„Možná budu jen tak jezdit po New Yorku a brát do auta i obyčejný lidi,“ říká a pomalu tak odhaluje současnou napjatou atmosféru New Yorku, který zasáhla nedávná finanční krize na Wall Street. Danks by ještě před pár týdny o „černém taxikaření“ vůbec neuvažoval. Jeho zámožní klienti, většinou se jedná o bankéře, právníky či burzovní makléře zaměstnané právě na Wall Street, mu totiž vydělávali na slušné živobytí. Těmto lidem byl k dispozici na základě smlouvy mezi finančními institucemi, jakou třeba byly společnosti Lehman Brothers či Merrill Lynch, a takzvanými základnami (jakési zastupitelské firmy, které se starají o tyto kontrakty).
Součástí smlouvy bylo a je, že klienty bude dotyčný řidič vozit nejen na pracovní schůzky, ale třeba také na obědy či nákupy. Tento servis byl jednou z výhod, kterou finanční domy svým zaměstnancům poskytovaly. Situace se změnila. Podobné vymoženosti jsou při současné ekonomické krizi omezovány. Mnohé společnosti na Wall Street navíc začaly propouštět. Výše uvedenou firmu Lehman Brothers, která svým zaměstnancům dopřávala tisíce jízd týdne, muselo opustit na 1500 lidí, dalších 10 000 zřejmě čeká podobný osud.
Pokračování na straně 14
Musíme se uskromnit
REPORTÁŽ Američané stále ve větším počtu přicházejí o práci a dramaticky se zadlužují
Dokončení ze strany 13
Se ztrátou pracovních míst (podle údajů Labour Department přišlo v New Yorku jen ve finanční sféře za rok o práci 5300 lidí, kvůli čemuž stoupla nezaměstnanost na téměř 6 procent), klesajícími platy a úzkostnými vyhlídkami do budoucnosti tak mnozí Američané změnili svůj životní styl. John Danks by o tom mohl vyprávět. Tržby drobných podnikatelů jsou poloviční „Týdně jsem udělal tak třicet triplů,“ říká o cestách se svými klienty. Dnes je prý na polovině.
Podobná slova lze zaslechnout i od jiných podnikatelů, jakými jsou například majitelé restaurací, barů, kadeřnických nebo kosmetických salonů. Výplaty na Wall Street totiž ročně v průměru tvoří až čtvrtinu celkového objemu mezd v New Yorku. Statisíce lidí, kteří tu pracují, potom utrácejí v okolí, podporují tak malé podniky. Fungující Wall Street je prostě pro New York nezbytná.
Za krizí vidí mnozí Newyorčané nenasytnost bankéřů a makléřů. „Je neuvěřitelné, že si tihle lidé dávali tučné prémie, i když museli vědět, že jsou jejich investice hazardem,“ komentuje počínání některých bank Filipe Peréz, který na ulici Orchad v dolní části Manhattanu vlastní kavárnu. Rozohní se ve chvíli, kdy přijde na přetřes 700miliardová vládní injekce, kterou v těchto dnech schválil Kongres a vzápětí podepsal prezident Bush. Ten návrh podporoval od samého začátku s tím, že tento plán odvrátí Ameriku od katastrofy. Tyto peníze mají mimo jiné pomoci právě zdiskreditovaným finančním institucím. „Obyčejní lidé, jako já, nyní musí boháče z tohohle průšvihu vytáhnout. Tohle není Amerika, kterou jsem znal. Tohle není ta země, kde má každý šanci na úspěch, kde ale také každý za své vlastní nezdary sám platí. Tak je to jenom fér,“ dodává tento muž s hispánskými kořeny.
Nad sumou 700 miliard dolarů jen kroutí hlavou. „Tyhle peníze by vytáhly z chudoby celou Afriku,“ dodává. Stejně jako většina obyvatel New Yorku dává vinu za nynější situaci republikánům, což v New Yorku, považovaném za baštu demokratů je celkem běžný názor.
Lidé zde odmítají vžitou představu, že se finančníkům na Wall Street lépe spí, pokud nad financemi bdí právě republikáni. Ti totiž na rozdíl od demokratů nemají mít sklon k rozhazování.
Až se projeví špatné úvěry, bude ještě hůř Bush má nyní podporu jen zhruba 20 procent Američanů, což ho historicky řadí na poslední místo v porovnání se všemi dosavadními prezidenty. Vlna špatných zpráv přitom nekončí.
Podle statistiky zveřejněné o tomto víkendu přišlo v září o práci 159 tisíc Američanů (letos dosud nejvíc), za devět měsíců letošního roku již 760 tisíc lidí. „Tato statistika nepřináší nic dobrého. Lidé přicházejí o práci ve všech sektorech naší ekonomiky. Bude to ještě horší, protože se teprve projeví krize na našem kreditním trhu,“ varoval v listu The New York Times ekonom Michael T. Darda. Dodal přitom, že do statistiky se stále ještě nestačily promítnout nedávné události, například vládní převzetí banky Wachovia.
Ekonom tak ventiloval obavy mnohých Američanů, kteří již nyní nedokážou splácet hypotéky, zdravotní pojištění, o školném nemluvě. Za mnohé hovoří již fakt, že pokles pracovních míst postihl i New York, jenž má pověst nejbohatšího města na světě. Měřítkem krize se stal nečekaný pád výše uvedené firmy Merrill Lynch, která na Wall Street působila od 20. let minulého století a která měla pověst nezničitelné. Newyorčané přesto doufají, že město, potažmo že celá Amerika krizi překoná. Řidič Danks například vzpomíná na týdny a měsíce po 11. září. „Ani to nás nedostalo na kolena, tak se snad dokážeme dostat i z těchto problémů. Budeme se muset všichni na čas uskromnit,“ uvažuje. Jeho klient právě opouští budovu banky, jeho kroky jsou rychlé, tvář napjatá. Danks rázem zapomene na mou přítomnost, nasadí profesionální úsměv a svému evidentně vystresovanému klientovi otevře zadní dveře. Vyrážejí na poslední schůzku. Danks potom možná bude opravdu „taxikařit“. Luxus v mercedesu pro obyčejné lidi V newyorských ulicích se poslední dobou počet těchto černých luxusních vozů viditelně rozrostl, na mnoha místech suplují tradiční žluté taxíky.
Zaměřují se především na lidi, kteří například uprostřed noci marně čekají na autobus nebo kvůli nefungujícímu metru musí pěšky.
Ve vozech, v nichž kdysi seděli zámožní bankéři, si tak nyní komfortu krátce dopřávají i obyčejní lidé.
***
Obyčejní lidé nyní musí boháče vytahovat z průšvihu. Tohle není Amerika, kterou jsem znal. Tohle není ta země, kde má každý šanci na úspěch, kde ale také každý za své nezdary sám platí.
O autorovi| Eduard Freisler, dopisovatel LN v USA
