130 let

„Nenecháme Chile padnout“

Česko

Odtajněné záznamy z amerických archivů ukazují, že USA nestály při Pinochetově převratu stranou

WASHINGTON/PRAHA Hned v roce 1969, když se Henry Kissinger stal poradcem amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti, začal si nahrávat veškeré telefonické hovory. Tyto zvukové záznamy byly sice později zničeny, něco ale přesto zůstalo – jejich písemné přepisy. Část z nich Kissinger použil pro své rozsáhlé memoáry, některé ale zůstaly utajeny.

Nyní se ale nevládnímu Národnímu bezpečnostnímu archivu podařilo docílit odtajnění pasáží, které se týkají americké role v převratu v Chile. Při něm byl před čtvrtstoletím – 11. září 1973 – odstraněn od moci levicový, či spíše socialistický vůdce Salvador Allende.

Z odtajněných záznamů vyplývá, že Washington se snažil překazit už jeho samotný nástup k moci po vyhraných volbách v roce 1970. Není sice řečeno, jak přesně, každopádně se tak dělo nenápadně, a především neúspěšně. „Zvorali to,“ uvedl tehdejší prezident Richard Nixon na adresu šéfa tajné služby CIA Richarda Helmse a amerického velvyslance v Chile Edwarda Korryho.

Nixon také odmítal návrhy amerického ministerstva zahraničí, aby se vůči Allendemu zvolila vyčkávací taktika či se s ním navazovala spolupráce. „Nedovolte jim to,“ apeloval na Kissingera a žádal, aby měl přehled o veškeré komunikaci s Chile. I sám Kissinger v jednom z telefonátů s Helmsem prohlašuje: „Nenecháme Chile padnout.“ A šéf CIA mu na to odpovídá: „Jsem s vámi.“ Důkaz o americké účasti na převratu? Ano i ne Podle interpretace Národního bezpečnostního archivu mají odtajněné záznamy prokazovat, že převrat v Chile byl plánován „na nejvyšších místech v americké administrativě“. To ovšem zveřejněné materiály jednoznačně neprokazují. Vyplývá z nich nicméně, že Washington měl na odstranění Allendeho eminentní zájem – obával se šíření komunismu po Latinské Americe a vzniku „další Kuby“. A záznamy také ukazují, že USA nepřihlížely k událostem v Chile se založenýma rukama.

Už od Allendeho nástupu k moci se ovšem Washington snažil, aby jeho angažmá nebylo příliš viditelné. „Prezident (Nixon) je toho názoru, že je třeba učinit maximum, aby se Allendemu zabránilo převzít moc, ovšem prostřednictvím chilských zdrojů,“ říká například Kissinger v hovoru vedeném v září 1970 tehdejšímu americkému ministrovi zahraničí Williamu Rogersovi (v čele diplomacie jej o tři roky později vystřídal právě Kissinger). Rogers pak zase prohlašuje: „Musíme postupovat diskrétně, aby se to neobrátilo proti nám.“ V červenci 1973, více než dva měsíce před svržením Allendeho, pak Kissinger v hovoru s Nixonem prohlašuje, že chilský vůdce „má obrovské problémy“. A když je při puči vedeným generálem Augustem Pinochetem nakonec Allende svržen, tak Kissinger konstatuje, že „ta záležitost v Chile se už urovnává“. Nixon k tomu podotkne, že americká účast – doslova „ruka“ – tam nebyla vidět. A Kissinger dodá, že Američané pučistům pomohli „vytvořením co nejlepších podmínek“.

***

Jak se ve Washingtonu řešila chilská otázka Následující přepisy dokumentují telefonické debaty mezi americkým prezidentem Richardem Nixonem a jeho poradcem pro otázky národní bezpečnosti (a později ministrem zahraničí) Henrym Kissingerem.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás