PAŘÍŽ/PRAHA Byl to rozhodující moment ve francouzské historii. Vítězství, které definitivně položilo na lopatky triumfy ověnčeného francouzského hrdinu Napoleona Bonaparte. Francouzi se chtějí ujistit, že se tento neúspěch francouzské armády nebude už nikdy opakovat. Proto se skoro dvě století po bitvě u Waterloo osmatřicet francouzských nejvyšších důstojníků vrátilo na místo, kde jejich předchůdce zakusil hořkost porážky. Celý den zkoumali důstojníci příčiny Napoleonovy prohry v krvavém střetu s generálem Wellingtonem.
Jak napsal britský deník The Daily Telegraph, brigádní generál Vincent Desportes nařídil stratégům z francouzských ozbrojených sil, aby absolvovali tuto výpravu, protože „je lepší učit se z vlastních chyb nežli se učit z vlastního úspěchu“. Za silného deště (stejně jako tomu bylo v den bitvy 18. června 1815) důstojníci pochodovali po poli, kde bylo zraněno nebo padlo 15 tisíc britských, 25 tisíc francouzských a 8 tisíc pruských vojáků. Během průzkumu dějiště bitvy, které se nachází na území dnešní Belgie, se společně snažili přijít na to, proč zrovna v den rozhodující bitvy Napoleona opustila jeho pověstná prozíravost. Bylo jim vysvětleno, že Napoleon především podcenil schopnosti Wellingtona a udělal několik taktických chyb, kterými zmátl vlastní armádu.
„Nejsme tu na výletě,“ upozornil generál Desportes důstojníky. „Není to ani hodina dějepisu. Přijeli jsme, abychom tu v atmosféře, kterou toto místo navozuje, pochopili, proč se tato bitva nezdařila,“ dodal. Organizátor celé akce Peter Herrly, plukovník americké armády ve výslužbě, se domnívá, že znalost historie je velice důležitá pro všechny, kteří se zabývají válečnou strategií. „Pomáhá to k lepšímu rozhodování.“ Soudržnost a dobrá komunikace jsou podle Herrlyho ve válce zásadní věci. To platí dnes, stejně jako v roce 1815. Přestože se zásadním způsobem změnila válečná technologie, lidský faktor zůstává stále stejný.
Napoleon podcenil nepřítele Napoleonova osvědčená strategie vždy byla - vybrat dobré vojáky, seznámit je se svými plány a zbývající nechat na nich. „Ale u Waterloo nebyl Napoleon v dobré formě - byl vyčerpaný a naprosto podlehl napětí válečné vřavy,“ popisoval deníku The Times Herrly. Následkem toho se Napoleonova armáda rozložila a pruské vojsko vedené generálem Blücherem mělo dostatek času přispěchat na pomoc Wellingtonovi. Další kritickou chybou bylo podle Herrlyho podcenění schopností Wellingtona. „Nerad bych tvrdil, že nějak zvlášť obdivuji Wellingtonův způsob vedení boje, ale musím uznat, že v bitvě u Waterloo se projevil jako vynikající generál,“ řekl Herrly.
Ačkoli se členové britských, amerických a německých armád již tradičně účastní podobných „studijních cest“ na místa slavných bitev, pro Francouze jsou podobné akce novinkou.
Obrázek
Bitva u Waterloo ukončila 18. června 1815 éru napoleonských válek
Britsko-nizozemskou armádu zachránil před zdrcující porážkou příchod pruských jednotek pod vedením maršála Blüchera, které Napoleon dva dny předtím zahnal na útěk. Prusové otočili vývoj bitvy a donutili vyčerpané Francouze k ústupu.
Napoleon Bonaparte v důsledku porážky podruhé abdikoval a byl vypovězen na ostrov Svatá Helena, kde 5. května 1821 zemřel
Na místě bývalého bojiště byla navršena 45 metrů vysoká mohyla nazývaná Lví pahorek
Arthur Wellesley, první vévoda z Wellingtonu jeden z největších britských vojevůdců 19. století bojoval proti Napoleonovi již ve Španělsku. U Waterloo měl namále. Prakticky prohraný boj nakonec dovedl do vítězného konce.
Gebhard von Blücher Leberecht pruské příchod včasný bitvu rozhodl armády
