Nepochopená, respektovaná, zatracovaná, nadějná. Taková je reforma předškolního, základního a gymnaziálního školství. Názory na ni se totiž různí podle typu škol, zkušeností a osobností učitelů. Více vhledu do problému tzv. kurikulární reformy přináší první sonda Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP).
Ústav od června do prosince 2008 monitoroval poznatky na sedmnácti vybraných školách. Podmínkou výběru byla dobrá dostupnost, zkušenosti s inovativním učením, příprava školního vzdělávacího programu (ŠVP) či zahájení výuky podle programu. Školy byly vybrány především proto, aby se na nich zjišťovaly problémy související se zaváděním reformy a ty se pak ověřovaly na širším vzorku škol. Z návštěv, řízených rozhovorů, anket a propagačních materiálů vyšly zajímavé závěry.
Školkám vadí vysoký počet dětí ve třídách Z šetření na mateřských školách vyplynulo, že jejich klima je velmi pozitivní. Za problém učitelky a ředitelky označily velké úvazky, vysoké počty dětí ve třídách (28 na jednu učitelku) a finance. Mateřské školy jsou zřizovány obcemi a pouze na nich záleží, jaké dostanou skutečné finanční dotace. Se samotnou reformou mateřské školy potíže nemají. „Vzdělávací obsah a nové metody práce jsou učitelkám jasné a vyhovují jim,“ píší odborníci VÚP ve své zprávě.
Za největší problém považují ředitelky tzv. „přípravu na školu“, tedy plánovaný záměr ministerstva školství poslat povinně děti ještě před nástupem do základní školy do školky. V některých státech Evropské unie je povinné vzdělávání od pěti let již zavedeno.
Základkám chybějí některé učebnice Zatímco v mateřských školách vládne proreformní nálada, na základních školách taková jednota nepanuje. „Nejobtížnější na přípravě ŠVP bylo přesvědčit učitele o smyslu práce a motivovat je,“ konstatují autoři zprávy. Jako problém se jeví propojení činnosti učitelů prvního a druhého stupně. Za pozitivní lze považovat vstřícný přístup a snahu realizovat nové metody vyučování a zpracování projektů, které pomáhají odhalovat souvislosti mezi předměty.
Podporovat rodinné klima na školách, tvorbu nových předmětů a projektů zaměřených na ekologii, historii a jazykovou výuku chce většina škol. Potíže cítí v práci s nadanými žáky. Školám chybějí některé učebnice, což se nahrazuje kopírováním, stahováním materiálů z internetu nebo využíváním pracovních sešitů. Je stále nedostatek počítačů, interaktivních tabulí a dalších pomůcek pro žáky.
Fluktuace učitelů na základních školách činí potíže při zavádění programů do praxe. „Problémy vidí ředitelé v normativním financování, v zásazích obce do hospodaření s krajskými prostředky.“ Speciálky by rády zaváděly nové předměty Za nejobtížnější na základních školách pro žáky se zdravotním postižením považuje management škol úpravu školního vzdělávacího programu do takové podoby, aby byl použitelný pro výuku jejich žáků. Chybí výměna zkušeností s jinými školami stejného typu. „Školy se chtějí zaměřit na rozvoj komunikačních schopností žáků, zohledňování jejich individuálních potřeb, vytváření příjemného a bezpečného prostředí, doplňování výuky novými předměty: informační a komunikační technologie, výchova ke zdraví a výuka angličtiny.“ Gymnázia se na změny teprve připravují Víceletá gymnázia zkušenost s tvorbou školních vzdělávacích programů již mají. Na čtyřletých se dokument teprve tvoří.
„Nejtěžší bylo přesvědčit učitele, rodiče a žáky o nutnosti změny, udržet koncepčnost při tvorbě dokumentu, organizovat čas, pracovat s nepřipravenými lidmi, zkoordinovat obsah předmětů a udržet harmonii ve sboru.“
Ve zprávě je zmíněna potřeba škol vést diskuse mezi učiteli, motivovat je k aktivitě a prosazovat nové pohledy na výuku. Jako problém cítí management škol nechuť některých učitelů přehodnotit pohled na svůj styl výuky, ale i málo hodin pro výuku komunikačních a informačních technologií.
„Z hlediska skladby předmětů a integrace se gymnázia zatím nepouštějí do větších změn.“ Vesměs na všech spolupracujících školách již funguje studentská rada. Spolupráce s rodiči je dobrá nebo se rozvíjí prostřednictvím telefonického a elektronického systému.
I v letošním roce bude VÚP pokračovat ve snaze monitorovat a vyhodnocovat problémy související s reformou. Při svých aktivitách chce spolupracovat s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, s Asociacemi učitelů i s Českou školní inspekcí.
O autorovi| ALENA GÉBLOVÁ, Autorka je vedoucí Informačního střediska VÚP
