Podle zprávy, kterou v září předkládalo ministerstvo zemědělství vládě a kterou mají LN kdispozici, lze odhadovat, že letos by mohlo být napadeno až šest milionů metrů krychlových smrkového dříví. Tedy zhruba polovina ročního objemu jehličnatých těžeb v celé republice. Přímé ztráty z prodeje dřeva dosáhnou podle dokumentu nejméně tří miliard korun.
„Normální to v žádném případě není, odhady hovoří až o pěti milionech metrů krychlových napadené hmoty. To je rozsah, jaký nebyl doposud na území Česka nikdy zaznamenán, alespoň tedy nev době, za niž jsou k dispozici podrobnější údaje. A to lze hovořit o sto, možná o stopadesáti letech,“ řekl LN Jan Liška z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). Dodal, že celkový rozsah letošní kůrovcové kalamity bude znám až začátkem příštího roku.
Kůrovec je přemnožený zejména na severní Moravě a Slezsku, ve Zlínském kraji, Vysočině a Jihočeském kraji. Ani smrky ve zbytku republiky na tom ale nejsou nejlépe. „Na části území došlo také ke zhoršení situace v kraji Středočeském a Pardubickém. Ve zbylých krajích je celkový stav nesrovnatelně lepší, nicméně ani zde není vše pod kontrolou ahrozbu vzniku kalamity není možné vyloučit,“ píše se v materiálu.
Příčin je podle odborníků víc. Jsou to třeba klimatické změny, se kterými souvisí dlouhodobé sucho a rostoucí teploty. Spolu s tím hraje roli také způsob hospodaření, kdy se ve velkém vysázel smrk i na místa, kde pro něj není přirozené prostředí. „Stav českých lesů je jeden z nejhorších ve střední Evropě. Máme převahu smrku, který je vysoce citlivý na negativní vlivy, není stabilní, protože nemá hluboké kořeny. Proto jsou vlny kalamit, větrné polomy nebo kůrovec. Průmysl si sám žádal smrk, protože se dobře zpracovává, nikdo nechce zpracovávat břízu,“ vysvětluje Petr Fabiánek z VÚLHM.
Spolu s kůrovcem začala úřadovat i václavka, houba, která parazituje na stromech a dále je oslabuje. Navíc ne všude se podle odborníků zasahuje proti kůrovci účinně a včas, a problém se tak šíří.
