130 let

Konec bytového Klondiku?

Česko

S architektem Michalem Šourkem o tom, že nová bytová výstavba teprve nedávno dosáhla kvality dobrých paneláků

Skutečně kvalitních bytů je na našem trhu nedostatek, říká architekt Michal Šourek ze společnosti MS architekti, která se věnuje jak individuální občanské výstavbě, tak obnově panelových sídlišť. Loni obdržela zvláštní cenu Státního fondu rozvoje bydlení za projekt regenerace komplexu panelových domů na Žižkově.

* Češi dnes hodně kupují byty – dostávají za své peníze kvalitní zboží?

Bytový trh je statisticky velmi omezený vzorek – loni developerská komerční výstavba představovala zhruba osm tisíc bytů. Mluví se o boomu rezidenční výstavby, ale když škrtneme tu individuální, zbude toho takhle málo. A co se kvality týká? Na nedávném setkání Stavebního fóra vůči nové bytové výstavbě zazněly až vášnivé výhrady, ale já bych tak kritický nebyl. Myslím, že to nejhorší už máme za sebou.

* Co to znamená v praktické rovině?

Kvalita nových bytů stoupá. Je už srovnatelná se „socialistickými“ panelovými domy. Toto srovnání asi leckoho popudí, ale paneláky nebyly tak špatné. V zásadě splňovaly všechny tehdy platné normy a při jejich projektování se hodně myslelo na to, kdo a jak je bude stavět. Proto byly doslova blbuvzdorné: to se nakonec projevovalo v celkem – relativně – slušné kvalitě provedení. Na rozdíl od bytové produkce přelomu tisíciletí. Navíc vnitřní dispozice panelových bytů sice dnes už nikoho neosloví, ale odpovídaly jak tehdejšímu životnímu stylu, tak ekonomickému kontextu.

* Obé se ovšem změnilo...

To je pravda, ale tuzemská developerská výstavba bytů ještě nedávno v mnoha případech nedosahovala ani této úrovně. Leckdy to bylo tak, že špatný projekt byl ještě hůře realizován – prostě se zapomnělo na tu blbuvzdornost. Panelovým bytům se často vytýkaly malé předsíně a nedostatečné úložné prostory – znám nové projekty, kde úložné prostory nebyly žádné, a naopak předsíň byla nesmyslně největší místností z bytu. A můžeme jít ještě dále. Hodně se i před rokem 1989 kritizovala nedostatečná infrastruktura sídlišť. Není to tak dlouho, takové tři roky, co se jeden developer vychloubal, že dokázal postavit a samozřejmě i prodat komplex o tisícovce bytů bez jediného metru nebytové plochy. Co se nelepší, je chování prodejců. Smlouvy jsou evidentně nevýhodné pro kupující.

* Skoro se zdá, že nejlepší je koupit starý panelový byt...

Pokud panelový dům projde kompletní regenerací, může poskytovat stejně příjemné bydlení jako nový byt. Hodně ale záleží na použitých konstrukčních systémech. Myslím, že z prvního i druhého hlediska je příkladem toho lepšího třeba pražské sídliště Spořilov.

* Podle vás se tedy nevyplatí kupovat nové byty?

To si nemyslím. Existují bytové domy velmi kvalitní, třeba komplex Na Krutci. Největší riziko pro kupce a následně uživatele představují počiny ad hoc developerů. To jsou obvykle zlatokopové, kteří chtějí využít příznivé situace na trhu. Tito developeři, jejichž firmy přestávají existovat v okamžiku dokončení stavby, se ke svým zákazníkům chovají neurvale a realitní kanceláře, kterým prodej svěřují, se chovají stejně. Proto je určitě dobré orientovat se na zavedené developerské „značky“. Přístup takových společností ke klientům je vyváženější, férovější. Docela spolehlivým signálem takového postoje k zákazníkovi jsou vlastní obchodní útvary těchto společností – klientská centra. Myslím, že i v oblasti prodeje dochází ke zlepšení a ten neseriózní developerský Klondike už končí. Pomalu, ale přece …

* Co byste ještě poradil těm, kdo si chtějí koupit nový byt?

Ještě stále bohužel není z čeho vybírat. Pokud chce někdo bydlet skutečně na úrovni, musí se postarat sám – mluvím o individuální výstavbě rodinných domů.

* Popravdě řečeno, ani v tomto segmentu trhu nabídka na první pohled nevypadá nijak oslnivě...

Vy mluvíte o katalogovém prodeji skutečně nijak zvláště kvalitních domů, já o individuálních projektech.

* Projekt rodinného domu ovšem stojí 100–150 tisíc korun. To není málo. Vyplatí se to?

Ta částka, kterou jste uvedl, to je charita nebo dumping. Aby architekt neprodělal, a přitom odvedl kvalitní práci, která zahrnuje jak samotný návrh, tak realizační projekt a v neposlední řadě i autorský dozor na stavbě, musí se zvýšit na minimálně 350 tisíc korun. Jistě, vzhledem k celkové hodnotě domu je to relativně vysoká částka. Proto se dnes skutečně na trhu objevují i ty ceny, o kterých jste mluvil. V lepším případě si za ni ovšem klient kupuje nekompletní servis, jehož „mezery“ musí dohánět vlastními silami nebo nákupem dalších služeb. Ztrácí tak čas i peníze, takže konečná úspora je velmi diskutabilní. V horším případě si klient kupuje zmetkový projekt. A špatný dům se na kvalitní přestavuje velmi obtížně a draze.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás