Už za dva týdny budou žáci základních škol odevzdávat přihlášky na střední školy. Pro první kolo si vyberou jen jednu školu. Zatím se totiž nepodařilo schválit novelu školského zákona, která by toto omezení zvrátila.
Nervozita je však téměř zbytečná. Zaprvé proto, že v případě neúspěchu nastupují další kola, zadruhé pak proto, že vzdělávací nabídka se začíná čím dál víc podobat nabídce zboží. Většinou převyšuje poptávku. Po roce 1990 začaly totiž vznikat soukromé školy, zřizovaly programy, o které byl zájem, a pomohly tak vytvořit konkurenční prostředí, s nímž se musejí vyrovnávat i školy veřejné.
Prudce se zvýšil podíl mladých lidí přijímaných na obory s maturitou. Zatímco ve školním roce 2001/02 studovalo v oborech ukončených maturitní zkouškou 67,4 procenta žáků středních škol, v roce 2006/07 už to bylo 71,5 procenta. Počet škol s přijímacími zkouškami klesá Přirozeně, že něco takového se muselo odrazit i v požadavcích. Počet středních škol, které pořádají přijímací zkoušky, tedy testování, klesá. To potvrzuje i Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, která léta nabízí žákům přijímací zkoušky nanečisto a školám hotové testy. Scio kvůli poklesu zájmu dokonce začíná uvažovat o změně strategie. Namísto přijímačkových testů z českého jazyka, matematiky či studijních předpokladů pro žáky devátých tříd se chce v budoucnu soustředit na testování cizích jazyků.
„Ověřování efektivity výuky cizích jazyků bude zajímavé docela určitě pořád. Pro školy, ale i pro rodiče,“ předpokládá dost logicky Šteffl.
Větší konkurence čeká na uchazeče jen na některých gymnáziích. Především na víceletých, u nichž je nabídka tlumena, aby se odchodem do primy nerozpadaly šesté třídy základních škol.
Jestliže se dítě nedostane v jedenácti či dvanácti letech do primy, není to žádná tragédie, protože se pravděpodobně dostane za čtyři roky do prvního ročníku gymnázia čtyřletého.
Přetlak uchazečů nemusí souviset s kvalitou školy U patnáctiletých platí, že přetlak uchazečů nastane nejspíš jen na některých gymnáziích. Přitom nemusí jít nutně o gymnázia nejlepší. Často jej pocítí naopak gymnázia, která byla v minulých letech volnější než jiná. Právě tím totiž lákají. Faktem je, že přijímací řízení na gymnázia skrývá určité nebezpečí nespravedlnosti. Může se totiž stát, že se uchazeč s velmi dobrými výsledky, řekněme jedničkář, nedostane na zvolenou školu jen z toho důvodu, že tam byl příliš velký přetlak poptávky. Přitom na jiném gymnáziu, třeba nedaleko, vezmou trojkaře jenom proto, že uchazečů bylo méně. Ten jedničkář se pak v dalších kolech sice asi na některé gymnázium dostane, ale celou rodinu to bude stát další nervy.
To je důvod, proč bývají uchazeči opatrní a často jdou spíše za větší jistotou než za vyšší kvalitou či prestiží školy.
A je to taky důvod, proč se skupina poslanců ve sněmovně pokouší prosadit novelu školského zákona tak, aby se i v prvním kole mohlo podávat více přihlášek.
O autorovi| Radka Kvačková, redaktorka LN
