130 let

Návrat k návrhářkám

Česko

Kolikrát se vám to už stalo? V obchodě si něco vyzkoušíte, vypadá to skvěle, a tak přimhouříte oko nad špatně ušitými zády či nohavicí. Jenže vady jsou čím dál patrnější a nakonec věc navždy uložíte na dno skříně. Cesta z bludného kruhu vede přes návrhářku.

Tentokrát už je to konečně ono, říkám si, když se natáčím v hezkém černém sáčku před zrcadlem v kabince značkového obchodu. Ale co je tohle? Vypadá to jako hrb... Ale zase ta rozkošná výšivka na kapsičce, přemlouvám sama sebe a ohýbám záda, aby se látka srovnala. Beru, vždyť je ve slevě! A tak je to skoro pokaždé, i když si vždycky slibuji, že dokud vše nebude tip ťop, prostě nekoupím. Nekonečné hledání vysněného kousku oblečení nás nutí ke kompromisům a koupi věcí, jež jsme si v duchu ani nepředstavovali, natož abychom je chtěli. Najít vysněný ideál je náhoda blížící se výhře v loterii. Je tu však ještě jiné řešení: návrhář nebo návrhářka.

Ačkoli znáte jejich jména spíš podle kreací na modelkách z přehlídkových mol a fotografií v časopisech, všechny návrhářky a návrháři mají svou zakázkovou klientelu, k níž rozhodně nepatří jen modelky a celebrity.

Tak to jsem přesně já!

Hledání té pravé návrhářky (pro zjednodušení používejme jen ženský rod) může být objevná a dobrodružná cesta do nitra sebe sama. Existují návrhářky s radikálním pojetím módy, které zajímá silná myšlenka vyjádřená co nejčistšími prostředky - například Denisa Nová. Jiné ve své tvorbě uplatňují etický přístup a takřka ekologické nároky - jako Hana Havelková, jejíž nadčasové modely nevycházejí z módy, protože jí vadí zběsilé plýtvání, jež s sebou nese kolotoč módní komerce. „Ženy často nakupují i to, co nepotřebují a co jim nesedí fyzicky ani psychicky. A pak se to všechno nakonec vyhodí,“ stěžuje si návrhářka. Právě proto vytváří módu umožňující velkou variabilitu.

A tak by to mělo být vždy. Žena by neměla být jen vizitkou návrhářky. Většina návrhářek naopak vítá, pokud se klientka naučí jejich módu nosit s jinými kousky, ať už se staršími věcmi ze svého šatníku či s novými z konfekce.

Liběna Rochová, oděvní výtvarnice, která pro módu snad i kreativně dýchá, říká, že každá žena by od určitého věku a postavení měla nosit oblečení na míru. Prý to dotváří její osobnost. „Zajímají mě jednotliví lidé, nejsem masový typ, a tak mě baví oblékat solitéry. Největší vyznamenání pro mě je, když se zákaznice cítí dobře a řekne: Tak to jsem přesně já,“ vysvětluje.

Podobně zní i první dvě přikázání z desatera módního slovníku Beaty Rajské: „Líbit se a dobře se cítit. Je důležité vědět a respektovat, že žena chce být především přitažlivá. Kdyby nebylo erotického jiskření mezi mužem a ženou, tak by nás móda zdaleka tolik nebavila,“ prozrazuje návrhářka, jejíž módu nejvýstižněji charakterizuje právě zdůraznění ženskosti. „V Beatě jsem se konečně našla, protože vás oblékne do práce, pro volný čas i na večer. Není to móda pro vyhublé modelky, ale pro normální ženskou, pochvaluje si její klientka Kamila Mortimer.

Ideální je, když mají klient či klientka a návrhářka podobné výtvarné či stylové cítění. Obě osobnosti si pak jsou mnohdy blízké nejen v názorech na módu, ale nezřídka se mezi nimi vytvoří i přátelské pouto. „Naše patnáctiletá spolupráce vypadá tak, že Hanka Havelková přijde k nám domů, uvaříme si kafe, podíváme se do mého šatníku a vyzkoušíme nějaké starší šaty, které jsou znovu v módě. Když je občas doplním něčím novým, jsou stále super. Vyhovuje mi totiž Hančino čisté vyjádření a nadčasovost,“ libuje si klientka, psycholožka Naďa Grosamová.

Zákaznici Denisy Nové se zase líbí purismus: „Jako cvičitelka jógy jsem vždycky inklinovala k zenovým filozofiím, proto jsou mi blízká minimalistická řešení, která zbytečně nevyplňují prostor a nechávají vyznít prázdno. Ale i u těch nejjednodušších modelů vždycky bývá nějaké překvapení, říkám tomu zápletka nakonec, která nemusí být vidět na první pohled,“ vysvětluje překladatelka Denisa Petriláková.

Šaty od šesti tisíc Cenu u návrhářské módy výrazně ovlivňuje náročnost střihu a cena materiálu. V průměru se ceny za kompletní model i s materiálem pohybují od tří tisíc za halenku, čtyř tisíc za kalhoty nebo sukni, od šesti tisíc za jednoduché základní šaty. Sako vyjde zhruba na devět až patnáct tisíc a složitě zpracované společenské šaty mohou stát třicet tisíc, ale horní hranice může být až několikanásobně vyšší.

Návrhářky vám většinou poskytnou nezávaznou konzultaci ohledně typu modelu, materiálu či barvy, připraví odhad ceny a pak už záleží jen na vás, zda zakázku zrealizujete. Pokud ano, po vytvoření návrhu a jeho schválení následuje práce na střihu, který přesně odpovídá mírám zákaznice, a shánění materiálu. Zkoušky jsou obvykle tři a úspěch stojí především na důkladném dialogu s návrhářem, který ocení vaše nápady.

A pokud si hned netroufáte na velký model, zkuste vyzkoušet výhody návrhářské originality třeba malým kouskem „z ramínka“, tedy z limitované kolekce pret á porter, které většina návrhářů nabízí v rámci sezonních kolekcí ve svých buticích či ateliérech. Nenásilně se tak přiblížíte světu módy, který není žádným nedostupným Olympem pro vyvolené. Naopak, pokud budete svůj šatník budovat pod cílenou kontrolou profesionálky, vytvoříte si kvalitní a variabilní šatník, který přestojí lecjaké trendové šílení, a tak ve výsledku ušetříte za zbytečné nákupy.

Nekonečné hledání dokonalého kousku oblečení nás nutí ke koupi věcí, jež jsme si ani nepředstavovali, natož abychom je chtěli.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás