ČESKÉ BUDĚJOVICE Už komunistická vláda chtěla postupně přestat s těžbou uhlí. Zbývající uhelné zásoby měly zůstat v zemi jako rezerva. S tímto tvrzením přichází někdejší generální ředitel Českých energetických závodů z let 1976 až 1990 Miroslav Kubin. Podle něj vláda už na konci osmdesátých let rozhodla, že poslední dokončený blok tepelné elektrárny Prunéřov 2 bude také posledním využívaným uhelným zdrojem elektřiny v zemi. I po roce 1989 však těžba uhlí pokračovala. „Už tenkrát jsme si dobře uvědomovali, že těžba musí být postupně utlumena tak, aby v zemi zůstala důležitá uhelná rezerva pro teplárenství, chemický průmysl a další využití,“ řekl Kubin. Ve strategických plánech státu totiž podle něj musí mít vždy dodávkové teplo přednost, protože ho na rozdíl od elektřiny či plynu nelze dovézt. Navíc jsou teplárny spalující uhlí v případě výpadku určeny jako zdroje, které mohou alespoň krátkodobě zajišťovat nejnutnější dodávky elektřiny pro své okolí, a tak zabránit absolutnímu zhroucení sítě.
Po roce 1989 však těžba uhlí pokračovala prakticky ve stejné intenzitě jako předtím. Když společnost ČEZ odstavila po dokončení jaderné elektrárny Temelín 2000 megawattů výkonu právě v uhelných elektrárnách, prakticky celý tento odstavený výkon rychle nahradili další nezávislí výrobci. „V tržním prostředí takovou výrobu vláda prakticky nemohla zakázat,“ tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
