PRAHA John Terry a Fabio Capello. Právě na schůzku této dvojice teď v Anglii netrpělivě čekají všichni fotbaloví fanoušci.
Zůstane Terry i před mistrovstvím světa kapitánem anglické reprezentace navzdory provalené nevěře? Jasno může být už dnes.
„V Česku by to asi měl snazší. Ale v Anglii se něco takového u kapitána neodpouští,“ vypráví bývalý reprezentační gólman Luděk Mikloško, který žije v Anglii.
Emoce kolem devětadvacetiletého obránce Chelsea neutichají ani čtyři dny poté, co vyšla najevo jeho milostná avantýra. Vzdej se kapitánské pásky, volají fanoušci.
V Česku by však pravděpodobně Terryho příběh tak velké vášně nevzbudil. Paradox? Nikoliv. „Tady by ho noviny chvíli propíraly, ale za pár dní by se na to zapomnělo,“ tvrdí odborník na sportovní marketing Tomáš Klečka.
Jedno vysvětlení se nabízí: zcela odlišný přístup k roli kapitána. „V Anglii je to nastavené jinak. Říkají: jsi kapitán, vedeš tým, tak hraj férově. A Terryho nevěra je pro Angličany důkaz, že podvádí,“ říká trenér Josef Csaplár.
Role kapitána není tak vážená Když se na podzim do podobných problémů dostal kapitán Sparty Tomáš Řepka, bulvární tisk podrobně rozebíral, jak se aféra promítne do jeho hry, ale o kapitánské pásce vlastně nepadlo ani slovo.
To v Anglii je funkce kapitána stále poctou a otázkou hrdosti. Nejde jen o schopnosti na hřišti, ale klíčovou roli stále hrají i kladné charakterové vlastnosti.
„Kapitán tady má důležité slovo, zastupuje hráče, a dobrý kapitán je pravá ruka trenéra. Proto si myslím, že by se Terry měl pásky sám vzdát,“ zdůrazňuje Mikloško.
Řepkův případ však potvrzuje, že v Česku kapitánská páska tak velkou hodnotu rozhodně nemá.
„Když se někde volí kapitán, většinou se o tom napíše pár vět, ale druhý den to v hospodě určitě nikdo vášnivě nerozebírá,“ tvrdí Klečka. „U nás je symbolem Jágr, Rosický a Čech, ale ne kapitánská páska nebo národní dres.“
Důvodem je podle Csaplára mizerné postavení hráčů. „Když někomu dávám pásku, dělám z něj kapitána lodi a svého partnera. Jenže u nás každý hráče pořád bere jako darmožrouty a floutky. Nikdo si jich neváží,“ zlobí se kouč.
Tolerantnost české společnosti k mimomanželskému poměru je navíc tradičně velká. „U nás projde spousta věcí. Máme hroší kůži a obal temelínského reaktoru je proti tomu jen celofán,“ říká Csaplár. Fotbalista jako dětský vzor Zvykli jsme si na sportovce nahlížet jako na společenské vzory, morální autority, jenže aféry Terryho nebo golfisty Tigera Woodse nás stále přesvědčují o tom, že podobná představa je přežitkem.
„K fotbalistům prostě vždy patřila rychlá auta a pěkné ženy. S tím se musí počítat i v marketingu,“ popisuje své zkušenosti Klečka.
Mikloško s ním však nesouhlasí. „Sponzoři ty hráče neplatí jen za výkony na hřišti, ale i za image mimo něj,“ tvrdí. „Když jdu v Anglii v neděli ráno na jakýkoliv zápas malých kluků, spousta z nich má určité kopačky jen proto, že je nosí i jejich oblíbený hráč.“
Možná i proto teď Terry najde zastání jen u fanoušků Chelsea. Jako jeden z mála se ho zastal i český gólman Petr Čech.
Kdo ví, možná by si právě s ním rád vyměnil občanství. V Anglii je nyní nenáviděným cizincem.
