V článku pro časopis Ekonom Klaus uvedl, že eurozóna a euro současné problémy sice přežijí, cena ale bude podle něj vysoká – zpomalování ekonomického růstu a zvyšování finančních transferů problémovým zemím.
Důvodem, proč eurozóna jako instituce nezkrachuje, je podle něj to, že do projektu eura už bylo investováno příliš mnoho politického kapitálu. Jednotná měna však podle Klause nepřinesla jejími zastánci očekávaný efekt a její udržování je čím dál nákladnější. „Do existence společné evropské měny jako tmelícího prvku k supranacionalitě směřující Evropské unie bylo nainvestováno tolik politického kapitálu, že v – pro mne představitelné – budoucnosti určitě opuštěna nebude,“ napsal prezident. Myslí si, že cenu za udržení eura zaplatí občané zemí eurozóny, ale zprostředkovaně i další Evropané. „Touto cenou bude – což je na jednoho člověka špatně vyčíslitelná položka – dlouhodobé zpomalování ekonomického růstu, které bude evidentní ekonomickou ztrátou vůči našemu potenciálu i vůči vývoji v dalších zemích světa. Cenou dále bude – snadněji viditelné – narůstání objemu finančních transferů, které budou muset být posílány zemím eurozóny s největšími ekonomickými a finančními problémy,“ uvedl.
Zemím, jež byly ochotny vzdát se své vlastní měny, byl podle něj projekt eura prezentován jako nesporný ekonomický přínos, „tendenční, a proto kvazivědecké, studie“ prý slibovaly urychlení ekonomického růstu, snížení inflace a ochranu před nepříjemnými „vnějšími ekonomickými poruchami“. „Nic takového, jak je naprosto evidentní, nenastalo,“ poznamenal prezident.
„Určitě jsme proto – jako Česká republika – neudělali žádnou chybu, že jsme do eurozóny ještě nevstoupili. V tomto názoru nejsme osamoceni,“ uvedl také Klaus.
