají, (možná vymřením buněk při dozrávání), ale vědí, že vedou kyslík do vnitřku plodu. Bez něj buňky dozrálého ovoce zemřou a to shnije. Méně kanálků znamená, že hrušky jsou k „udušení“ náchylnější.
Z výsledků lze vyvodit praktický závěr: velkosklady hrušek potřebují vyšší hladinu kyslíku.
Ovoce pod synchrotronem
Třírozměrné zobrazení rozložení pletiva a jednotlivých buněk (žlutě) a prázdných prostorů (modře) ve vzorku dužiny jablka (A) a hrušky (B) ukazuje rozdíl v uspořádání i objemu volných prostorů.
Rozdíl ve skruktuře dužin je ještě lépe vidět ve větším měřítku několika set mikrometrů. V plodu hrušně (D) je vidět pravidelná síť kanálků, zatímco struktura jablka (C) je podstatně „chaotičtější“, ale je v ní přibližně pětkrát více volného místa. Díky tomu jsou buňky v jablku lépe zásobeny kyslíkem. Při kolapsu některých kanálků (např. při skladování měkkého ovoce) jsou tak buňky hrušky spíše „odříznuty“ od přístupu vzduchu, ocitnou se na „konci s dechem“ a plod podléhá hnilobným procesům.
