Životospráva je klíčová. Co dělat, abychom se vyhnuli mozkové mrtvici |
A to i u mladých, kteří nepatří do rizikové skupiny s vysokým krevním tlakem a zvýšenou hladinou cholesterolu. „Covid jednoznačně způsobuje mozkové příhody, o tom není pochyb,“ potvrdil serveru Lidovky.cz primář neurologické kliniky motolské nemocnice Aleš Tomek.
Dle něj rostou počty čtyřicátníků či padesátníků, kteří by mrtvici nedostali, nemít covid. „Je jasným vyvolávajícím faktorem,“ dodal.
Větší pravděpodobnost mozkové příhody mají lidé s těžším průběhem covidu, podle Tomka ji vyvolá u dvou pacientů ze sta. Ale existují i případy, kdy vznikla jakoby nic nebo z velmi lehkého průběhu.
Česko už má dokonce i první případ náctiletého pacienta. „Měli jsme v nemocnici sedmnáctiletého, předtím zcela zdravého studenta, který z lehkého covidu dostal syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi a kvůli němu měl postižené srdce. V něm se mu vytvořily krevní sraženiny, ucpaly hlavní mozkovou tepnu a tepny do nohou, rukou a ledvin,“ uvedl Tomek.
Kdyby nebyl hoch v Motole a neprodělal pět lékařských zákroků, nepřežil by, míní neurolog.
Podle experta na mozkové příhody, neurologa brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny Roberta Mikulíka, až polovina pacientů, kteří mají mrtvici následkem covidu, neměla na začátku žádné příznaky koronavirové infekce.
„Mozková příhoda může být vůbec prvním příznakem, do té doby o nákaze covidem nemusí ani vědět,“ řekl pro Lidovky.cz.
Covidová infekce je provázena systémovým zánětem, který se nevyhýbá ani mozku. V závažnějších případech může vést až k cévní mozkové příhodě a krvácení do mozku.
„Manžel ležel s covidem doma, měl slabší průběh. Po pár dnech si najednou začal stěžovat na brnění ruky a urputnou bolest hlavy. Vzal si brufen, ale vůbec to nezabralo. Raději jsme zavolali záchranku, prý za minutu dvanáct. Měl slabou mrtvici, ze které se snad dostane bez vážných následků,“ řekla pro Lidovky.cz pětačtyřicetiletá Petra z Prahy. Jejího o tři roky staršího muže by přitom nikdo na podobnou diagnózu netipoval: sportovec, štíhlý, nekuřák.
Podle lékařů obdobné scénáře nejsou výjimkou. Lehkou formu covidu prodělal i bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt (43), kterého nedávno rovněž postihla mrtvice. Ta ho uvrhla na dva týdny do umělého spánku.
Kardiaci ve střehu
Podle primáře motolské neurologie Aleše Tomka může k mrtvici dojít v průběhu covidu, ale i krátce po něm. „Řešili jsme to u pacienta na ventilátoru, co jej bylo nutné zaintubovat. Pár dní nato měl těžkou mrtvici. Hodně z těch, co zemřou, to takto mají. Z těžkého průběhu jsou to dva ze sta. Minimálně. A dvacet jich má plicní embolii,“ upozornil Tomek.
Obzvláště opatrní by měli být pacienti s onemocněním srdce a cév, kteří jsou vážnou rizikovou skupinou. Hrozí jim totiž komplikovanější průběh než u zdravé populace. I po prodělaném covidu by měli více dbát na prevenci.
U mrtvice rozhoduje čas. Příliš se o ní nemluví, ale každý den na ni jen v Česku umírají desítky lidí |
Nejenže koronavirus zatíží celý organismus jedince, tedy i jeho srdce, ale je na něm zákeřné to, že poškozuje tkáně také napřímo. Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu.
Covid pozitivní pacienti, kteří kvůli svým jiným chorobám berou léky na ředění krve, jsou podle Tomka ve výhodě a mrtvice jim zas až tak nehrozí. Naopak ti, kteří mozkovou příhodu v minulosti prodělali, by se měli covidu pokud možno vyvarovat. Hrozí jim údajně o sedmdesát procent vyšší pravděpodobnost smrti než předtím zdravým jedincům.
Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě. V Česku ji každý rok prodělá na 40 tisíc lidí, z toho více než čtvrtina podlehne. Často právě kvůli krevním sraženinám, které v srdci vznikají v důsledku arytmie a následně putují krevním řečištěm do mozku.
Mezi první příznaky patří ochablost obličejových svalů, dost často bývá viditelná například na spadlém koutku na jedné straně úst. Včasné rozpoznání rizika mrtvice a zavolání pomoci hraje naprosto zásadní roli.
Podceňovat by se to nemělo ani v době covidové, soudí brněnský neurolog Robert Mikulík. Důvody pro přivolání pomoci jsou jasné: „Platí to, co platilo vždy – náhlá změna zdravotního stavu,
kdy člověk přestane hýbat rukou, mluvit, vidět na polovinu zorného pole, přestane cítit část těla,“ řekl pro Lidovky.cz. Neurologické příznaky podle něho většinou nebolí. „Iktová centra (centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče) neustále fungují, pacienti by měli zavolat záchranku a rychle jet do nemocnice,“ vzkázal.
Přesto jarní fáze pandemie prokázala, že do nemocnic přicházelo přibližně o 15 procent méně pacientů s příznaky mozkových příhod. Důvod? Kvůli koronavirové infekci se zkrátka báli chodit ke specialistům, méně si volali o pomoc. Podle Mikulíka se samozřejmě jednalo o lehčí formy mrtvice. I v takových případech ale může být zanedbání fatální.
S podobnými zjištěními jako neurologové se nyní potýkají i kardiologové. I oni hlásí pokles infarktů. Jenže radost není namístě – lidé je rovněž prodělávají doma, bez správného ošetření. „Nedostávají léčbu, která má zabránit opakování infarktu či mrtvice. Na to se podávají léky, ale pokud pacient neskončí v péči lékaře, tak je nikdy nedostane. Tím pádem je riziko trojnásobně vyšší,“ řekl serveru Lidovky.cz Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. Zdůraznil, že když má někdo příznak mozkové příhody či infarktu, je potřeba zavolat záchranku. Nikoli praktického lékaře, jak si někteří mylně myslí.
Následné kontroly? V mlze
S otazníky zatím zůstává, jak budou v budoucnu probíhat neurologické kontroly postcovidových pacientů. „Zatím nikdo neměl čas to řešit, ale z mého pohledu ti, co mají stále porušenou krevní srážlivost a posílají se z nemocnice domů, by měli mít vidinu nějaké preventivní léčby,“ zdůraznil Tomek.
Během covidu se podle něho podávají léky na ředění krve, po propuštění by se v tom mělo ještě nějakou dobu pokračovat. To se zatím moc neřeší. „My to děláme, ale není to norma. Mám trochu strach, že se to v České republice moc neděje. Není čas, všichni jsou rádi, že přežili tuto fázi,“ dodává Tomek.
