OSTRAVA Ostravská zoo se vrací na výsluní. Je suverénně nejnavštěvovanější turistickou atrakcí na severu Moravy, i když stále nedosahuje návštěvnosti, kdy ji z tuzemských zoo předháněla pouze ta v Praze a ve Dvoře Králové.
Včera v Ostravě žili velkou slávou. Do nového výběhu tam vypustili první pandu červenou, jedno z nejvzácnějších v zoo chovaných zvířat. Samce do Ostravy zapůjčili z ústecké zoo, a pokud se její chov podaří, přibudou k ní časem další jedinci. Takový postup je u nových chovatelů a nových expozic zcela běžný. V současnosti je ostravská zoo na špici čekatelů v žebříčku zájemců o chov tohoto zvířete. Ředitel zoo Petr Čolas oznámil, že jeho velkým přáním by bylo vypouštět pandy odchované v Ostravě zpět do míst jejich původu, tedy do Himálaje. Už za měsíc chtějí otevřít v zoo další z nových expozic, tentokrát se vzácnými jeřáby bělošíjími. „Mám pocit, že jsme se odrazili,“ charakterizuje ředitel Čolas vývoj posledních let. Jen v loňském roce zahradu navštívilo více než 330 tisíc návštěvníků.
Ostravská zoo prochází viditelnými změnami. „Zpracováváme projekty za stovky milionů korun,“ hlásí mluvčí instituce Stanislav Derlich. Peníze na přestavby i budování nových pavilonů a výběhů pro zvířata hodlají získat z evropských i norských fondů.
Obnova zahrady začala novým pavilonem slonů „Někdy před třiceti lety jsme vedle Prahy a Dvora Králové byli třetí nejlepší zoologickou zahradou v zemi. Bohužel, od roku 1985 se do ostravské ZOO přestalo investovat,“ konstatuje Čolas. Nové časy podle něj pro zahradu odstartovaly rokem 2004, kdy byl otevřen nový, moderní pavilon slonů. Tehdy také přišlo do zoologické zahrady nejvíce návštěvníků v historii, skoro 340 tisíc.
Roční provozní rozpočet zoo se zhruba devíti desítkami zaměstnanců se pohybuje okolo padesáti milionů korun. Čtyřicet procent této částky se vybere ze vstupného a dalších aktivit, většinu ze zbylých šedesáti procent poskytuje radnice. „K zoo se začínáme chovat jako k naší vlajkové lodi. Jestli před lety bývala naše zahrada srovnatelná s pražskou, tak my to doženeme,“ sliboval včera náměstek ostravského primátora Vojtěch Mynář. „Chceme udělovat vše pro to, aby se ze zoo stal skvost. Ostrava to potřebuje a také si to zaslouží,“ dodal politik.
Prioritou je postavit nové zařízení pro medvědy. Ti zatím žijí v betonových výbězích ze šedesátých let. Tehdy vznikla většina pavilonů. „Medvědi mají u nás úplně nejhorší podmínky,“ uvědomuje si Čolas. Nové bydlení pro medvědy se má začít stavět ještě letos.
V příštích letech by Ostravě rádi postavili nový pavilon pro opice, přírodní lesní výběh pro sibiřské tygry a levharty, pavilon hrochů nebo asijské safari - v něm by návštěvníci měli jezdit vláčkem mezi asijskými kopytníky. V plánech je i nová restaurace a množství záchodků přístupných i tělesně postiženým, kteří také patří k častým návštěvníkům zahrady.
Obnovu ale potřebuje i zázemí. Zatím jsou celé tři čtvrtiny zahrady vytápěny elektřinou. „Takhle hospodařit by si doma nedovolil nikdo. V době, kdy se pavilony stavěly, se na spotřebu nehledělo. Řadu objektů vůbec nemá smysl dál provozovat. To je přímo sebevražedné,“ přiznává ředitel. Ještě letos tak mají být mimo jiné zahájeny práce na plynofikaci zahrady, která je se svými sto hektary po chomutovském zooparku druhou nejrozlehlejší v republice.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
