130 let

Nevšední reklama, ale na všední produkt

Česko

REKLAMNÍ GLOSÁŘ Začátkem letošního roku vzbudil velký mezinárodní ohlas konkurs na „nejžádanější práci světa“ neboli na správce australského korálového ostrova ve Velkém bariérovém útesu na severovýchodě australského pobřeží. Náplní jeho činnosti by totiž během trvání půlroční smlouvy mělo být jen jednou týdně psát na blog a točit reklamní spoty, a jinak rybařit, chodit po ostrově, šnorchlovat, potápět se ke korálům, plachtit a vůbec si užívat života na ostrově, to všechno za královský plat.

V květnu vyhrál tento konkurs britský dobrodruh Ben Southall, a pokud nedojde k nějaké nepředpokládané změně, ujme se své vysněné práce od 1. července letošního roku.

Druhým vítězem soutěže se však současně stal také její vyhlašovatel, australské centrum pro cestovní ruch Tourism Queensland, kterému se podařilo jedním chytrým marketingovým nápadem vzbudit obrovskou světovou pozornost milionů lidí.

Trend vytváření vlastních událostí coby marketingového nástroje zkrátka sílí, a to přes všechna rizika, která s sebou nese. Bohužel ale spolu s ním ne dost posiluje povědomí o tom, pro které značky a produkty se hodí. Konkrétně v české kotlině pak dochází k neveselému jevu, že jedinými zadavateli, sázejícími opakovaně na to, že k nim pozornost přitáhne uměle vytvořená kauza, jsou politici a média. Tedy přesně ty instituce, kterým podobná činnost nepřísluší, protože jejich práce by měla určitým způsobem realitu reflektovat, nikoli ji vytvářet.

Pokud se do toho přesto pustí, přiznávají současně, v čem je jejich největší slabina. Neboť na vytváření vlastních událostí často spoléhají ty značky, jejichž základním znakem je to, že jsou v podstatě běžné, zaměnitelné a ne právě mimořádné. Nemají za sebou ani zajímavý příběh vzniku, ani žádnou unikátní přednost, ani výrazný názor. Je dobré na to pamatovat.

O autorovi| Jaroslav Krupka, editor LN

Autor: